Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   ja 何かを望む

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [七十]

70 [Shichijū]

何かを望む

[nanika o nozomu]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština japonština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? タバコを 吸いたい です か ? タバコを 吸いたい です か ? タバコを 吸いたい です か ? タバコを 吸いたい です か ? タバコを 吸いたい です か ? 0
t-bako---su-ta-------a? t----- o s--------- k-- t-b-k- o s-i-a-d-s- k-? ----------------------- tabako o suitaidesu ka?
Chcete si zatančit? 踊りたい です か ? 踊りたい です か ? 踊りたい です か ? 踊りたい です か ? 踊りたい です か ? 0
od----ai-esu---? o----------- k-- o-o-i-a-d-s- k-? ---------------- odoritaidesu ka?
Chcete se projít? 散歩に 行きたい です か ? 散歩に 行きたい です か ? 散歩に 行きたい です か ? 散歩に 行きたい です か ? 散歩に 行きたい です か ? 0
s-npo-ni -kita---su-ka? s---- n- i--------- k-- s-n-o n- i-i-a-d-s- k-? ----------------------- sanpo ni ikitaidesu ka?
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. タバコが 吸いたい〔です〕 。 タバコが 吸いたい〔です〕 。 タバコが 吸いたい〔です〕 。 タバコが 吸いたい〔です〕 。 タバコが 吸いたい〔です〕 。 0
t-ba---ga ----ai -des--. t----- g- s----- 〔------ t-b-k- g- s-i-a- 〔-e-u-. ------------------------ tabako ga suitai 〔desu〕.
Chceš cigaretu? タバコ 、 要ります か ? タバコ 、 要ります か ? タバコ 、 要ります か ? タバコ 、 要ります か ? タバコ 、 要ります か ? 0
t--a-o- ir---s- -a? t------ i------ k-- t-b-k-, i-i-a-u k-? ------------------- tabako, irimasu ka?
Chce připálit. 彼は ライターが 必要 です 。 彼は ライターが 必要 です 。 彼は ライターが 必要 です 。 彼は ライターが 必要 です 。 彼は ライターが 必要 です 。 0
k-r--wa---it- ga---tsuy--esu. k--- w- r---- g- h----------- k-r- w- r-i-ā g- h-t-u-ō-e-u- ----------------------------- kare wa raitā ga hitsuyōdesu.
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. 何か 飲みたいの です が 。 何か 飲みたいの です が 。 何か 飲みたいの です が 。 何か 飲みたいの です が 。 何か 飲みたいの です が 。 0
na----------t-- --d--u--. n--- k- n------ n-------- n-n- k- n-m-t-i n-d-s-g-. ------------------------- nani ka nomitai nodesuga.
Něco bych snědl / snědla. 何か 食べたいの です が 。 何か 食べたいの です が 。 何か 食べたいの です が 。 何か 食べたいの です が 。 何か 食べたいの です が 。 0
na--k- t-bet------esuga. n----- t------ n-------- n-n-k- t-b-t-i n-d-s-g-. ------------------------ nanika tabetai nodesuga.
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. 少し 休憩 したいの です が 。 少し 休憩 したいの です が 。 少し 休憩 したいの です が 。 少し 休憩 したいの です が 。 少し 休憩 したいの です が 。 0
s-ko----k--k-- shita---o---ug-. s------ k----- s----- n-------- s-k-s-i k-ū-e- s-i-a- n-d-s-g-. ------------------------------- sukoshi kyūkei shitai nodesuga.
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. あなたに ちょっと お聞き したいの です が 。 あなたに ちょっと お聞き したいの です が 。 あなたに ちょっと お聞き したいの です が 。 あなたに ちょっと お聞き したいの です が 。 あなたに ちょっと お聞き したいの です が 。 0
