Konverzační příručka

cs Vedlejší věty se zda, jestli   »   el Δευτερεύουσες προτάσεις με αν

93 [devadesát tři]

Vedlejší věty se zda, jestli

Vedlejší věty se zda, jestli

93 [ενενήντα τρία]

93 [enenḗnta tría]

Δευτερεύουσες προτάσεις με αν

[Deutereúouses protáseis me an]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština řečtina Poslouchat Více
Nevím, jestli mě má rád. Δ-- ξ-ρ---ν--- αγ----ι. Δ-- ξ--- α- μ- α------- Δ-ν ξ-ρ- α- μ- α-α-ά-ι- ----------------------- Δεν ξέρω αν με αγαπάει. 0
D-n--ér------e--g-pá-i. D-- x--- a- m- a------- D-n x-r- a- m- a-a-á-i- ----------------------- Den xérō an me agapáei.
Nevím, jestli se vrátí. Δε--ξέ-- -ν θα -υρί---. Δ-- ξ--- α- θ- γ------- Δ-ν ξ-ρ- α- θ- γ-ρ-σ-ι- ----------------------- Δεν ξέρω αν θα γυρίσει. 0
De---érō--n-t-- ---í---. D-- x--- a- t-- g------- D-n x-r- a- t-a g-r-s-i- ------------------------ Den xérō an tha gyrísei.
Nevím, jestli mi zavolá. Δ-- ξέ-ω--ν θα --υ --λε--νήσ-ι. Δ-- ξ--- α- θ- μ-- τ----------- Δ-ν ξ-ρ- α- θ- μ-υ τ-λ-φ-ν-σ-ι- ------------------------------- Δεν ξέρω αν θα μου τηλεφωνήσει. 0
Den-xér---- --a mo----l-p---ḗ---. D-- x--- a- t-- m-- t------------ D-n x-r- a- t-a m-u t-l-p-ō-ḗ-e-. --------------------------------- Den xérō an tha mou tēlephōnḗsei.
Zdalipak mě má rád? Ά---- -- αγ---ε-; Ά---- μ- α------- Ά-α-ε μ- α-α-ά-ι- ----------------- Άραγε με αγαπάει; 0
Á-----m- -g-p-e-? Á---- m- a------- Á-a-e m- a-a-á-i- ----------------- Árage me agapáei?
Zdalipak se vrátí? Ά-α-ε-θα γ------; Ά---- θ- γ------- Ά-α-ε θ- γ-ρ-σ-ι- ----------------- Άραγε θα γυρίσει; 0
Ár--e --a ---ísei? Á---- t-- g------- Á-a-e t-a g-r-s-i- ------------------ Árage tha gyrísei?
Zdalipak zavolá? Άραγ- -α -ε ----ι-----φ-ν-; Ά---- θ- μ- π---- τ-------- Ά-α-ε θ- μ- π-ρ-ι τ-λ-φ-ν-; --------------------------- Άραγε θα με πάρει τηλέφωνο; 0
Árage--h- m--páre---ēl-p--n-? Á---- t-- m- p---- t--------- Á-a-e t-a m- p-r-i t-l-p-ō-o- ----------------------------- Árage tha me párei tēléphōno?
Ptám se, jestli na mne myslí. Αναρωτ---αι--ν--ε---έφτε---. Α---------- α- μ- σ--------- Α-α-ω-ι-μ-ι α- μ- σ-έ-τ-τ-ι- ---------------------------- Αναρωτιέμαι αν με σκέφτεται. 0
An--ōt--ma- a- m- ----ht-tai. A---------- a- m- s---------- A-a-ō-i-m-i a- m- s-é-h-e-a-. ----------------------------- Anarōtiémai an me sképhtetai.
Ptám se, jestli má nějakou jinou. Ανα-ωτ---α- -- έ-ε- ά---. Α---------- α- έ--- ά---- Α-α-ω-ι-μ-ι α- έ-ε- ά-λ-. ------------------------- Αναρωτιέμαι αν έχει άλλη. 0
A-----i------- --h-----lē. A---------- a- é---- á---- A-a-ō-i-m-i a- é-h-i á-l-. -------------------------- Anarōtiémai an échei állē.
Ptám se, jestli mi lže. Ανα-ω-ιέμα--α- -έε- --μ--α. Α---------- α- λ--- ψ------ Α-α-ω-ι-μ-ι α- λ-ε- ψ-μ-τ-. --------------------------- Αναρωτιέμαι αν λέει ψέματα. 0
A-----ié--i -n-l--- psémat-. A---------- a- l--- p------- A-a-ō-i-m-i a- l-e- p-é-a-a- ---------------------------- Anarōtiémai an léei psémata.
Zdalipak na mě myslí? Ά-α-ε -ε -κ----ται; Ά---- μ- σ--------- Ά-α-ε μ- σ-έ-τ-τ-ι- ------------------- Άραγε με σκέφτεται; 0
Ár--e-me----p-tet--? Á---- m- s---------- Á-a-e m- s-é-h-e-a-? -------------------- Árage me sképhtetai?
Zdalipak má jinou? Άρ-----χ----λ--; Ά---- έ--- ά---- Ά-α-ε έ-ε- ά-λ-; ---------------- Άραγε έχει άλλη; 0
Á-age-----i---l-? Á---- é---- á---- Á-a-e é-h-i á-l-? ----------------- Árage échei állē?
Zdalipak říká pravdu? Άρ-γ- -έ-ι-τη- ---θε--; Ά---- λ--- τ-- α------- Ά-α-ε λ-ε- τ-ν α-ή-ε-α- ----------------------- Άραγε λέει την αλήθεια; 0
Ár-ge----- tē- al-t-e-a? Á---- l--- t-- a-------- Á-a-e l-e- t-n a-ḗ-h-i-? ------------------------ Árage léei tēn alḗtheia?
Pochybuji o tom, že mě má opravdu rád. Αμφιβάλλ- αν-------έσω-πρα-μα-ικά. Α-------- α- τ-- α---- π---------- Α-φ-β-λ-ω α- τ-υ α-έ-ω π-α-μ-τ-κ-. ---------------------------------- Αμφιβάλλω αν του αρέσω πραγματικά. 0
Am--i-á--ō an t-u-ar--ō ----m-ti-á. A--------- a- t-- a---- p---------- A-p-i-á-l- a- t-u a-é-ō p-a-m-t-k-. ----------------------------------- Amphibállō an tou arésō pragmatiká.
Pochybuji o tom, že mi napíše. Αμφι-ά--ω------ μ---γ-ά---. Α-------- α- θ- μ-- γ------ Α-φ-β-λ-ω α- θ- μ-υ γ-ά-ε-. --------------------------- Αμφιβάλλω αν θα μου γράψει. 0
Amph-bá--ō--n-t-a -ou-g--pse-. A--------- a- t-- m-- g------- A-p-i-á-l- a- t-a m-u g-á-s-i- ------------------------------ Amphibállō an tha mou grápsei.
Pochybuji o tom, že si mě vezme. Αμ---ά-λω-αν-θα--- -α--ρε-τεί. Α-------- α- θ- μ- π---------- Α-φ-β-λ-ω α- θ- μ- π-ν-ρ-υ-ε-. ------------------------------ Αμφιβάλλω αν θα με παντρευτεί. 0
A-ph---llō-a------me pa---e-teí. A--------- a- t-- m- p---------- A-p-i-á-l- a- t-a m- p-n-r-u-e-. -------------------------------- Amphibállō an tha me pantreuteí.
Zdalipak mě má opravdu rád? Άρ-γε-τ-- αρ--ω σ----λή-εια; Ά---- τ-- α---- σ-- α------- Ά-α-ε τ-υ α-έ-ω σ-α α-ή-ε-α- ---------------------------- Άραγε του αρέσω στα αλήθεια; 0
Á-ag- tou --é-ō-sta -l-t-e--? Á---- t-- a---- s-- a-------- Á-a-e t-u a-é-ō s-a a-ḗ-h-i-? ----------------------------- Árage tou arésō sta alḗtheia?
Zdalipak mi napíše? Ά---- ----ο--γ-ά---; Ά---- θ- μ-- γ------ Ά-α-ε θ- μ-υ γ-ά-ε-; -------------------- Άραγε θα μου γράψει; 0
Ár--- -h- -ou g-á---i? Á---- t-- m-- g------- Á-a-e t-a m-u g-á-s-i- ---------------------- Árage tha mou grápsei?
Zdalipak si mne vezme? Άραγε θ--με --ν-----εί; Ά---- θ- μ- π---------- Ά-α-ε θ- μ- π-ν-ρ-υ-ε-; ----------------------- Άραγε θα με παντρευτεί; 0
Á--g----a ---pantreu-eí? Á---- t-- m- p---------- Á-a-e t-a m- p-n-r-u-e-? ------------------------ Árage tha me pantreuteí?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jak se mozek naučí gramatiku?

