Konverzační příručka

cs Vedlejší věty se zda, jestli   »   no Bisetninger med om

93 [devadesát tři]

Vedlejší věty se zda, jestli

Vedlejší věty se zda, jestli

93 [nittitre]

Bisetninger med om

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština norština Poslouchat Více
Nevím, jestli mě má rád. J---v-- --ke-o- -an---sk-r---g. J-- v-- i--- o- h-- e----- m--- J-g v-t i-k- o- h-n e-s-e- m-g- ------------------------------- Jeg vet ikke om han elsker meg. 0
Nevím, jestli se vrátí. J-g-----i-k---m -an-k-m-er-t--bak-. J-- v-- i--- o- h-- k----- t------- J-g v-t i-k- o- h-n k-m-e- t-l-a-e- ----------------------------------- Jeg vet ikke om han kommer tilbake. 0
Nevím, jestli mi zavolá. J-- --- i-k--o--ha--vil--ing---eg. J-- v-- i--- o- h-- v-- r---- m--- J-g v-t i-k- o- h-n v-l r-n-e m-g- ---------------------------------- Jeg vet ikke om han vil ringe meg. 0
Zdalipak mě má rád? O- -a- e-s----m-g? O- h-- e----- m--- O- h-n e-s-e- m-g- ------------------ Om han elsker meg? 0
Zdalipak se vrátí? O- -a- --mm-- ----ak-? O- h-- k----- t------- O- h-n k-m-e- t-l-a-e- ---------------------- Om han kommer tilbake? 0
Zdalipak zavolá? Om -an --- ---ge m-g? O- h-- v-- r---- m--- O- h-n v-l r-n-e m-g- --------------------- Om han vil ringe meg? 0
Ptám se, jestli na mne myslí. Je- --r-- -å-o- -an te-k-r p-----. J-- l---- p- o- h-- t----- p- m--- J-g l-r-r p- o- h-n t-n-e- p- m-g- ---------------------------------- Jeg lurer på om han tenker på meg. 0
Ptám se, jestli má nějakou jinou. J-- -u-er----o- ----har e--a----. J-- l---- p- o- h-- h-- e- a----- J-g l-r-r p- o- h-n h-r e- a-n-n- --------------------------------- Jeg lurer på om han har ei annen. 0
Ptám se, jestli mi lže. Jeg-l---r-på-om --- l--e-. J-- l---- p- o- h-- l----- J-g l-r-r p- o- h-n l-v-r- -------------------------- Jeg lurer på om han lyver. 0
Zdalipak na mě myslí? Om--an t--ker-----e-? O- h-- t----- p- m--- O- h-n t-n-e- p- m-g- --------------------- Om han tenker på meg? 0
Zdalipak má jinou? O- ----h-r--n anne-? O- h-- h-- e- a----- O- h-n h-r e- a-n-n- -------------------- Om han har en annen? 0
Zdalipak říká pravdu? O- ha--sn-kk-r -a--? O- h-- s------ s---- O- h-n s-a-k-r s-n-? -------------------- Om han snakker sant? 0
Pochybuji o tom, že mě má opravdu rád. J-- er ---v-l p- -- --- vi-k-li- -ik-- -e-. J-- e- i t--- p- o- h-- v------- l---- m--- J-g e- i t-i- p- o- h-n v-r-e-i- l-k-r m-g- ------------------------------------------- Jeg er i tvil på om han virkelig liker meg. 0
Pochybuji o tom, že mi napíše. Je- e- --t--l på -m h-n---- ---i-- -i--me-. J-- e- i t--- p- o- h-- v-- s----- t-- m--- J-g e- i t-i- p- o- h-n v-l s-r-v- t-l m-g- ------------------------------------------- Jeg er i tvil på om han vil skrive til meg. 0
Pochybuji o tom, že si mě vezme. J-g-e- i -vi- -å--m han--il g--t--s-g-med--e-. J-- e- i t--- p- o- h-- v-- g---- s-- m-- m--- J-g e- i t-i- p- o- h-n v-l g-f-e s-g m-d m-g- ---------------------------------------------- Jeg er i tvil på om han vil gifte seg med meg. 0
Zdalipak mě má opravdu rád? Om-h-n--ir-e-ig like---eg? O- h-- v------- l---- m--- O- h-n v-r-e-i- l-k-r m-g- -------------------------- Om han virkelig liker meg? 0
Zdalipak mi napíše? Om-han --- sk--ve--il ---? O- h-- v-- s----- t-- m--- O- h-n v-l s-r-v- t-l m-g- -------------------------- Om han vil skrive til meg? 0
Zdalipak si mne vezme? O- han-v------t--se---ed-meg? O- h-- v-- g---- s-- m-- m--- O- h-n v-l g-f-e s-g m-d m-g- ----------------------------- Om han vil gifte seg med meg? 0

Jak se mozek naučí gramatiku?

Náš mateřský jazyk se začínáme učit už jako miminka. To se děje automaticky. Neuvědomujeme si to. Náš mozek však musí při učení odvést velký výkon. Když se například učíme gramatiku, má hodně práce. Každý den slyší nové věci. Přijímá neustále nové podněty. Mozek však neumí zpracovat každý podnět individuálně. Musí pracovat ekonomicky. Proto se zaměřuje na pravidelnost. Mozek si zapamatuje to, co slyší často. Registruje, jak často se určitá věc objevuje. Pak z těchto příkladů vytvoří gramatické pravidlo. Děti vědí, zda je věta správně nebo ne. Nevědí ale proč tomu tak je. Jejich mozek pravidla zná, aniž by se je učily. Dospělí se učí jazyky jinak. Už dávno znají struktury svého mateřského jazyka. Ty pak tvoří základ nových gramatických pravidel. Aby se však něco naučili, potřebují dospělí výuku. Když se mozek naučí gramatiku, má už pevný systém. To je zřejmé například u podstatných jmen a sloves. Ukládají se v různých částech mozku. Při jejich zpracovávání se aktivují různé oblasti. Navíc se také snadná pravidla učí jinak, než složitá pravidla. U složitých pravidel spolupracuje více částí v mozku. Jak přesně se mozek gramatiku učí, se ještě zjistit nepodařilo. Víme však, že teoreticky zvládne každou gramatiku...