Konverzační příručka

cs zdůvodnění 2   »   nn giving reasons 2

76 [sedmdesát šest]

zdůvodnění 2

zdůvodnění 2

76 [syttiseks]

giving reasons 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština nynorsk Poslouchat Více
Proč jsi nepřišel? K-i-o--ko- du ik---? K----- k-- d- i----- K-i-o- k-m d- i-k-e- -------------------- Kvifor kom du ikkje? 0
Byl jsem nemocný. E---ar-s-u-. E- v-- s---- E- v-r s-u-. ------------ Eg var sjuk. 0
Nepřišel jsem, protože jsem byl nemocný. Eg kom ik--e f--d- -g-v-r---uk. E- k-- i---- f---- e- v-- s---- E- k-m i-k-e f-r-i e- v-r s-u-. ------------------------------- Eg kom ikkje fordi eg var sjuk. 0
Proč nepřišla? Kvi-o- ko--ho i---e? K----- k-- h- i----- K-i-o- k-m h- i-k-e- -------------------- Kvifor kom ho ikkje? 0
Byla unavená. Ho --r ------. H- v-- t------ H- v-r t-ø-t-. -------------- Ho var trøytt. 0
Nepřišla, protože byla unavená. H---om -kk-e-fordi-h--va- -r-ytt. H- k-- i---- f---- h- v-- t------ H- k-m i-k-e f-r-i h- v-r t-ø-t-. --------------------------------- Ho kom ikkje fordi ho var trøytt. 0
Proč nepřišel? K-ifor-kom --- --k-e? K----- k-- h-- i----- K-i-o- k-m h-n i-k-e- --------------------- Kvifor kom han ikkje? 0
Nechtělo se mu. H---------ik----ly--. H-- h---- i---- l---- H-n h-d-e i-k-e l-s-. --------------------- Han hadde ikkje lyst. 0
Nepřišel, protože se mu nechtělo. H-- ------k-e-f-rdi han ikkje ha--e-ly-t. H-- k-- i---- f---- h-- i---- h---- l---- H-n k-m i-k-e f-r-i h-n i-k-e h-d-e l-s-. ----------------------------------------- Han kom ikkje fordi han ikkje hadde lyst. 0
Proč jste nepřišli? K--fo--k---de-i--j-? K----- k-- d- i----- K-i-o- k-m d- i-k-e- -------------------- Kvifor kom de ikkje? 0
Máme rozbité auto. Bi-en-----e--- -s-an-. B---- v-- e- i u------ B-l-n v-r e- i u-t-n-. ---------------------- Bilen vår er i ustand. 0
Nepřišli jsme, protože máme rozbité auto. Vi kom--k--- f-rdi bile--v-r e- --u-t-n-. V- k-- i---- f---- b---- v-- e- i u------ V- k-m i-k-e f-r-i b-l-n v-r e- i u-t-n-. ----------------------------------------- Vi kom ikkje fordi bilen vår er i ustand. 0
Proč ti lidé nepřišli? Kvi-o- k------------? K----- k-- d-- i----- K-i-o- k-m d-i i-k-e- --------------------- Kvifor kom dei ikkje? 0
Ujel jim vlak. D---r--k i---e -o--t. D-- r--- i---- t----- D-i r-k- i-k-e t-g-t- --------------------- Dei rakk ikkje toget. 0
Nepřišli, protože jim ujel vlak. De- --- i-kje f-r-i---i-i--j--r---------. D-- k-- i---- f---- d-- i---- r--- t----- D-i k-m i-k-e f-r-i d-i i-k-e r-k- t-g-t- ----------------------------------------- Dei kom ikkje fordi dei ikkje rakk toget. 0
Proč jsi nepřišel? K--f-r--o- -u------? K----- k-- d- i----- K-i-o- k-m d- i-k-e- -------------------- Kvifor kom du ikkje? 0
Nesměl jsem. Eg---kk i--je--ov. E- f--- i---- l--- E- f-k- i-k-e l-v- ------------------ Eg fekk ikkje lov. 0
Nepřišel jsem, protože jsem nesměl. Eg -o- -k-je -or-i-e--ikk-----kk-lo-. E- k-- i---- f---- e- i---- f--- l--- E- k-m i-k-e f-r-i e- i-k-e f-k- l-v- ------------------------------------- Eg kom ikkje fordi eg ikkje fekk lov. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Americké domorodé jazyky

V Americe se mluví mnoha různými jazyky. Angličtina je hlavním jazykem v Severní Americe. V Jižní Americe dominuje španělština a portugalština. Všechny tyto jazyky přišly do Ameriky z Evropy. Před začátkem kolonizace se tam mluvilo jinými jazyky. Těmto jazykům říkáme domorodé jazyky Ameriky. Dodnes nebyly v podstatě prozkoumány. Různorodost těchto jazyků je značná. Odhaduje se, že v Severní Americe je asi 60 jazykových rodin. V Jižní Americe jich může být až 150. Navíc je tam mnoho izolovaných jazyků. Všechny tyto jazyky jsou velmi odlišné. Vykazují pouze několik společných znaků. Je tedy obtížné takové jazyky zařadit. Důvod jejich rozdílnosti lze vyčíst v dějinách Ameriky. Amerika byla osídlena v několika etapách. První lidé přišli do Ameriky před více než 10 000 lety. Každé obyvatelstvo si na kontinent přineslo i svůj jazyk. Domorodé jazyky jsou však nejvíce podobné těm asijským. Pravěké jazyky po celé Americe nejsou ve stejném stavu. Mnoho domorodých jazyků se stále používá v Jižní Americe. Jazyky jako Guarani nebo Quechua mají milióny aktivních mluvčích. Oproti tomu mnoho jazyků v Severní Americe téměř vymřelo. Kultura původních obyvatel Severní Ameriky byla dlouho potlačována. Vytratily se tak i jejich jazyky. V posledních desetiletích však zájem o ně vzrostl. Existuje mnoho programů, které se snaží tyto jazyky rozvíjet a chránit. Nakonec tedy mohou mít i budoucnost…