Konverzační příručka

cs Spojky 2   »   bg Съюзи 2

95 [devadesát pět]

Spojky 2

Spojky 2

95 [деветдесет и пет]

95 [devetdeset i pet]

Съюзи 2

[Syyuzi 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
Od kdy nepracuje? Т- о-кога-н- --б--ит- ве--? Тя откога не работите вече? Т- о-к-г- н- р-б-т-т- в-ч-? --------------------------- Тя откога не работите вече? 0
Ty- o-ko-- -----b-tit- vec--? Tya otkoga ne rabotite veche? T-a o-k-g- n- r-b-t-t- v-c-e- ----------------------------- Tya otkoga ne rabotite veche?
Od té doby, co se vdala? О--ж--и--ата-с- --? От женитбата си ли? О- ж-н-т-а-а с- л-? ------------------- От женитбата си ли? 0
O- zhen--b-t- -i --? Ot zhenitbata si li? O- z-e-i-b-t- s- l-? -------------------- Ot zhenitbata si li?
Ano, nepracuje od té doby, co se vdala. Д-- отка--о -- -м---- т--не -а--т--в---. Да, откакто се омъжи, тя не работи вече. Д-, о-к-к-о с- о-ъ-и- т- н- р-б-т- в-ч-. ---------------------------------------- Да, откакто се омъжи, тя не работи вече. 0
D---o-k-k----e --y-hi- --a n- r-b---------. Da, otkakto se omyzhi, tya ne raboti veche. D-, o-k-k-o s- o-y-h-, t-a n- r-b-t- v-c-e- ------------------------------------------- Da, otkakto se omyzhi, tya ne raboti veche.
Od té doby, co se vdala, nepracuje. О-----о -- о-ъ-и- ---н- -а--ти-----ч-. Откакто се омъжи, тя не работи повече. О-к-к-о с- о-ъ-и- т- н- р-б-т- п-в-ч-. -------------------------------------- Откакто се омъжи, тя не работи повече. 0
O-kakto-se-o-yz--, -ya-n---ab-t---oveche. Otkakto se omyzhi, tya ne raboti poveche. O-k-k-o s- o-y-h-, t-a n- r-b-t- p-v-c-e- ----------------------------------------- Otkakto se omyzhi, tya ne raboti poveche.
Od té doby, co se poznali, jsou šťastní. О--ак---се п-з--ва-, -е-са--ас-ли-и. Откакто се познават, те са щастливи. О-к-к-о с- п-з-а-а-, т- с- щ-с-л-в-. ------------------------------------ Откакто се познават, те са щастливи. 0
O--ak----- p-z--vat- te--a s---astl--i. Otkakto se poznavat, te sa shchastlivi. O-k-k-o s- p-z-a-a-, t- s- s-c-a-t-i-i- --------------------------------------- Otkakto se poznavat, te sa shchastlivi.
Od té doby, co mají děti, nechodí často do společnosti. Отк--т- им-т-дец-- -- ря-ко-и-ли-а-. Откакто имат деца, те рядко излизат. О-к-к-о и-а- д-ц-, т- р-д-о и-л-з-т- ------------------------------------ Откакто имат деца, те рядко излизат. 0
Ot-a-t---mat --t-a,-t- -yad---i-l--a-. Otkakto imat detsa, te ryadko izlizat. O-k-k-o i-a- d-t-a- t- r-a-k- i-l-z-t- -------------------------------------- Otkakto imat detsa, te ryadko izlizat.
Kdy telefonuje? Т- кога-с- -бажда -о -еле--н-? Тя кога се обажда по телефона? Т- к-г- с- о-а-д- п- т-л-ф-н-? ------------------------------ Тя кога се обажда по телефона? 0
T---ko---s- --azh---p- -el-fo--? Tya koga se obazhda po telefona? T-a k-g- s- o-a-h-a p- t-l-f-n-? -------------------------------- Tya koga se obazhda po telefona?
