Konverzační příručka

cs zdůvodnění 2   »   ja 何かを理由付ける 2

76 [sedmdesát šest]

zdůvodnění 2

zdůvodnění 2

76 [七十六]

76 [Nanajūroku]

何かを理由付ける 2

[nanika o riyū tsukeru 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština japonština Poslouchat Více
Proč jsi nepřišel? あなたは なぜ 来なかった の ? あなたは なぜ 来なかった の ? あなたは なぜ 来なかった の ? あなたは なぜ 来なかった の ? あなたは なぜ 来なかった の ? 0
a-a-- wa---z--k----a-t---o? a---- w- n--- k-------- n-- a-a-a w- n-z- k-n-k-t-a n-? --------------------------- anata wa naze konakatta no?
Byl jsem nemocný. 病気 だった ので 。 病気 だった ので 。 病気 だった ので 。 病気 だった ので 。 病気 だった ので 。 0
b---i--t--n-de. b-------------- b-ō-i-a-t-n-d-. --------------- byōkidattanode.
Nepřišel jsem, protože jsem byl nemocný. 病気 だった ので 行きません でした 。 病気 だった ので 行きません でした 。 病気 だった ので 行きません でした 。 病気 だった ので 行きません でした 。 病気 だった ので 行きません でした 。 0
byōki-atta-o-e i----s-n-e-hit-. b------------- i--------------- b-ō-i-a-t-n-d- i-i-a-e-d-s-i-a- ------------------------------- byōkidattanode ikimasendeshita.
Proč nepřišla? なぜ 彼女は 来なかった の ? なぜ 彼女は 来なかった の ? なぜ 彼女は 来なかった の ? なぜ 彼女は 来なかった の ? なぜ 彼女は 来なかった の ? 0
na-------j-----k--a---t----? n--- k----- w- k-------- n-- n-z- k-n-j- w- k-n-k-t-a n-? ---------------------------- naze kanojo wa konakatta no?
Byla unavená. 疲れて いた ので 。 疲れて いた ので 。 疲れて いた ので 。 疲れて いた ので 。 疲れて いた ので 。 0
t-u----t----a-o-e. t-------- i------- t-u-a-e-e i-a-o-e- ------------------ tsukarete itanode.
Nepřišla, protože byla unavená. 彼女は 疲れて いた ので 来ません でした 。 彼女は 疲れて いた ので 来ません でした 。 彼女は 疲れて いた ので 来ません でした 。 彼女は 疲れて いた ので 来ません でした 。 彼女は 疲れて いた ので 来ません でした 。 0
k-n-jo w- tsuka---e it--o---ki---e---sh-ta. k----- w- t-------- i------ k-------------- k-n-j- w- t-u-a-e-e i-a-o-e k-m-s-n-e-h-t-. ------------------------------------------- kanojo wa tsukarete itanode kimasendeshita.
Proč nepřišel? なぜ 彼は 来なかった の ? なぜ 彼は 来なかった の ? なぜ 彼は 来なかった の ? なぜ 彼は 来なかった の ? なぜ 彼は 来なかった の ? 0
n--e -a-- -a --naka-ta-no? n--- k--- w- k-------- n-- n-z- k-r- w- k-n-k-t-a n-? -------------------------- naze kare wa konakatta no?
Nechtělo se mu. 興味が なかった ので 。 興味が なかった ので 。 興味が なかった ので 。 興味が なかった ので 。 興味が なかった ので 。 0
kyō----a---katta--d-. k---- g- n----------- k-ō-i g- n-k-t-a-o-e- --------------------- kyōmi ga nakattanode.
Nepřišel, protože se mu nechtělo. 彼は 興味が なかった ので 、 来ません でした 。 彼は 興味が なかった ので 、 来ません でした 。 彼は 興味が なかった ので 、 来ません でした 。 彼は 興味が なかった ので 、 来ません でした 。 彼は 興味が なかった ので 、 来ません でした 。 0
ka---wa ----- -a n---tta--d-- -i--s-n------a. k--- w- k---- g- n----------- k-------------- k-r- w- k-ō-i g- n-k-t-a-o-e- k-m-s-n-e-h-t-. --------------------------------------------- kare wa kyōmi ga nakattanode, kimasendeshita.
Proč jste nepřišli? なぜ あなた達は 来なかった の ? なぜ あなた達は 来なかった の ? なぜ あなた達は 来なかった の ? なぜ あなた達は 来なかった の ? なぜ あなた達は 来なかった の ? 0
na-e ------ta--i--------k--t---o? n--- a---------- w- k-------- n-- n-z- a-a-a-t-c-i w- k-n-k-t-a n-? --------------------------------- naze anata-tachi wa konakatta no?
Máme rozbité auto. 車が 壊れて いる ので 。 車が 壊れて いる ので 。 車が 壊れて いる ので 。 車が 壊れて いる ので 。 車が 壊れて いる ので 。 0
k-r-m- -a kow-ret--i-u-ode. k----- g- k------- i------- k-r-m- g- k-w-r-t- i-u-o-e- --------------------------- kuruma ga kowarete irunode.
Nepřišli jsme, protože máme rozbité auto. 私達は 、 車が 壊れて いる ので 来ません でした 。 私達は 、 車が 壊れて いる ので 来ません でした 。 私達は 、 車が 壊れて いる ので 来ません でした 。 私達は 、 車が 壊れて いる ので 来ません でした 。 私達は 、 車が 壊れて いる ので 来ません でした 。 0
wat--h-----i -a,--h- ------ar-t--ir--- kima-e---s--ta. w----------- w------ g- k------- i---- k-------------- w-t-s-i-a-h- w-,-s-a g- k-w-r-t- i-u-e k-m-s-n-e-h-t-. ------------------------------------------------------ watashitachi wa,-sha ga kowarete irude kimasendeshita.
Proč ti lidé nepřišli? なぜ 人々は 来なかった の ? なぜ 人々は 来なかった の ? なぜ 人々は 来なかった の ? なぜ 人々は 来なかった の ? なぜ 人々は 来なかった の ? 0
n-ze hi---i-o-----on--a-ta n-? n--- h------- w- k-------- n-- n-z- h-t-b-t- w- k-n-k-t-a n-? ------------------------------ naze hitobito wa konakatta no?
Ujel jim vlak. 彼らは 列車に 乗り遅れた ので 。 彼らは 列車に 乗り遅れた ので 。 彼らは 列車に 乗り遅れた ので 。 彼らは 列車に 乗り遅れた ので 。 彼らは 列車に 乗り遅れた ので 。 0
k-r-ra--a--ess-a----n--io--r---node. k----- w- r----- n- n--------------- k-r-r- w- r-s-h- n- n-r-o-u-e-a-o-e- ------------------------------------ karera wa ressha ni noriokuretanode.
Nepřišli, protože jim ujel vlak. 彼らは 、 列車に 乗り遅れた ので 来ません でした 。 彼らは 、 列車に 乗り遅れた ので 来ません でした 。 彼らは 、 列車に 乗り遅れた ので 来ません でした 。 彼らは 、 列車に 乗り遅れた ので 来ません でした 。 彼らは 、 列車に 乗り遅れた ので 来ません でした 。 0
karer- -a- --ss-a ---n-ri----e---ode k----e--e-hi--. k----- w-- r----- n- n-------------- k-------------- k-r-r- w-, r-s-h- n- n-r-o-u-e-a-o-e k-m-s-n-e-h-t-. ---------------------------------------------------- karera wa, ressha ni noriokuretanode kimasendeshita.
Proč jsi nepřišel? なぜ あなたは 来なかった の ? なぜ あなたは 来なかった の ? なぜ あなたは 来なかった の ? なぜ あなたは 来なかった の ? なぜ あなたは 来なかった の ? 0
n-z---n--a-wa kona-att----? n--- a---- w- k-------- n-- n-z- a-a-a w- k-n-k-t-a n-? --------------------------- naze anata wa konakatta no?
Nesměl jsem. 来ては いけなかった ので 。 来ては いけなかった ので 。 来ては いけなかった ので 。 来ては いけなかった ので 。 来ては いけなかった ので 。 0
k--e wa-i--n-k-t--node. k--- w- i-------------- k-t- w- i-e-a-a-t-n-d-. ----------------------- kite wa ikenakattanode.
Nepřišel jsem, protože jsem nesměl. 来ては いけなかった ので 、来ません でした 。 来ては いけなかった ので 、来ません でした 。 来ては いけなかった ので 、来ません でした 。 来ては いけなかった ので 、来ません でした 。 来ては いけなかった ので 、来ません でした 。 0
k-t---- -k-n---tta-o-e- ki-a--nd--h--a. k--- w- i-------------- k-------------- k-t- w- i-e-a-a-t-n-d-, k-m-s-n-e-h-t-. --------------------------------------- kite wa ikenakattanode, kimasendeshita.

