Konverzační příručka

cs Vedlejší věty se zda, jestli   »   sq Fjali tё nёnrenditura me nёse

93 [devadesát tři]

Vedlejší věty se zda, jestli

Vedlejší věty se zda, jestli

93 [nёntёdhjetёetre]

Fjali tё nёnrenditura me nёse

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština albánština Poslouchat Více
Nevím, jestli mě má rád. Nu- e d-- n--- a- m- d-. Nuk e di, nёse ai mё do. 0
Nevím, jestli se vrátí. Nu- e d-- n--- a- k------. Nuk e di, nёse ai kthehet. 0
Nevím, jestli mi zavolá. Nu- e d-- n--- m- m--- n- t------. Nuk e di, nёse mё merr nё telefon. 0
Zdalipak mě má rád? Nё-- a- m- d-------? Nёse ai mё dashuron? 0
Zdalipak se vrátí? Nё-- a- k------ m- s-----? Nёse ai kthehet me siguri? 0
Zdalipak zavolá? Nё-- m- m--- n- t------? Nёse mё merr nё telefon? 0
Ptám se, jestli na mne myslí. Py-- v----- n--- a- m----- p-- m--. Pyes veten, nёse ai mendon pёr mua. 0
Ptám se, jestli má nějakou jinou. Py-- v----- n--- a- k- n-- t-----. Pyes veten, nёse ai ka njё tjetёr. 0
Ptám se, jestli mi lže. Py-- v----- n--- a- g-----. Pyes veten, nёse ai gёnjen. 0
Zdalipak na mě myslí? Nё-- a- m----- p-- m--? Nёse ai mendon pёr mua? 0
Zdalipak má jinou? Nё-- a- k- n-- t-----? Nёse ai ka njё tjetёr? 0
Zdalipak říká pravdu? Nё-- a- t---- t- v-------? Nёse ai thotё tё vёrtetёn? 0
Pochybuji o tom, že mě má opravdu rád. Dy----- n--- a- m- d- m- t- v------. Dyshoj, nёse ai mё do me tё vёrtetё. 0
Pochybuji o tom, že mi napíše. Dy----- n--- m- s------. Dyshoj, nёse mё shkruan. 0
Pochybuji o tom, že si mě vezme. Dy----- n--- m------- m- m--. Dyshoj, nëse martohet me mua. 0
Zdalipak mě má opravdu rád? Nё-- m- t- v------ m- d-? Nёse me tё vёrtetё mё do? 0
Zdalipak mi napíše? Nё-- m- t- v------ m- s------? Nёse me tё vёrtetё mё shkruan? 0
Zdalipak si mne vezme? Nё-- m- t- v------ m------- m- m--? Nёse me tё vёrtetё martohet me mua? 0

Jak se mozek naučí gramatiku?

Náš mateřský jazyk se začínáme učit už jako miminka. To se děje automaticky. Neuvědomujeme si to. Náš mozek však musí při učení odvést velký výkon. Když se například učíme gramatiku, má hodně práce. Každý den slyší nové věci. Přijímá neustále nové podněty. Mozek však neumí zpracovat každý podnět individuálně. Musí pracovat ekonomicky. Proto se zaměřuje na pravidelnost. Mozek si zapamatuje to, co slyší často. Registruje, jak často se určitá věc objevuje. Pak z těchto příkladů vytvoří gramatické pravidlo. Děti vědí, zda je věta správně nebo ne. Nevědí ale proč tomu tak je. Jejich mozek pravidla zná, aniž by se je učily. Dospělí se učí jazyky jinak. Už dávno znají struktury svého mateřského jazyka. Ty pak tvoří základ nových gramatických pravidel. Aby se však něco naučili, potřebují dospělí výuku. Když se mozek naučí gramatiku, má už pevný systém. To je zřejmé například u podstatných jmen a sloves. Ukládají se v různých částech mozku. Při jejich zpracovávání se aktivují různé oblasti. Navíc se také snadná pravidla učí jinak, než složitá pravidla. U složitých pravidel spolupracuje více částí v mozku. Jak přesně se mozek gramatiku učí, se ještě zjistit nepodařilo. Víme však, že teoreticky zvládne každou gramatiku...