Náš mateřský jazyk se začínáme učit už jako miminka. To se děje automaticky. Neuvědomujeme si to. Náš mozek však musí při učení odvést velký výkon. Když se například učíme gramatiku, má hodně práce. Každý den slyší nové věci. Přijímá neustále nové podněty. Mozek však neumí zpracovat každý podnět individuálně. Musí pracovat ekonomicky. Proto se zaměřuje na pravidelnost. Mozek si zapamatuje to, co slyší často. Registruje, jak často se určitá věc objevuje. Pak z těchto příkladů vytvoří gramatické pravidlo. Děti vědí, zda je věta správně nebo ne. Nevědí ale proč tomu tak je. Jejich mozek pravidla zná, aniž by se je učily. Dospělí se učí jazyky jinak. Už dávno znají struktury svého mateřského jazyka. Ty pak tvoří základ nových gramatických pravidel. Aby se však něco naučili, potřebují dospělí výuku. Když se mozek naučí gramatiku, má už pevný systém. To je zřejmé například u podstatných jmen a sloves. Ukládají se v různých částech mozku. Při jejich zpracovávání se aktivují různé oblasti. Navíc se také snadná pravidla učí jinak, než složitá pravidla. U složitých pravidel spolupracuje více částí v mozku. Jak přesně se mozek gramatiku učí, se ještě zjistit nepodařilo. Víme však, že teoreticky zvládne každou gramatiku...