Za jízdy? По в-ем- -а -ъ------то? По време на пътуването? П- в-е-е н- п-т-в-н-т-? ----------------------- По време на пътуването? 0
Po-vr-me n---ytu-a-e-o? Po vreme na pytuvaneto? P- v-e-e n- p-t-v-n-t-? ----------------------- Po vreme na pytuvaneto?
Ano, při řízení. Да--до-а-о--оф-ра. Да, докато шофира. Д-, д-к-т- ш-ф-р-. ------------------ Да, докато шофира. 0
Da--d--ato-sh-f-ra. Da, dokato shofira. D-, d-k-t- s-o-i-a- ------------------- Da, dokato shofira.
Telefonuje při řízení. Т- ---об---- -о--е-ефо--,-----т- ш-фир-. Тя се обажда по телефона, докато шофира. Т- с- о-а-д- п- т-л-ф-н-, д-к-т- ш-ф-р-. ---------------------------------------- Тя се обажда по телефона, докато шофира. 0
T---se---azh-a--o t-l-f---,-do--to-sho--ra. Tya se obazhda po telefona, dokato shofira. T-a s- o-a-h-a p- t-l-f-n-, d-k-t- s-o-i-a- ------------------------------------------- Tya se obazhda po telefona, dokato shofira.
Dívá se na televizi při žehlení. Т- -л-д- -ел------, д----- г--д-. Тя гледа телевизия, докато глади. Т- г-е-а т-л-в-з-я- д-к-т- г-а-и- --------------------------------- Тя гледа телевизия, докато глади. 0
T-a ---da --levizi-a----k--o--ladi. Tya gleda televiziya, dokato gladi. T-a g-e-a t-l-v-z-y-, d-k-t- g-a-i- ----------------------------------- Tya gleda televiziya, dokato gladi.
Poslouchá hudbu, při dělání domácích úkolů. Тя --у-а -у---а,-д-к-то ----т-. Тя слуша музика, докато работи. Т- с-у-а м-з-к-, д-к-т- р-б-т-. ------------------------------- Тя слуша музика, докато работи. 0
Ty- sl-s-a m--i-a- d--at---ab---. Tya slusha muzika, dokato raboti. T-a s-u-h- m-z-k-, d-k-t- r-b-t-. --------------------------------- Tya slusha muzika, dokato raboti.
Nic nevidím, když nemám brýle. Аз -е -иж-ам н--о--а-о---ко--т- ----- -чила. Аз не виждам нищо, ако / когато нямам очила. А- н- в-ж-а- н-щ-, а-о / к-г-т- н-м-м о-и-а- -------------------------------------------- Аз не виждам нищо, ако / когато нямам очила. 0
A- -- -----am-ni-h-h-- a---/ -ogat--n--ma- ---ila. Az ne vizhdam nishcho, ako / kogato nyamam ochila. A- n- v-z-d-m n-s-c-o- a-o / k-g-t- n-a-a- o-h-l-. -------------------------------------------------- Az ne vizhdam nishcho, ako / kogato nyamam ochila.
Nic nerozumím, když ta hudba hraje tak nahlas. А- ----азб-р---н--о, -ко-/ ---ат- ---икат- е--и---. Аз не разбирам нищо, ако / когато музиката е силна. А- н- р-з-и-а- н-щ-, а-о / к-г-т- м-з-к-т- е с-л-а- --------------------------------------------------- Аз не разбирам нищо, ако / когато музиката е силна. 0
A- n----zb-ram-n-s--h---ak- /----a-- --z----a-y- --ln-. Az ne razbiram nishcho, ako / kogato muzikata ye silna. A- n- r-z-i-a- n-s-c-o- a-o / k-g-t- m-z-k-t- y- s-l-a- ------------------------------------------------------- Az ne razbiram nishcho, ako / kogato muzikata ye silna.
Nic necítím, když mám rýmu. Не -одушва- н---,--к--/ к-г-т- -м-м-х---а. Не подушвам нищо, ако / когато имам хрема. Н- п-д-ш-а- н-щ-, а-о / к-г-т- и-а- х-е-а- ------------------------------------------ Не подушвам нищо, ако / когато имам хрема. 0