anata-n--ch-t-o -----i s-i--i-n-desu-a. a---- n- c----- o k--- s----- n-------- a-a-a n- c-o-t- o k-k- s-i-a- n-d-s-g-. --------------------------------------- anata ni chotto o kiki shitai nodesuga.
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. あなたに ちょっと お願いが あるの です が 。 あなたに ちょっと お願いが あるの です が 。 あなたに ちょっと お願いが あるの です が 。 あなたに ちょっと お願いが あるの です が 。 あなたに ちょっと お願いが あるの です が 。 0
ana----i-ch--to on---- ---a-u-n--esug-. a---- n- c----- o----- g- a-- n-------- a-a-a n- c-o-t- o-e-a- g- a-u n-d-s-g-. --------------------------------------- anata ni chotto onegai ga aru nodesuga.
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. あなたを ちょっと ご招待 したいの です が 。 あなたを ちょっと ご招待 したいの です が 。 あなたを ちょっと ご招待 したいの です が 。 あなたを ちょっと ご招待 したいの です が 。 あなたを ちょっと ご招待 したいの です が 。 0
a-ata --cho--o -- --ōta-----ta----de-u-a. a---- o c----- g- s----- s----- n-------- a-a-a o c-o-t- g- s-ō-a- s-i-a- n-d-s-g-. ----------------------------------------- anata o chotto go shōtai shitai nodesuga.
Co si přejete, prosím? 何が 欲しい です か ? 何が 欲しい です か ? 何が 欲しい です か ? 何が 欲しい です か ? 何が 欲しい です か ? 0
nan- ga-h-shī-es--ka? n--- g- h-------- k-- n-n- g- h-s-ī-e-u k-? --------------------- nani ga hoshīdesu ka?
Přejete si kávu? コーヒーは いかが です か ? コーヒーは いかが です か ? コーヒーは いかが です か ? コーヒーは いかが です か ? コーヒーは いかが です か ? 0
k-h---a ---g----u --? k--- w- i-------- k-- k-h- w- i-a-a-e-u k-? --------------------- kōhī wa ikagadesu ka?
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? それとも お茶の ほうが いい です か ? それとも お茶の ほうが いい です か ? それとも お茶の ほうが いい です か ? それとも お茶の ほうが いい です か ? それとも お茶の ほうが いい です か ? 0
s---t-m- -ch--no--- g---d-s- k-? s------- o--- n- h- g- ī---- k-- s-r-t-m- o-h- n- h- g- ī-e-u k-? -------------------------------- soretomo ocha no hō ga īdesu ka?
Chceme jet domů. 私達は 運転して 家へ 帰りたい です 。 私達は 運転して 家へ 帰りたい です 。 私達は 運転して 家へ 帰りたい です 。 私達は 運転して 家へ 帰りたい です 。 私達は 運転して 家へ 帰りたい です 。 0
wa--s-----h- ---un-en -hit-----e-k---it-i-es-. w----------- w- u---- s---- i- e k------------ w-t-s-i-a-h- w- u-t-n s-i-e i- e k-e-i-a-d-s-. ---------------------------------------------- watashitachi wa unten shite ie e kaeritaidesu.
Chcete zavolat taxi? タクシーは 要ります か ? タクシーは 要ります か ? タクシーは 要ります か ? タクシーは 要ります か ? タクシーは 要ります か ? 0
t-kushī--- ir--as---a? t------ w- i------ k-- t-k-s-ī w- i-i-a-u k-? ---------------------- takushī wa irimasu ka?
Chtějí telefonovat. 彼らは 電話を したいの です ね 。 彼らは 電話を したいの です ね 。 彼らは 電話を したいの です ね 。 彼らは 電話を したいの です ね 。 彼らは 電話を したいの です ね 。 0
k-re-- -a -enwa-o s--t-i---de-- --. k----- w- d---- o s----- n----- n-- k-r-r- w- d-n-a o s-i-a- n-d-s- n-. ----------------------------------- karera wa denwa o shitai nodesu ne.

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.