Konverzační příručka

cs Vedlejší věty se zda, jestli   »   lt Šalutiniai sakiniai su ar

93 [devadesát tři]

Vedlejší věty se zda, jestli

Vedlejší věty se zda, jestli

93 [devyniasdešimt trys]

Šalutiniai sakiniai su ar

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština litevština Poslouchat Více
Nevím, jestli mě má rád. (A-) n------- a- j-- m--- m---. (Aš) nežinau, ar jis mane myli. 0
Nevím, jestli se vrátí. (A-) n------- a- j-- g---. (Aš) nežinau, ar jis grįš. 0
Nevím, jestli mi zavolá. (A-) n------- a- j-- m-- p---------. (Aš) nežinau, ar jis man paskambins. 0
Zdalipak mě má rád? Ar j-- m--- m---? Ar jis mane myli? 0
Zdalipak se vrátí? Ar j-- g---? Ar jis grįš? 0
Zdalipak zavolá? Ar j-- m-- p---------? Ar jis man paskambins? 0
Ptám se, jestli na mne myslí. Aš k------ s----- a- j-- a--- m--- g------. Aš klausiu savęs, ar jis apie mane galvoja. 0
Ptám se, jestli má nějakou jinou. Aš k------ s----- a- j-- t--- k---. Aš klausiu savęs, ar jis turi kitą. 0
Ptám se, jestli mi lže. Aš k------ s----- a- j-- n--------. Aš klausiu savęs, ar jis nemeluoja. 0
Zdalipak na mě myslí? Ar j-- a--- m--- g------? Ar jis apie mane galvoja? 0
Zdalipak má jinou? Ar j-- t--- k---? Ar jis turi kitą? 0
Zdalipak říká pravdu? Ar j-- s--- t----? Ar jis sako tiesą? 0
Pochybuji o tom, že mě má opravdu rád. (A-) a------- a- (a-) j-- t----- p------. (Aš) abejoju, ar (aš) jam tikrai patinku. 0
Pochybuji o tom, že mi napíše. (A-) a------- a- j-- m-- p------. (Aš) abejoju, ar jis man parašys. 0
Pochybuji o tom, že si mě vezme. (A-) a------- a- j-- m--- v--. (Aš) abejoju, ar jis mane ves. 0
Zdalipak mě má opravdu rád? Ar t----- a- j-- p------? Ar tikrai aš jam patinku? 0
Zdalipak mi napíše? Ar j-- m-- p------? Ar jis man parašys? 0
Zdalipak si mne vezme? Ar j-- m--- v--? Ar jis mane ves? 0

Jak se mozek naučí gramatiku?

Náš mateřský jazyk se začínáme učit už jako miminka. To se děje automaticky. Neuvědomujeme si to. Náš mozek však musí při učení odvést velký výkon. Když se například učíme gramatiku, má hodně práce. Každý den slyší nové věci. Přijímá neustále nové podněty. Mozek však neumí zpracovat každý podnět individuálně. Musí pracovat ekonomicky. Proto se zaměřuje na pravidelnost. Mozek si zapamatuje to, co slyší často. Registruje, jak často se určitá věc objevuje. Pak z těchto příkladů vytvoří gramatické pravidlo. Děti vědí, zda je věta správně nebo ne. Nevědí ale proč tomu tak je. Jejich mozek pravidla zná, aniž by se je učily. Dospělí se učí jazyky jinak. Už dávno znají struktury svého mateřského jazyka. Ty pak tvoří základ nových gramatických pravidel. Aby se však něco naučili, potřebují dospělí výuku. Když se mozek naučí gramatiku, má už pevný systém. To je zřejmé například u podstatných jmen a sloves. Ukládají se v různých částech mozku. Při jejich zpracovávání se aktivují různé oblasti. Navíc se také snadná pravidla učí jinak, než složitá pravidla. U složitých pravidel spolupracuje více částí v mozku. Jak přesně se mozek gramatiku učí, se ještě zjistit nepodařilo. Víme však, že teoreticky zvládne každou gramatiku...