Konverzační příručka

cs Vedlejší věty se zda, jestli   »   hu Mellékmondatok: vajon - “e” kérdőszóval

93 [devadesát tři]

Vedlejší věty se zda, jestli

Vedlejší věty se zda, jestli

93 [kilencvenhárom]

Mellékmondatok: vajon - “e” kérdőszóval

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština maďarština Poslouchat Více
Nevím, jestli mě má rád. Ne- -ud-m- v-jo---ze-e---. N-- t----- v---- s-------- N-m t-d-m- v-j-n s-e-e---. -------------------------- Nem tudom, vajon szeret-e. 0
Nevím, jestli se vrátí. Ne- tu-om- va-o- v--sz------. N-- t----- v---- v----------- N-m t-d-m- v-j-n v-s-z-j-n-e- ----------------------------- Nem tudom, vajon visszajön-e. 0
Nevím, jestli mi zavolá. N-m-t-d----vaj-n--el-ív--. N-- t----- v---- f-------- N-m t-d-m- v-j-n f-l-í---. -------------------------- Nem tudom, vajon felhív-e. 0
Zdalipak mě má rád? Va--n -ze--t---e-g-m? V---- s------- e----- V-j-n s-e-e--- e-g-m- --------------------- Vajon szeret-e engem? 0
Zdalipak se vrátí? Vaj-n v-ss--jö--e? V---- v----------- V-j-n v-s-z-j-n-e- ------------------ Vajon visszajön-e? 0
Zdalipak zavolá? Va----fel-ív-e --ge-? V---- f------- e----- V-j-n f-l-í--- e-g-m- --------------------- Vajon felhív-e engem? 0
Ptám se, jestli na mne myslí. A--n-tű--döm, --jon --n-o--e----? A--- t------- v---- g------- r--- A-o- t-n-d-m- v-j-n g-n-o--- r-m- --------------------------------- Azon tűnődöm, vajon gondol-e rám? 0
Ptám se, jestli má nějakou jinou. Az-n--űn--öm,---jo---an-e-------j-? A--- t------- v---- v---- v-------- A-o- t-n-d-m- v-j-n v-n-e v-l-k-j-? ----------------------------------- Azon tűnődöm, vajon van-e valakije? 0
Ptám se, jestli mi lže. Azon ---ő-öm- vajo- ha--dik--? A--- t------- v---- h--------- A-o- t-n-d-m- v-j-n h-z-d-k-e- ------------------------------ Azon tűnődöm, vajon hazudik-e? 0
Zdalipak na mě myslí? Vajon go---------m? V---- g------- r--- V-j-n g-n-o--- r-m- ------------------- Vajon gondol-e rám? 0
Zdalipak má jinou? Vajo--v---e ---ak-j-? V---- v---- v-------- V-j-n v-n-e v-l-k-j-? --------------------- Vajon van-e valakije? 0
Zdalipak říká pravdu? Va-on ---ig-zsá-ot m---j--e? V---- a- i-------- m-------- V-j-n a- i-a-s-g-t m-n-j---? ---------------------------- Vajon az igazságot mondja-e? 0
Pochybuji o tom, že mě má opravdu rád. K--e--ede-,----on---lóban -edv-l-e-en-e-. K---------- v---- v------ k------- e----- K-t-l-e-e-, v-j-n v-l-b-n k-d-e--- e-g-m- ----------------------------------------- Kételkedem, vajon valóban kedvel-e engem. 0
Pochybuji o tom, že mi napíše. Ké-el-ede-- --j-n-í--------m. K---------- v---- í--- n----- K-t-l-e-e-, v-j-n í--- n-k-m- ----------------------------- Kételkedem, vajon ír-e nekem. 0
Pochybuji o tom, že si mě vezme. Ké---ke---- v-jo- e-ve---- ------gü-. K---------- v---- e------- f--------- K-t-l-e-e-, v-j-n e-v-s--- f-l-s-g-l- ------------------------------------- Kételkedem, vajon elvesz-e feleségül. 0
Zdalipak mě má opravdu rád? Va--n tényleg-k-d-----? V---- t------ k-------- V-j-n t-n-l-g k-d-e---? ----------------------- Vajon tényleg kedvel-e? 0
Zdalipak mi napíše? V-j-n ír-- ne-e-? V---- í--- n----- V-j-n í--- n-k-m- ----------------- Vajon ír-e nekem? 0
Zdalipak si mne vezme? Va----e--esz---feleség-l? V---- e------- f--------- V-j-n e-v-s--- f-l-s-g-l- ------------------------- Vajon elvesz-e feleségül? 0

Jak se mozek naučí gramatiku?

Náš mateřský jazyk se začínáme učit už jako miminka. To se děje automaticky. Neuvědomujeme si to. Náš mozek však musí při učení odvést velký výkon. Když se například učíme gramatiku, má hodně práce. Každý den slyší nové věci. Přijímá neustále nové podněty. Mozek však neumí zpracovat každý podnět individuálně. Musí pracovat ekonomicky. Proto se zaměřuje na pravidelnost. Mozek si zapamatuje to, co slyší často. Registruje, jak často se určitá věc objevuje. Pak z těchto příkladů vytvoří gramatické pravidlo. Děti vědí, zda je věta správně nebo ne. Nevědí ale proč tomu tak je. Jejich mozek pravidla zná, aniž by se je učily. Dospělí se učí jazyky jinak. Už dávno znají struktury svého mateřského jazyka. Ty pak tvoří základ nových gramatických pravidel. Aby se však něco naučili, potřebují dospělí výuku. Když se mozek naučí gramatiku, má už pevný systém. To je zřejmé například u podstatných jmen a sloves. Ukládají se v různých částech mozku. Při jejich zpracovávání se aktivují různé oblasti. Navíc se také snadná pravidla učí jinak, než složitá pravidla. U složitých pravidel spolupracuje více částí v mozku. Jak přesně se mozek gramatiku učí, se ještě zjistit nepodařilo. Víme však, že teoreticky zvládne každou gramatiku...