Konverzační příručka

cs Vedlejší věty se zda, jestli   »   ka დამოკიდებული წინადადებები თუ-თი

93 [devadesát tři]

Vedlejší věty se zda, jestli

Vedlejší věty se zda, jestli

93 [ოთხმოცდაცამეტი]

93 [otkhmotsdatsamet\'i]

დამოკიდებული წინადადებები თუ-თი

[damok'idebuli ts'inadadebebi tu-ti]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština gruzínština Poslouchat Více
Nevím, jestli mě má rád. ა- -ი-ი--თუ ვ--ვა-ვ--. ა- ვ---- თ- ვ--------- ა- ვ-ც-, თ- ვ-ყ-ა-ვ-რ- ---------------------- არ ვიცი, თუ ვუყვარვარ. 0
ar--it-i- t- ---v--va-. a- v----- t- v--------- a- v-t-i- t- v-q-a-v-r- ----------------------- ar vitsi, tu vuqvarvar.
Nevím, jestli se vrátí. ა--ვი--- -უ და-რუნდება. ა- ვ---- თ- დ---------- ა- ვ-ც-, თ- დ-ბ-უ-დ-ბ-. ----------------------- არ ვიცი, თუ დაბრუნდება. 0
a----t--,--u ----unde-a. a- v----- t- d---------- a- v-t-i- t- d-b-u-d-b-. ------------------------ ar vitsi, tu dabrundeba.
Nevím, jestli mi zavolá. ა- --ც-, ------ირ-კა-ს. ა- ვ---- თ- დ---------- ა- ვ-ც-, თ- დ-მ-რ-კ-ვ-. ----------------------- არ ვიცი, თუ დამირეკავს. 0
a- --t-i- -u ----r----vs. a- v----- t- d----------- a- v-t-i- t- d-m-r-k-a-s- ------------------------- ar vitsi, tu damirek'avs.
Zdalipak mě má rád? ნე-ავ თ- ვუ-ვ--ვა-? ნ---- თ- ვ--------- ნ-ტ-ვ თ- ვ-ყ-ა-ვ-რ- ------------------- ნეტავ თუ ვუყვარვარ? 0
n-t'-- -- -uq-a--a-? n----- t- v--------- n-t-a- t- v-q-a-v-r- -------------------- net'av tu vuqvarvar?
Zdalipak se vrátí? ნე-ა- -უ ----უნდე--? ნ---- თ- დ---------- ნ-ტ-ვ თ- დ-ბ-უ-დ-ბ-? -------------------- ნეტავ თუ დაბრუნდება? 0
n-t--v -- d--ru-d---? n----- t- d---------- n-t-a- t- d-b-u-d-b-? --------------------- net'av tu dabrundeba?
Zdalipak zavolá? ნეტა- თუ --მ--ე----? ნ---- თ- დ---------- ნ-ტ-ვ თ- დ-მ-რ-კ-ვ-? -------------------- ნეტავ თუ დამირეკავს? 0
ne-'a-----d--ir--'avs? n----- t- d----------- n-t-a- t- d-m-r-k-a-s- ---------------------- net'av tu damirek'avs?
Ptám se, jestli na mne myslí. მა--ტ-რეს--ს- თუ ფ-ქრობს -----. მ------------ თ- ფ------ ჩ----- მ-ი-ტ-რ-ს-ბ-, თ- ფ-ქ-ო-ს ჩ-მ-ე- ------------------------------- მაინტერესებს, თუ ფიქრობს ჩემზე. 0
ma-nt-e--seb-- tu---kro-s ------. m------------- t- p------ c------ m-i-t-e-e-e-s- t- p-k-o-s c-e-z-. --------------------------------- maint'eresebs, tu pikrobs chemze.
Ptám se, jestli má nějakou jinou. მ---ტ--ე----, -უ--ყ--- ვ-ნმ------. მ------------ თ- ჰ---- ვ---- ს---- მ-ი-ტ-რ-ს-ბ-, თ- ჰ-ა-ს ვ-ნ-ე ს-ვ-. ---------------------------------- მაინტერესებს, თუ ჰყავს ვინმე სხვა. 0
m--nt'e----b-- tu hq-vs-v---e -k---. m------------- t- h---- v---- s----- m-i-t-e-e-e-s- t- h-a-s v-n-e s-h-a- ------------------------------------ maint'eresebs, tu hqavs vinme skhva.
Ptám se, jestli mi lže. მ-ინტე-ე--ბ-,-ტყ-ის თუ-ა--. მ------------ ტ---- თ- ა--- მ-ი-ტ-რ-ს-ბ-, ტ-უ-ს თ- ა-ა- --------------------------- მაინტერესებს, ტყუის თუ არა. 0
ma-n----e--bs---'-u---tu a-a. m------------- t----- t- a--- m-i-t-e-e-e-s- t-q-i- t- a-a- ----------------------------- maint'eresebs, t'quis tu ara.
Zdalipak na mě myslí? ნ--ავ ------თუ ფი-----? ნ---- ჩ---- თ- ფ------- ნ-ტ-ვ ჩ-მ-ე თ- ფ-ქ-ო-ს- ----------------------- ნეტავ ჩემზე თუ ფიქრობს? 0
n------c-emze t- pi-r--s? n----- c----- t- p------- n-t-a- c-e-z- t- p-k-o-s- ------------------------- net'av chemze tu pikrobs?
Zdalipak má jinou? ნ---- ს--ა -უ-ჰ--ვ-? ნ---- ს--- თ- ჰ----- ნ-ტ-ვ ს-ვ- თ- ჰ-ა-ს- -------------------- ნეტავ სხვა თუ ჰყავს? 0
net'-v -khv- -u hqa-s? n----- s---- t- h----- n-t-a- s-h-a t- h-a-s- ---------------------- net'av skhva tu hqavs?
Zdalipak říká pravdu? ნე-ავ--ი-ართლეს -- ამბო-ს? ნ---- ს-------- თ- ა------ ნ-ტ-ვ ს-მ-რ-ლ-ს თ- ა-ბ-ბ-? -------------------------- ნეტავ სიმართლეს თუ ამბობს? 0
net'-----m-r--es--- --b--s? n----- s-------- t- a------ n-t-a- s-m-r-l-s t- a-b-b-? --------------------------- net'av simartles tu ambobs?
Pochybuji o tom, že mě má opravdu rád. ზ--ტ-დ -- ვი-ი,--უ--არვ----უ--რ-. ზ----- ა- ვ---- ვ-------- თ- ა--- ზ-ს-ა- ა- ვ-ც-, ვ-ყ-ა-ვ-რ თ- ა-ა- --------------------------------- ზუსტად არ ვიცი, ვუყვარვარ თუ არა. 0
z--------r -itsi- vu-v---a--tu--ra. z------ a- v----- v-------- t- a--- z-s-'-d a- v-t-i- v-q-a-v-r t- a-a- ----------------------------------- zust'ad ar vitsi, vuqvarvar tu ara.
Pochybuji o tom, že mi napíše. ზუ--ად არ -იცი- მ--წ-რ- ---ა-ა. ზ----- ა- ვ---- მ------ თ- ა--- ზ-ს-ა- ა- ვ-ც-, მ-მ-ე-ს თ- ა-ა- ------------------------------- ზუსტად არ ვიცი, მომწერს თუ არა. 0
zu-t-ad-ar--its-, -o---'er---- ara. z------ a- v----- m-------- t- a--- z-s-'-d a- v-t-i- m-m-s-e-s t- a-a- ----------------------------------- zust'ad ar vitsi, momts'ers tu ara.
Pochybuji o tom, že si mě vezme. ზუ-ტად -- ვ-ც-- --ლა- -უ--ო-იყვ--ს. ზ----- ა- ვ---- ც---- თ- მ--------- ზ-ს-ა- ა- ვ-ც-, ც-ლ-დ თ- მ-მ-ყ-ა-ს- ----------------------------------- ზუსტად არ ვიცი, ცოლად თუ მომიყვანს. 0
z-s---- ar v-t-i,-t-o-ad-------i-v---. z------ a- v----- t----- t- m--------- z-s-'-d a- v-t-i- t-o-a- t- m-m-q-a-s- -------------------------------------- zust'ad ar vitsi, tsolad tu momiqvans.
Zdalipak mě má opravdu rád? ნ-ტ---მ-რ----მ-ვ-ო----? ნ---- მ----- მ--------- ნ-ტ-ვ მ-რ-ლ- მ-ვ-ო-ვ-რ- ----------------------- ნეტავ მართლა მოვწონვარ? 0
n--'av ----l----vts'o--ar? n----- m----- m----------- n-t-a- m-r-l- m-v-s-o-v-r- -------------------------- net'av martla movts'onvar?
Zdalipak mi napíše? ნ--ავ -არ-ლ----მ-ე--? ნ---- მ----- მ------- ნ-ტ-ვ მ-რ-ლ- მ-მ-ე-ს- --------------------- ნეტავ მართლა მომწერს? 0
n--'av ---t-a-m--ts'ers? n----- m----- m--------- n-t-a- m-r-l- m-m-s-e-s- ------------------------ net'av martla momts'ers?
Zdalipak si mne vezme? ნ--ა--მარ-ლ--მ-მ-ყ---ს ცოლ-დ? ნ---- მ----- მ-------- ც----- ნ-ტ-ვ მ-რ-ლ- მ-მ-ყ-ა-ს ც-ლ-დ- ----------------------------- ნეტავ მართლა მომიყვანს ცოლად? 0
ne-'av-ma--la ----q--ns-t---a-? n----- m----- m-------- t------ n-t-a- m-r-l- m-m-q-a-s t-o-a-? ------------------------------- net'av martla momiqvans tsolad?

