Konverzační příručka

cs zdůvodnění 2   »   ca argumentar alguna cosa 2

76 [sedmdesát šest]

zdůvodnění 2

zdůvodnění 2

76 [setanta-sis]

argumentar alguna cosa 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština katalánština Poslouchat Více
Proč jsi nepřišel? P-r--uè -o-v---ven--? P-- q-- n- v-- v----- P-r q-è n- v-s v-n-r- --------------------- Per què no vas venir? 0
Byl jsem nemocný. E---v- m-l--t / --. E----- m----- / --- E-t-v- m-l-l- / --. ------------------- Estava malalt / -a. 0
Nepřišel jsem, protože jsem byl nemocný. No v-----en-r -er--- ---av- -a-a---/--a. N- v--- v---- p----- e----- m----- / --- N- v-i- v-n-r p-r-u- e-t-v- m-l-l- / --. ---------------------------------------- No vaig venir perquè estava malalt / -a. 0
Proč nepřišla? P-r q-è--- -- -en-- --l-a-? P-- q-- n- v- v---- (------ P-r q-è n- v- v-n-r (-l-a-? --------------------------- Per què no va venir (ella)? 0
Byla unavená. E----- c--sada. E----- c------- E-t-v- c-n-a-a- --------------- Estava cansada. 0
Nepřišla, protože byla unavená. N--v---en-r-pe--u- ----va --ns--a. N- v- v---- p----- e----- c------- N- v- v-n-r p-r-u- e-t-v- c-n-a-a- ---------------------------------- No va venir perquè estava cansada. 0
Proč nepřišel? Per qu- no-h--vi-g-t --l-)? P-- q-- n- h- v----- (----- P-r q-è n- h- v-n-u- (-l-)- --------------------------- Per què no ha vingut (ell)? 0
Nechtělo se mu. No ------ia g---s. N- e- t---- g----- N- e- t-n-a g-n-s- ------------------ No en tenia ganes. 0
Nepřišel, protože se mu nechtělo. No ha----gu---e-q-è ---en-t-ni- -a---. N- h- v----- p----- n- e- t---- g----- N- h- v-n-u- p-r-u- n- e- t-n-a g-n-s- -------------------------------------- No ha vingut perquè no en tenia ganes. 0
Proč jste nepřišli? P-r-q-è -o-heu v-ng--? P-- q-- n- h-- v------ P-r q-è n- h-u v-n-u-? ---------------------- Per què no heu vingut? 0
Máme rozbité auto. El c--xe-se--- va--s--t---r. E- c---- s---- v- e--------- E- c-t-e s-’-s v- e-p-t-l-r- ---------------------------- El cotxe se’ns va espatllar. 0
Nepřišli jsme, protože máme rozbité auto. N--h-m----g------què-el---t-e se-n---- es-a-ll--. N- h-- v----- p----- e- c---- s---- v- e--------- N- h-m v-n-u- p-r-u- e- c-t-e s-’-s v- e-p-t-l-r- ------------------------------------------------- No hem vingut perquè el cotxe se’ns va espatllar. 0
Proč ti lidé nepřišli? Pe------n---a-v-ngut--a----t? P-- q-- n- h- v----- l- g---- P-r q-è n- h- v-n-u- l- g-n-? ----------------------------- Per què no ha vingut la gent? 0
Ujel jim vlak. H-n pe------l--r-n. H-- p----- e- t---- H-n p-r-u- e- t-e-. ------------------- Han perdut el tren. 0
Nepřišli, protože jim ujel vlak. N--ha- v-n-ut p-r--è ha- pe---t-el---e-. N- h-- v----- p----- h-- p----- e- t---- N- h-n v-n-u- p-r-u- h-n p-r-u- e- t-e-. ---------------------------------------- No han vingut perquè han perdut el tren. 0
Proč jsi nepřišel? P-- --è-no h-- --n---? P-- q-- n- h-- v------ P-r q-è n- h-s v-n-u-? ---------------------- Per què no has vingut? 0
Nesměl jsem. N--pod-a. N- p----- N- p-d-a- --------- No podia. 0
Nepřišel jsem, protože jsem nesměl. No -e --ngu---erquè-no-po-ia -e----. N- h- v----- p----- n- p---- f------ N- h- v-n-u- p-r-u- n- p-d-a f-r-h-. ------------------------------------ No he vingut perquè no podia fer-ho. 0

Americké domorodé jazyky

V Americe se mluví mnoha různými jazyky. Angličtina je hlavním jazykem v Severní Americe. V Jižní Americe dominuje španělština a portugalština. Všechny tyto jazyky přišly do Ameriky z Evropy. Před začátkem kolonizace se tam mluvilo jinými jazyky. Těmto jazykům říkáme domorodé jazyky Ameriky. Dodnes nebyly v podstatě prozkoumány. Různorodost těchto jazyků je značná. Odhaduje se, že v Severní Americe je asi 60 jazykových rodin. V Jižní Americe jich může být až 150. Navíc je tam mnoho izolovaných jazyků. Všechny tyto jazyky jsou velmi odlišné. Vykazují pouze několik společných znaků. Je tedy obtížné takové jazyky zařadit. Důvod jejich rozdílnosti lze vyčíst v dějinách Ameriky. Amerika byla osídlena v několika etapách. První lidé přišli do Ameriky před více než 10 000 lety. Každé obyvatelstvo si na kontinent přineslo i svůj jazyk. Domorodé jazyky jsou však nejvíce podobné těm asijským. Pravěké jazyky po celé Americe nejsou ve stejném stavu. Mnoho domorodých jazyků se stále používá v Jižní Americe. Jazyky jako Guarani nebo Quechua mají milióny aktivních mluvčích. Oproti tomu mnoho jazyků v Severní Americe téměř vymřelo. Kultura původních obyvatel Severní Ameriky byla dlouho potlačována. Vytratily se tak i jejich jazyky. V posledních desetiletích však zájem o ně vzrostl. Existuje mnoho programů, které se snaží tyto jazyky rozvíjet a chránit. Nakonec tedy mohou mít i budoucnost…