Konverzační příručka

cs zdůvodnění 2   »   ti ገለ ምኽንያት ምሃብ 2

76 [sedmdesát šest]

zdůvodnění 2

zdůvodnění 2

76 [ሰብዓንሽዱሽተን]

76 [sebi‘anishidushiteni]

ገለ ምኽንያት ምሃብ 2

[gele miẖiniyati mihabi 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština tigrinština Poslouchat Více
Proč jsi nepřišel? ስለምን-- -ኻ-ዘ-መ-እካ? ስ----- ኢ- ዘ------ ስ-ም-ታ- ኢ- ዘ-መ-እ-? ----------------- ስለምንታይ ኢኻ ዘይመጻእካ? 0
s-l---ni-ayi -ẖ--z--i-e---a--k-? s----------- ī--- z-------------- s-l-m-n-t-y- ī-̱- z-y-m-t-’-’-k-? --------------------------------- sileminitayi īẖa zeyimets’a’ika?
Byl jsem nemocný. ሓ-መ ኔረ። ሓ-- ኔ-- ሓ-መ ኔ-። ------- ሓሚመ ኔረ። 0
h-amī-e n--e። h------ n---- h-a-ī-e n-r-። ------------- ḥamīme nēre።
Nepřišel jsem, protože jsem byl nemocný. ሓሚመ-ስ-ዝ---ኩ--የ--ይመ-እኩ። ሓ-- ስ------ እ- ዘ------ ሓ-መ ስ-ዝ-በ-ኩ እ- ዘ-መ-እ-። ---------------------- ሓሚመ ስለዝነበርኩ እየ ዘይመጻእኩ። 0
ḥa-īm- ----z-ne--r-ku-i-e-zeyi-e-----ik-። h------ s------------- i-- z-------------- h-a-ī-e s-l-z-n-b-r-k- i-e z-y-m-t-’-’-k-። ------------------------------------------ ḥamīme silezineberiku iye zeyimets’a’iku።
Proč nepřišla? ስለ--ታይ-ኢያ -ሳ-ዘይ--ት? ስ----- ኢ- ን- ዘ----- ስ-ም-ታ- ኢ- ን- ዘ-መ-ት- ------------------- ስለምንታይ ኢያ ንሳ ዘይመጸት? 0
s---mi-i--y---ya n-sa-z--i----’eti? s----------- ī-- n--- z------------ s-l-m-n-t-y- ī-a n-s- z-y-m-t-’-t-? ----------------------------------- sileminitayi īya nisa zeyimets’eti?
Byla unavená. ደኺማ -ራ። ደ-- ኔ-- ደ-ማ ኔ-። ------- ደኺማ ኔራ። 0
d-h--ma--ē-a። d------ n---- d-h-ī-a n-r-። ------------- deẖīma nēra።
Nepřišla, protože byla unavená. ደኺማ ----በ---ኣ------። ደ-- ስ------ ኣ----- ። ደ-ማ ስ-ዝ-በ-ት ኣ-መ-ት- ። -------------------- ደኺማ ስለዝነበረት ኣይመጸትን ። 0
deh------i---ine--re-i a--m-t--e--ni-። d------ s------------- a------------ ። d-h-ī-a s-l-z-n-b-r-t- a-i-e-s-e-i-i ። -------------------------------------- deẖīma silezinebereti ayimets’etini ።
Proč nepřišel? ን- --ምንታ-----ጸ-። ን- ስ----- ኣ----- ን- ስ-ም-ታ- ኣ-መ-ን- ---------------- ንሱ ስለምንታይ ኣይመጸን። 0
n--- -ilemini-a---ay-me-s-e--። n--- s----------- a----------- n-s- s-l-m-n-t-y- a-i-e-s-e-i- ------------------------------ nisu sileminitayi ayimets’eni።
Nechtělo se mu. ድል---ኣይ-በሮ-። ድ--- ኣ------ ድ-የ- ኣ-ነ-ሮ-። ------------ ድልየት ኣይነበሮን። 0
d----eti--y-ne----ni። d------- a----------- d-l-y-t- a-i-e-e-o-i- --------------------- diliyeti ayineberoni።
Nepřišel, protože se mu nechtělo. ን---ይመ---መ-ንያቱ ድ--ት ---ይነ-ሮ። ን- ኣ---- መ---- ድ--- ስ------- ን- ኣ-መ-ን መ-ን-ቱ ድ-የ- ስ-ዘ-ነ-ሮ- ---------------------------- ንሱ ኣይመጸን መኽንያቱ ድልየት ስለዘይነበሮ። 0
n--- -y-me-s’--- m--̱-niy--u---li-e-i-s-l-zeyi----ro። n--- a---------- m---------- d------- s-------------- n-s- a-i-e-s-e-i m-h-i-i-a-u d-l-y-t- s-l-z-y-n-b-r-። ----------------------------------------------------- nisu ayimets’eni meẖiniyatu diliyeti silezeyinebero።
Proč jste nepřišli? ን-ኻት-- ስለም-ታ--ዘይመጻኹ-? ን----- ስ----- ዘ------ ን-ኻ-ኩ- ስ-ም-ታ- ዘ-መ-ኹ-? --------------------- ንስኻትኩም ስለምንታይ ዘይመጻኹም? 0
