Konverzační příručka

cs Vedlejší věty se zda, jestli   »   da Bisætninger med ”om“

93 [devadesát tři]

Vedlejší věty se zda, jestli

Vedlejší věty se zda, jestli

93 [treoghalvfems]

Bisætninger med ”om“

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština dánština Poslouchat Více
Nevím, jestli mě má rád. J-g-v---i-ke- om -an e--k-- mig. J-- v-- i---- o- h-- e----- m--- J-g v-d i-k-, o- h-n e-s-e- m-g- -------------------------------- Jeg ved ikke, om han elsker mig. 0
Nevím, jestli se vrátí. Jeg -ed -k--- om -an-kommer-t-l-a--. J-- v-- i---- o- h-- k----- t------- J-g v-d i-k-, o- h-n k-m-e- t-l-a-e- ------------------------------------ Jeg ved ikke, om han kommer tilbage. 0
Nevím, jestli mi zavolá. J-- --d--kke- o---a- ----e---il-mig. J-- v-- i---- o- h-- r----- t-- m--- J-g v-d i-k-, o- h-n r-n-e- t-l m-g- ------------------------------------ Jeg ved ikke, om han ringer til mig. 0
Zdalipak mě má rád? Mo--h-n--l------i-? M-- h-- e----- m--- M-n h-n e-s-e- m-g- ------------------- Mon han elsker mig? 0
Zdalipak se vrátí? Mon--a--k-m-e- -ilb--e? M-- h-- k----- t------- M-n h-n k-m-e- t-l-a-e- ----------------------- Mon han kommer tilbage? 0
Zdalipak zavolá? Mo- han--i-----ti-----? M-- h-- r----- t-- m--- M-n h-n r-n-e- t-l m-g- ----------------------- Mon han ringer til mig? 0
Ptám se, jestli na mne myslí. J-g -pør-e--mi- s-lv- -m---- -æn-er -å mig. J-- s------ m-- s---- o- h-- t----- p- m--- J-g s-ø-g-r m-g s-l-, o- h-n t-n-e- p- m-g- ------------------------------------------- Jeg spørger mig selv, om han tænker på mig. 0
Ptám se, jestli má nějakou jinou. J-- --ør--r---- ---v,-o---an-ha--e- an-e-. J-- s------ m-- s---- o- h-- h-- e- a----- J-g s-ø-g-r m-g s-l-, o- h-n h-r e- a-d-n- ------------------------------------------ Jeg spørger mig selv, om han har en anden. 0
Ptám se, jestli mi lže. Jeg sp---e- mig selv,-om--a---yv-r. J-- s------ m-- s---- o- h-- l----- J-g s-ø-g-r m-g s-l-, o- h-n l-v-r- ----------------------------------- Jeg spørger mig selv, om han lyver. 0
Zdalipak na mě myslí? Mo- han-tæ---r -å -i-? M-- h-- t----- p- m--- M-n h-n t-n-e- p- m-g- ---------------------- Mon han tænker på mig? 0
Zdalipak má jinou? M----a- h-r en an--n? M-- h-- h-- e- a----- M-n h-n h-r e- a-d-n- --------------------- Mon han har en anden? 0
Zdalipak říká pravdu? M-n-h-- -ig-r -a-d--den? M-- h-- s---- s--------- M-n h-n s-g-r s-n-h-d-n- ------------------------ Mon han siger sandheden? 0
Pochybuji o tom, že mě má opravdu rád. Jeg-t--v-er p-- a- ha---irkeli----n -i-- m-g. J-- t------ p-- a- h-- v------- k-- l--- m--- J-g t-i-l-r p-, a- h-n v-r-e-i- k-n l-d- m-g- --------------------------------------------- Jeg tvivler på, at han virkelig kan lide mig. 0
Pochybuji o tom, že mi napíše. Je- -vi--er---,-at --n---r-ve- -i- -ig. J-- t------ p-- a- h-- s------ t-- m--- J-g t-i-l-r p-, a- h-n s-r-v-r t-l m-g- --------------------------------------- Jeg tvivler på, at han skriver til mig. 0
Pochybuji o tom, že si mě vezme. J-- tviv--- p---at ha---i--e--sig--e-----. J-- t------ p-- a- h-- g----- s-- m-- m--- J-g t-i-l-r p-, a- h-n g-f-e- s-g m-d m-g- ------------------------------------------ Jeg tvivler på, at han gifter sig med mig. 0
Zdalipak mě má opravdu rád? Mo---a- --r--li- -an---de---g? M-- h-- v------- k-- l--- m--- M-n h-n v-r-e-i- k-n l-d- m-g- ------------------------------ Mon han virkelig kan lide mig? 0
Zdalipak mi napíše? M-n h-- s---ve- ti- m--? M-- h-- s------ t-- m--- M-n h-n s-r-v-r t-l m-g- ------------------------ Mon han skriver til mig? 0
Zdalipak si mne vezme? M-- -a- g--te- --- --- m-g? M-- h-- g----- s-- m-- m--- M-n h-n g-f-e- s-g m-d m-g- --------------------------- Mon han gifter sig med mig? 0

Jak se mozek naučí gramatiku?

Náš mateřský jazyk se začínáme učit už jako miminka. To se děje automaticky. Neuvědomujeme si to. Náš mozek však musí při učení odvést velký výkon. Když se například učíme gramatiku, má hodně práce. Každý den slyší nové věci. Přijímá neustále nové podněty. Mozek však neumí zpracovat každý podnět individuálně. Musí pracovat ekonomicky. Proto se zaměřuje na pravidelnost. Mozek si zapamatuje to, co slyší často. Registruje, jak často se určitá věc objevuje. Pak z těchto příkladů vytvoří gramatické pravidlo. Děti vědí, zda je věta správně nebo ne. Nevědí ale proč tomu tak je. Jejich mozek pravidla zná, aniž by se je učily. Dospělí se učí jazyky jinak. Už dávno znají struktury svého mateřského jazyka. Ty pak tvoří základ nových gramatických pravidel. Aby se však něco naučili, potřebují dospělí výuku. Když se mozek naučí gramatiku, má už pevný systém. To je zřejmé například u podstatných jmen a sloves. Ukládají se v různých částech mozku. Při jejich zpracovávání se aktivují různé oblasti. Navíc se také snadná pravidla učí jinak, než složitá pravidla. U složitých pravidel spolupracuje více částí v mozku. Jak přesně se mozek gramatiku učí, se ještě zjistit nepodařilo. Víme však, že teoreticky zvládne každou gramatiku...