Konverzační příručka

cs Vedlejší věty se zda, jestli   »   lv Palīgteikumi ar vai

93 [devadesát tři]

Vedlejší věty se zda, jestli

Vedlejší věty se zda, jestli

93 [deviņdesmit trīs]

Palīgteikumi ar vai

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština lotyština Poslouchat Více
Nevím, jestli mě má rád. Es n-z--u- -ai--i-š--a---mī-. Es nezinu, vai viņš mani mīl. E- n-z-n-, v-i v-ņ- m-n- m-l- ----------------------------- Es nezinu, vai viņš mani mīl. 0
Nevím, jestli se vrátí. Es ----n-,-v-i-v-ņš n--s -t--k--. Es nezinu, vai viņš nāks atpakaļ. E- n-z-n-, v-i v-ņ- n-k- a-p-k-ļ- --------------------------------- Es nezinu, vai viņš nāks atpakaļ. 0
Nevím, jestli mi zavolá. E---e-i-u,--ai -iņš-m----iezv----. Es nezinu, vai viņš man piezvanīs. E- n-z-n-, v-i v-ņ- m-n p-e-v-n-s- ---------------------------------- Es nezinu, vai viņš man piezvanīs. 0
Zdalipak mě má rád? Va- vi-š ma-i mīl? Vai viņš mani mīl? V-i v-ņ- m-n- m-l- ------------------ Vai viņš mani mīl? 0
Zdalipak se vrátí? V-i----š--āk- -tp-kaļ? Vai viņš nāks atpakaļ? V-i v-ņ- n-k- a-p-k-ļ- ---------------------- Vai viņš nāks atpakaļ? 0
Zdalipak zavolá? V-i--iņ--ma- -i--v-nī-? Vai viņš man piezvanīs? V-i v-ņ- m-n p-e-v-n-s- ----------------------- Vai viņš man piezvanīs? 0
Ptám se, jestli na mne myslí. Es j--tā-- s--, --i -i-š---m--p-----n-? Es jautāju sev, vai viņš domā par mani? E- j-u-ā-u s-v- v-i v-ņ- d-m- p-r m-n-? --------------------------------------- Es jautāju sev, vai viņš domā par mani? 0
Ptám se, jestli má nějakou jinou. E- -a-tāju-s-v--vai viņa---- -ā-- c-t-? Es jautāju sev, vai viņam ir kāda cita? E- j-u-ā-u s-v- v-i v-ņ-m i- k-d- c-t-? --------------------------------------- Es jautāju sev, vai viņam ir kāda cita? 0
Ptám se, jestli mi lže. Es ---t-----ev,-------ņ- melo? Es jautāju sev, vai viņš melo? E- j-u-ā-u s-v- v-i v-ņ- m-l-? ------------------------------ Es jautāju sev, vai viņš melo? 0
Zdalipak na mě myslí? Va---iņš --m--par-ma--? Vai viņš domā par mani? V-i v-ņ- d-m- p-r m-n-? ----------------------- Vai viņš domā par mani? 0
Zdalipak má jinou? V-i--iņ-- i- ---a ----? Vai viņam ir kāda cita? V-i v-ņ-m i- k-d- c-t-? ----------------------- Vai viņam ir kāda cita? 0
Zdalipak říká pravdu? V---viņš-sa-a---t----bu? Vai viņš saka patiesību? V-i v-ņ- s-k- p-t-e-ī-u- ------------------------ Vai viņš saka patiesību? 0
Pochybuji o tom, že mě má opravdu rád. E- š--bo-,--ai -s --ņ-m--a-i--ām--a-ī--. Es šaubos, vai es viņam patiešām patīku. E- š-u-o-, v-i e- v-ņ-m p-t-e-ā- p-t-k-. ---------------------------------------- Es šaubos, vai es viņam patiešām patīku. 0
Pochybuji o tom, že mi napíše. Es ---b--, -ai vi-- -a- r-k-t--. Es šaubos, vai viņš man rakstīs. E- š-u-o-, v-i v-ņ- m-n r-k-t-s- -------------------------------- Es šaubos, vai viņš man rakstīs. 0
Pochybuji o tom, že si mě vezme. E- -aub--, --- vi-š-ma-- --ecē-. Es šaubos, vai viņš mani precēs. E- š-u-o-, v-i v-ņ- m-n- p-e-ē-. -------------------------------- Es šaubos, vai viņš mani precēs. 0
Zdalipak mě má opravdu rád? V----s --ņ-- --tie-ā----t-k-? Vai es viņam patiešām patīku? V-i e- v-ņ-m p-t-e-ā- p-t-k-? ----------------------------- Vai es viņam patiešām patīku? 0
Zdalipak mi napíše? Vai-vi-- ma---a--tīs? Vai viņš man rakstīs? V-i v-ņ- m-n r-k-t-s- --------------------- Vai viņš man rakstīs? 0
Zdalipak si mne vezme? Vai v-ņš-ma-- -re-ē-? Vai viņš mani precēs? V-i v-ņ- m-n- p-e-ē-? --------------------- Vai viņš mani precēs? 0

Jak se mozek naučí gramatiku?

Náš mateřský jazyk se začínáme učit už jako miminka. To se děje automaticky. Neuvědomujeme si to. Náš mozek však musí při učení odvést velký výkon. Když se například učíme gramatiku, má hodně práce. Každý den slyší nové věci. Přijímá neustále nové podněty. Mozek však neumí zpracovat každý podnět individuálně. Musí pracovat ekonomicky. Proto se zaměřuje na pravidelnost. Mozek si zapamatuje to, co slyší často. Registruje, jak často se určitá věc objevuje. Pak z těchto příkladů vytvoří gramatické pravidlo. Děti vědí, zda je věta správně nebo ne. Nevědí ale proč tomu tak je. Jejich mozek pravidla zná, aniž by se je učily. Dospělí se učí jazyky jinak. Už dávno znají struktury svého mateřského jazyka. Ty pak tvoří základ nových gramatických pravidel. Aby se však něco naučili, potřebují dospělí výuku. Když se mozek naučí gramatiku, má už pevný systém. To je zřejmé například u podstatných jmen a sloves. Ukládají se v různých částech mozku. Při jejich zpracovávání se aktivují různé oblasti. Navíc se také snadná pravidla učí jinak, než složitá pravidla. U složitých pravidel spolupracuje více částí v mozku. Jak přesně se mozek gramatiku učí, se ještě zjistit nepodařilo. Víme však, že teoreticky zvládne každou gramatiku...