nisi--a----m- s--em-n-t--i ---i--ts’--̱-mi? n------------ s----------- z--------------- n-s-h-a-i-u-i s-l-m-n-t-y- z-y-m-t-’-h-u-i- ------------------------------------------- nisiẖatikumi sileminitayi zeyimets’aẖumi?
Máme rozbité auto. መኪና ተባላ-ያትና-። መ-- ተ------ ። መ-ና ተ-ላ-ያ-ና ። ------------- መኪና ተባላሽያትና ። 0
me--na t-bal--hiyat----። m----- t-------------- ። m-k-n- t-b-l-s-i-a-i-a ። ------------------------ mekīna tebalashiyatina ።
Nepřišli jsme, protože máme rozbité auto. መኪ-- -ለ-ተበላሸወት--- -ይመ--- ። መ--- ስ-------- ኢ- ዝ----- ። መ-ና- ስ-ዝ-በ-ሸ-ት ኢ- ዝ-መ-እ- ። -------------------------- መኪናና ስለዝተበላሸወት ኢና ዝይመጻእና ። 0
m-kī-an--si--z-tebel-shewet- ī-a--i------’-’--a-። m------- s------------------ ī-- z------------- ። m-k-n-n- s-l-z-t-b-l-s-e-e-i ī-a z-y-m-t-’-’-n- ። ------------------------------------------------- mekīnana silezitebelasheweti īna ziyimets’a’ina ።
Proč ti lidé nepřišli? እቶ----ት--ለ-ንታ- ኢ-ም ዘ--ጽ-? እ-- ሰ-- ስ----- ኢ-- ዘ----- እ-ም ሰ-ት ስ-ም-ታ- ኢ-ም ዘ-መ-ኡ- ------------------------- እቶም ሰባት ስለምንታይ ኢዮም ዘይመጽኡ? 0
i---i ---at----le-i--ta-- ---m--zeyimets’--u? i---- s----- s----------- ī---- z------------ i-o-i s-b-t- s-l-m-n-t-y- ī-o-i z-y-m-t-’-’-? --------------------------------------------- itomi sebati sileminitayi īyomi zeyimets’i’u?
Ujel jim vlak. ባቡር ገዲፋቶም ከይ-። ባ-- ገ---- ከ--- ባ-ር ገ-ፋ-ም ከ-ዳ- -------------- ባቡር ገዲፋቶም ከይዳ። 0
bab----g-dī-a-o----e--d-። b----- g--------- k------ b-b-r- g-d-f-t-m- k-y-d-። ------------------------- baburi gedīfatomi keyida።
Nepřišli, protože jim ujel vlak. ባ-- -ዲ--ም-ሰለ---ደ- -ዮም --መጹ-። ባ-- ገ---- ሰ- ዝ--- እ-- ዘ--- ። ባ-ር ገ-ፋ-ም ሰ- ዝ-ደ- እ-ም ዘ-መ- ። ---------------------------- ባቡር ገዲፋቶም ሰለ ዝኸደት እዮም ዘይመጹ ። 0
babur--ge-ī-a-o-- -el- ziẖ-deti-------ze---e-s’--። b----- g--------- s--- z-------- i---- z--------- ። b-b-r- g-d-f-t-m- s-l- z-h-e-e-i i-o-i z-y-m-t-’- ። --------------------------------------------------- baburi gedīfatomi sele ziẖedeti iyomi zeyimets’u ።
Proč jsi nepřišel? ስለ--ታይ--- ዘይመጻእ-? ስ----- ኢ- ዘ------ ስ-ም-ታ- ኢ- ዘ-መ-እ-? ----------------- ስለምንታይ ኢኻ ዘይመጻእካ? 0
si-e-ini--y- ī-̱a -ey-m---’-’--a? s----------- ī--- z-------------- s-l-m-n-t-y- ī-̱- z-y-m-t-’-’-k-? --------------------------------- sileminitayi īẖa zeyimets’a’ika?
Nesměl jsem. ኣይተ-ቐደለይን --። ኣ-------- ኔ-- ኣ-ተ-ቐ-ለ-ን ኔ-። ------------- ኣይተፍቐደለይን ኔሩ። 0
a-----i-̱’--e-ey--i-nē-u። a------------------ n---- a-i-e-i-̱-e-e-e-i-i n-r-። ------------------------- ayitefiḵ’edeleyini nēru።
Nepřišel jsem, protože jsem nesměl. ፍ-ድ ---ይነ--ኒ--የ--ይ--እኩ-። ፍ-- ስ------- ኢ- ዘ------- ፍ-ድ ስ-ዘ-ነ-ረ- ኢ- ዘ-መ-እ-፣- ------------------------ ፍቓድ ስለዘይነበረኒ ኢየ ዘይመጻእኩ፣። 0
fiḵ’----sil-ze-i---e---ī--y- z---m-t-’a--ku፣። f------- s--------------- ī-- z--------------- f-k-’-d- s-l-z-y-n-b-r-n- ī-e z-y-m-t-’-’-k-፣- ---------------------------------------------- fiḵ’adi silezeyineberenī īye zeyimets’a’iku፣።

