Konverzační příručka

cs Vedlejší věty se zda, jestli   »   ro Propoziţii scundare cu sau

93 [devadesát tři]

Vedlejší věty se zda, jestli

Vedlejší věty se zda, jestli

93 [nouăzeci şi trei]

Propoziţii scundare cu sau

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština rumunština Poslouchat Více
Nevím, jestli mě má rád. N----iu-dac- m- i-b-ş-e. N- ş--- d--- m- i------- N- ş-i- d-c- m- i-b-ş-e- ------------------------ Nu ştiu dacă mă iubeşte. 0
Nevím, jestli se vrátí. Nu-ştiu-d-că-s- î---ar-e. N- ş--- d--- s- î-------- N- ş-i- d-c- s- î-t-a-c-. ------------------------- Nu ştiu dacă se întoarce. 0
Nevím, jestli mi zavolá. N- ş-iu d-că-mă-su--. N- ş--- d--- m- s---- N- ş-i- d-c- m- s-n-. --------------------- Nu ştiu dacă mă sună. 0
Zdalipak mě má rád? Oa-e mă---beşt-? O--- m- i------- O-r- m- i-b-ş-e- ---------------- Oare mă iubeşte? 0
Zdalipak se vrátí? O-re-vin- în---i? O--- v--- î------ O-r- v-n- î-a-o-? ----------------- Oare vine înapoi? 0
Zdalipak zavolá? Oar- m- sun-? O--- m- s---- O-r- m- s-n-? ------------- Oare mă sună? 0
Ptám se, jestli na mne myslí. M---n-r-b--a-- -e-g-nde-t--la-m-ne. M- î----- d--- s- g------- l- m---- M- î-t-e- d-c- s- g-n-e-t- l- m-n-. ----------------------------------- Mă întreb dacă se gândeşte la mine. 0
Ptám se, jestli má nějakou jinou. Mă---t-e--dacă ------ altc-ne--. M- î----- d--- a-- p- a--------- M- î-t-e- d-c- a-e p- a-t-i-e-a- -------------------------------- Mă întreb dacă are pe altcineva. 0
Ptám se, jestli mi lže. M- într-b-da-- -i---. M- î----- d--- m----- M- î-t-e- d-c- m-n-e- --------------------- Mă întreb dacă minte. 0
Zdalipak na mě myslí? Oa---s- g--deşt-----m-ne? O--- s- g------- l- m---- O-r- s- g-n-e-t- l- m-n-? ------------------------- Oare se gândeşte la mine? 0
Zdalipak má jinou? O--e ar--p- al-ci--va? O--- a-- p- a--------- O-r- a-e p- a-t-i-e-a- ---------------------- Oare are pe altcineva? 0
Zdalipak říká pravdu? Oa----pune--devăru-? O--- s---- a-------- O-r- s-u-e a-e-ă-u-? -------------------- Oare spune adevărul? 0
Pochybuji o tom, že mě má opravdu rád. Mă -nd---s- că ---p--c- c--a---ă---. M- î------- c- m- p---- c- a-------- M- î-d-i-s- c- m- p-a-e c- a-e-ă-a-. ------------------------------------ Mă îndoiesc că mă place cu adevărat. 0
Pochybuji o tom, že mi napíše. Mă-înd-iesc -ă îm- -c--e. M- î------- c- î-- s----- M- î-d-i-s- c- î-i s-r-e- ------------------------- Mă îndoiesc că îmi scrie. 0
Pochybuji o tom, že si mě vezme. Mă în-o-e-- -ă -- î---ară -u m--e. M- î------- c- s- î------ c- m---- M- î-d-i-s- c- s- î-s-a-ă c- m-n-. ---------------------------------- Mă îndoiesc că se însoară cu mine. 0
Zdalipak mě má opravdu rád? Oar- mă-pl-ce cu ----ăr-t? O--- m- p---- c- a-------- O-r- m- p-a-e c- a-e-ă-a-? -------------------------- Oare mă place cu adevărat? 0
Zdalipak mi napíše? O-re î-i s-rie? O--- î-- s----- O-r- î-i s-r-e- --------------- Oare îmi scrie? 0
Zdalipak si mne vezme? Oare se----o--ă -u min-? O--- s- î------ c- m---- O-r- s- î-s-a-ă c- m-n-? ------------------------ Oare se însoară cu mine? 0

Jak se mozek naučí gramatiku?

Náš mateřský jazyk se začínáme učit už jako miminka. To se děje automaticky. Neuvědomujeme si to. Náš mozek však musí při učení odvést velký výkon. Když se například učíme gramatiku, má hodně práce. Každý den slyší nové věci. Přijímá neustále nové podněty. Mozek však neumí zpracovat každý podnět individuálně. Musí pracovat ekonomicky. Proto se zaměřuje na pravidelnost. Mozek si zapamatuje to, co slyší často. Registruje, jak často se určitá věc objevuje. Pak z těchto příkladů vytvoří gramatické pravidlo. Děti vědí, zda je věta správně nebo ne. Nevědí ale proč tomu tak je. Jejich mozek pravidla zná, aniž by se je učily. Dospělí se učí jazyky jinak. Už dávno znají struktury svého mateřského jazyka. Ty pak tvoří základ nových gramatických pravidel. Aby se však něco naučili, potřebují dospělí výuku. Když se mozek naučí gramatiku, má už pevný systém. To je zřejmé například u podstatných jmen a sloves. Ukládají se v různých částech mozku. Při jejich zpracovávání se aktivují různé oblasti. Navíc se také snadná pravidla učí jinak, než složitá pravidla. U složitých pravidel spolupracuje více částí v mozku. Jak přesně se mozek gramatiku učí, se ještě zjistit nepodařilo. Víme však, že teoreticky zvládne každou gramatiku...