Jak se mozek naučí gramatiku?

Náš mateřský jazyk se začínáme učit už jako miminka. To se děje automaticky. Neuvědomujeme si to. Náš mozek však musí při učení odvést velký výkon. Když se například učíme gramatiku, má hodně práce. Každý den slyší nové věci. Přijímá neustále nové podněty. Mozek však neumí zpracovat každý podnět individuálně. Musí pracovat ekonomicky. Proto se zaměřuje na pravidelnost. Mozek si zapamatuje to, co slyší často. Registruje, jak často se určitá věc objevuje. Pak z těchto příkladů vytvoří gramatické pravidlo. Děti vědí, zda je věta správně nebo ne. Nevědí ale proč tomu tak je. Jejich mozek pravidla zná, aniž by se je učily. Dospělí se učí jazyky jinak. Už dávno znají struktury svého mateřského jazyka. Ty pak tvoří základ nových gramatických pravidel. Aby se však něco naučili, potřebují dospělí výuku. Když se mozek naučí gramatiku, má už pevný systém. To je zřejmé například u podstatných jmen a sloves. Ukládají se v různých částech mozku. Při jejich zpracovávání se aktivují různé oblasti. Navíc se také snadná pravidla učí jinak, než složitá pravidla. U složitých pravidel spolupracuje více částí v mozku. Jak přesně se mozek gramatiku učí, se ještě zjistit nepodařilo. Víme však, že teoreticky zvládne každou gramatiku...