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Americké domorodé jazyky

V Americe se mluví mnoha různými jazyky. Angličtina je hlavním jazykem v Severní Americe. V Jižní Americe dominuje španělština a portugalština. Všechny tyto jazyky přišly do Ameriky z Evropy. Před začátkem kolonizace se tam mluvilo jinými jazyky. Těmto jazykům říkáme domorodé jazyky Ameriky. Dodnes nebyly v podstatě prozkoumány. Různorodost těchto jazyků je značná. Odhaduje se, že v Severní Americe je asi 60 jazykových rodin. V Jižní Americe jich může být až 150. Navíc je tam mnoho izolovaných jazyků. Všechny tyto jazyky jsou velmi odlišné. Vykazují pouze několik společných znaků. Je tedy obtížné takové jazyky zařadit. Důvod jejich rozdílnosti lze vyčíst v dějinách Ameriky. Amerika byla osídlena v několika etapách. První lidé přišli do Ameriky před více než 10 000 lety. Každé obyvatelstvo si na kontinent přineslo i svůj jazyk. Domorodé jazyky jsou však nejvíce podobné těm asijským. Pravěké jazyky po celé Americe nejsou ve stejném stavu. Mnoho domorodých jazyků se stále používá v Jižní Americe. Jazyky jako Guarani nebo Quechua mají milióny aktivních mluvčích. Oproti tomu mnoho jazyků v Severní Americe téměř vymřelo. Kultura původních obyvatel Severní Ameriky byla dlouho potlačována. Vytratily se tak i jejich jazyky. V posledních desetiletích však zájem o ně vzrostl. Existuje mnoho programů, které se snaží tyto jazyky rozvíjet a chránit. Nakonec tedy mohou mít i budoucnost…