Konverzační příručka

cs Vedlejší věty se zda, jestli   »   af Bysinne met of

93 [devadesát tři]

Vedlejší věty se zda, jestli

Vedlejší věty se zda, jestli

93 [drie en negentig]

Bysinne met of

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština afrikánština Poslouchat Více
Nevím, jestli mě má rád. E---e-- n-- of -- -y -ief --t-n-e. E- w--- n-- o- h- m- l--- h-- n--- E- w-e- n-e o- h- m- l-e- h-t n-e- ---------------------------------- Ek weet nie of hy my lief het nie. 0
Nevím, jestli se vrátí. Ek-w-e---ie-o--hy -eru-ko- n-e. E- w--- n-- o- h- t------- n--- E- w-e- n-e o- h- t-r-g-o- n-e- ------------------------------- Ek weet nie of hy terugkom nie. 0
Nevím, jestli mi zavolá. E- wee- n-e -f h--m- sa- b-- ---. E- w--- n-- o- h- m- s-- b-- n--- E- w-e- n-e o- h- m- s-l b-l n-e- --------------------------------- Ek weet nie of hy my sal bel nie. 0
Zdalipak mě má rád? Of hy------- --e- het? O- h- m- w-- l--- h--- O- h- m- w-l l-e- h-t- ---------------------- Of hy my wel lief het? 0
Zdalipak se vrátí? Of h--we- ter-g-om? O- h- w-- t-------- O- h- w-l t-r-g-o-? ------------------- Of hy wel terugkom? 0
Zdalipak zavolá? Of--y my --l -a- b--? O- h- m- w-- s-- b--- O- h- m- w-l s-l b-l- --------------------- Of hy my wel sal bel? 0
Ptám se, jestli na mne myslí. E- ----er -f------n-m--di--. E- w----- o- h- a-- m- d---- E- w-n-e- o- h- a-n m- d-n-. ---------------------------- Ek wonder of hy aan my dink. 0
Ptám se, jestli má nějakou jinou. E---on--r-o--h- i--and-a-d-rs he-. E- w----- o- h- i----- a----- h--- E- w-n-e- o- h- i-m-n- a-d-r- h-t- ---------------------------------- Ek wonder of hy iemand anders het. 0
Ptám se, jestli mi lže. Ek--o--e- o- -y -o-. E- w----- o- h- j--- E- w-n-e- o- h- j-k- -------------------- Ek wonder of hy jok. 0
Zdalipak na mě myslí? O- -- w-- aa- my d--k? O- h- w-- a-- m- d---- O- h- w-l a-n m- d-n-? ---------------------- Of hy wel aan my dink? 0
Zdalipak má jinou? Of--y w----e--nd a-de-s-h--? O- h- w-- i----- a----- h--- O- h- w-l i-m-n- a-d-r- h-t- ---------------------------- Of hy wel iemand anders het? 0
Zdalipak říká pravdu? Of-h--wel--ie--aarhe-- --a--? O- h- w-- d-- w------- p----- O- h- w-l d-e w-a-h-i- p-a-t- ----------------------------- Of hy wel die waarheid praat? 0
Pochybuji o tom, že mě má opravdu rád. Ek --yfel ---h- we--l------ ---h--. E- t----- o- h- w------ v-- m- h--- E- t-y-e- o- h- w-r-l-k v-n m- h-u- ----------------------------------- Ek twyfel of hy werklik van my hou. 0
Pochybuji o tom, že mi napíše. Ek-tw-f-l o---y---r--y-g-an ----f. E- t----- o- h- v-- m- g--- s----- E- t-y-e- o- h- v-r m- g-a- s-r-f- ---------------------------------- Ek twyfel of hy vir my gaan skryf. 0
Pochybuji o tom, že si mě vezme. E--t-yfel--- -- -e--my-g-an-t--u. E- t----- o- h- m-- m- g--- t---- E- t-y-e- o- h- m-t m- g-a- t-o-. --------------------------------- Ek twyfel of hy met my gaan trou. 0
Zdalipak mě má opravdu rád? O- -- w-l -e---i- ----m---o-? O- h- w-- w------ v-- m- h--- O- h- w-l w-r-l-k v-n m- h-u- ----------------------------- Of hy wel werklik van my hou? 0
Zdalipak mi napíše? O---y -el --r m--gaan ---y-? O- h- w-- v-- m- g--- s----- O- h- w-l v-r m- g-a- s-r-f- ---------------------------- Of hy wel vir my gaan skryf? 0
Zdalipak si mne vezme? O--hy------e- my-ga-n trou? O- h- w-- m-- m- g--- t---- O- h- w-l m-t m- g-a- t-o-? --------------------------- Of hy wel met my gaan trou? 0

Jak se mozek naučí gramatiku?

Náš mateřský jazyk se začínáme učit už jako miminka. To se děje automaticky. Neuvědomujeme si to. Náš mozek však musí při učení odvést velký výkon. Když se například učíme gramatiku, má hodně práce. Každý den slyší nové věci. Přijímá neustále nové podněty. Mozek však neumí zpracovat každý podnět individuálně. Musí pracovat ekonomicky. Proto se zaměřuje na pravidelnost. Mozek si zapamatuje to, co slyší často. Registruje, jak často se určitá věc objevuje. Pak z těchto příkladů vytvoří gramatické pravidlo. Děti vědí, zda je věta správně nebo ne. Nevědí ale proč tomu tak je. Jejich mozek pravidla zná, aniž by se je učily. Dospělí se učí jazyky jinak. Už dávno znají struktury svého mateřského jazyka. Ty pak tvoří základ nových gramatických pravidel. Aby se však něco naučili, potřebují dospělí výuku. Když se mozek naučí gramatiku, má už pevný systém. To je zřejmé například u podstatných jmen a sloves. Ukládají se v různých částech mozku. Při jejich zpracovávání se aktivují různé oblasti. Navíc se také snadná pravidla učí jinak, než složitá pravidla. U složitých pravidel spolupracuje více částí v mozku. Jak přesně se mozek gramatiku učí, se ještě zjistit nepodařilo. Víme však, že teoreticky zvládne každou gramatiku...