Americké domorodé jazyky

V Americe se mluví mnoha různými jazyky. Angličtina je hlavním jazykem v Severní Americe. V Jižní Americe dominuje španělština a portugalština. Všechny tyto jazyky přišly do Ameriky z Evropy. Před začátkem kolonizace se tam mluvilo jinými jazyky. Těmto jazykům říkáme domorodé jazyky Ameriky. Dodnes nebyly v podstatě prozkoumány. Různorodost těchto jazyků je značná. Odhaduje se, že v Severní Americe je asi 60 jazykových rodin. V Jižní Americe jich může být až 150. Navíc je tam mnoho izolovaných jazyků. Všechny tyto jazyky jsou velmi odlišné. Vykazují pouze několik společných znaků. Je tedy obtížné takové jazyky zařadit. Důvod jejich rozdílnosti lze vyčíst v dějinách Ameriky. Amerika byla osídlena v několika etapách. První lidé přišli do Ameriky před více než 10 000 lety. Každé obyvatelstvo si na kontinent přineslo i svůj jazyk. Domorodé jazyky jsou však nejvíce podobné těm asijským. Pravěké jazyky po celé Americe nejsou ve stejném stavu. Mnoho domorodých jazyků se stále používá v Jižní Americe. Jazyky jako Guarani nebo Quechua mají milióny aktivních mluvčích. Oproti tomu mnoho jazyků v Severní Americe téměř vymřelo. Kultura původních obyvatel Severní Ameriky byla dlouho potlačována. Vytratily se tak i jejich jazyky. V posledních desetiletích však zájem o ně vzrostl. Existuje mnoho programů, které se snaží tyto jazyky rozvíjet a chránit. Nakonec tedy mohou mít i budoucnost…