Konverzační příručka

cs Vedlejší věty se zda, jestli   »   sl Odvisni stavki z ali (če)

93 [devadesát tři]

Vedlejší věty se zda, jestli

Vedlejší věty se zda, jestli

93 [triindevetdeset]

Odvisni stavki z ali (če)

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština slovinština Poslouchat Více
Nevím, jestli mě má rád. N---em- --i----l--bi--------d). N- v--- a-- m- l---- (--- r---- N- v-m- a-i m- l-u-i (-m- r-d-. ------------------------------- Ne vem, ali me ljubi (ima rad). 0
Nevím, jestli se vrátí. N----m---l- s---o vr--l. N- v--- a-- s- b- v----- N- v-m- a-i s- b- v-n-l- ------------------------ Ne vem, ali se bo vrnil. 0
Nevím, jestli mi zavolá. N- v-m---l--m-----p--li---. N- v--- a-- m- b- p-------- N- v-m- a-i m- b- p-k-i-a-. --------------------------- Ne vem, ali me bo poklical. 0
Zdalipak mě má rád? A-- me-r-s l-ubi? A-- m- r-- l----- A-i m- r-s l-u-i- ----------------- Ali me res ljubi? 0
Zdalipak se vrátí? Al--bo-p----l--az--? A-- b- p----- n----- A-i b- p-i-e- n-z-j- -------------------- Ali bo prišel nazaj? 0
Zdalipak zavolá? A-i-me -- r-- po------? A-- m- b- r-- p-------- A-i m- b- r-s p-k-i-a-? ----------------------- Ali me bo res poklical? 0
Ptám se, jestli na mne myslí. Sp----jem-s----li m--l- -a-e. S-------- s-- a-- m---- n---- S-r-š-j-m s-, a-i m-s-i n-m-. ----------------------------- Sprašujem se, ali misli name. 0
Ptám se, jestli má nějakou jinou. S-ra--jem -e---li-i-------------g-. S-------- s-- a-- i-- k----- d----- S-r-š-j-m s-, a-i i-a k-k-n- d-u-o- ----------------------------------- Sprašujem se, ali ima kakšno drugo. 0
Ptám se, jestli mi lže. Spr-šuj-- -e, -----a--. S-------- s-- a-- l---- S-r-š-j-m s-, a-i l-ž-. ----------------------- Sprašujem se, ali laže. 0
Zdalipak na mě myslí? A----------is-----m-? A-- s---- m---- n---- A-i s-l-h m-s-i n-m-? --------------------- Ali sploh misli name? 0
Zdalipak má jinou? Al- -ma----š-- d--go? A-- i-- k----- d----- A-i i-a k-k-n- d-u-o- --------------------- Ali ima kakšno drugo? 0
Zdalipak říká pravdu? A-- ----h--o-or--res--co? A-- s---- g----- r------- A-i s-l-h g-v-r- r-s-i-o- ------------------------- Ali sploh govori resnico? 0
Pochybuji o tom, že mě má opravdu rád. Dvom--------e --a-zare- ---. D------ d- m- i-- z---- r--- D-o-i-, d- m- i-a z-r-s r-d- ---------------------------- Dvomim, da me ima zares rad. 0
Pochybuji o tom, že mi napíše. D-o-----da--i--o-p-sa-. D------ d- m- b- p----- D-o-i-, d- m- b- p-s-l- ----------------------- Dvomim, da mi bo pisal. 0
Pochybuji o tom, že si mě vezme. D--mi---d--s--bo -o-o-i- - ---o. D------ d- s- b- p------ z m---- D-o-i-, d- s- b- p-r-č-l z m-n-. -------------------------------- Dvomim, da se bo poročil z mano. 0
Zdalipak mě má opravdu rád? Ali--e--m--z--e- --d? A-- m- i-- z---- r--- A-i m- i-a z-r-s r-d- --------------------- Ali me ima zares rad? 0
Zdalipak mi napíše? Ali m--bo-sp-oh -isa-? A-- m- b- s---- p----- A-i m- b- s-l-h p-s-l- ---------------------- Ali mi bo sploh pisal? 0
Zdalipak si mne vezme? Al- se -----l------oč-l z-mano? A-- s- b- s---- p------ z m---- A-i s- b- s-l-h p-r-č-l z m-n-? ------------------------------- Ali se bo sploh poročil z mano? 0

Jak se mozek naučí gramatiku?

Náš mateřský jazyk se začínáme učit už jako miminka. To se děje automaticky. Neuvědomujeme si to. Náš mozek však musí při učení odvést velký výkon. Když se například učíme gramatiku, má hodně práce. Každý den slyší nové věci. Přijímá neustále nové podněty. Mozek však neumí zpracovat každý podnět individuálně. Musí pracovat ekonomicky. Proto se zaměřuje na pravidelnost. Mozek si zapamatuje to, co slyší často. Registruje, jak často se určitá věc objevuje. Pak z těchto příkladů vytvoří gramatické pravidlo. Děti vědí, zda je věta správně nebo ne. Nevědí ale proč tomu tak je. Jejich mozek pravidla zná, aniž by se je učily. Dospělí se učí jazyky jinak. Už dávno znají struktury svého mateřského jazyka. Ty pak tvoří základ nových gramatických pravidel. Aby se však něco naučili, potřebují dospělí výuku. Když se mozek naučí gramatiku, má už pevný systém. To je zřejmé například u podstatných jmen a sloves. Ukládají se v různých částech mozku. Při jejich zpracovávání se aktivují různé oblasti. Navíc se také snadná pravidla učí jinak, než složitá pravidla. U složitých pravidel spolupracuje více částí v mozku. Jak přesně se mozek gramatiku učí, se ještě zjistit nepodařilo. Víme však, že teoreticky zvládne každou gramatiku...