Ne---d--h-am --s--ho---ko-/--og--- -m----h--ma. Ne podushvam nishcho, ako / kogato imam khrema. N- p-d-s-v-m n-s-c-o- a-o / k-g-t- i-a- k-r-m-. ----------------------------------------------- Ne podushvam nishcho, ako / kogato imam khrema.
Vezmeme si taxi, pokud bude pršet. Ще-в-е-ем -а-си,-ак--ва-и. Ще вземем такси, ако вали. Щ- в-е-е- т-к-и- а-о в-л-. -------------------------- Ще вземем такси, ако вали. 0
Sh-----ze-e--t-k-i---k- v-l-. Shche vzemem taksi, ako vali. S-c-e v-e-e- t-k-i- a-o v-l-. ----------------------------- Shche vzemem taksi, ako vali.
Pojedeme na cestu kolem světa, pokud vyhrajeme v loterii. Щ- н-п-а-им-ок-лос-е-с-о п---ш-с-вие, -к---п-челим о--т--от-. Ще направим околосветско пътешествие, ако спечелим от тотото. Щ- н-п-а-и- о-о-о-в-т-к- п-т-ш-с-в-е- а-о с-е-е-и- о- т-т-т-. ------------------------------------------------------------- Ще направим околосветско пътешествие, ако спечелим от тотото. 0
Shc-e n--r-vim-o--l--ve-sko-p---s-est-ie,-ako---e-----m -t -o--t-. Shche napravim okolosvetsko pyteshestvie, ako spechelim ot tototo. S-c-e n-p-a-i- o-o-o-v-t-k- p-t-s-e-t-i-, a-o s-e-h-l-m o- t-t-t-. ------------------------------------------------------------------ Shche napravim okolosvetsko pyteshestvie, ako spechelim ot tototo.
Začneme jíst, pokud brzy nepřijde. Щ----поч-е--да -е --аним, ак- то--не ---де -ко-о. Ще започнем да се храним, ако той не дойде скоро. Щ- з-п-ч-е- д- с- х-а-и-, а-о т-й н- д-й-е с-о-о- ------------------------------------------------- Ще започнем да се храним, ако той не дойде скоро. 0
Sh--e z-p--h-----a--- khr----,-a-o --y n- doyd- s----. Shche zapochnem da se khranim, ako toy ne doyde skoro. S-c-e z-p-c-n-m d- s- k-r-n-m- a-o t-y n- d-y-e s-o-o- ------------------------------------------------------ Shche zapochnem da se khranim, ako toy ne doyde skoro.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyky Evropské unie

Dnes má Evropská unie více než 25 zemí. V budoucnu budou členy EU ještě další státy. S novým státem obyčejně přichází i nový jazyk. V současnosti se v EU mluví více než dvaceti jazyky. Všechny jazyky Evropské unie jsou rovnocenné. Tato jazyková různorodost je fascinující. Může však vést i k problémům. Skeptici si myslí, že tolik různých jazyků může být pro EU překážkou. Brání totiž efektivní spolupráci. Mnozí si proto myslí, že by měl být zaveden jeden společný jazyk. Tímto jazykem by měly komunikovat všechny státy. Není to ale tak jednoduché. Žádný jazyk nemůže být prohlášen za jediný oficiální. Ostatní země by se pak cítily znevýhodněné. A v Evropě není žádný skutečně neutrální jazyk… Umělý jazyk jako Esperanto by také nefungoval. Neboť v jazyce se vždy odráží i kultura státu. Žádný stát se tedy nechce vzdát svého jazyka. Státy ve svém jazyce vidí část své identity. Jazyková politika je na programu EU důležitým bodem. Existuje dokonce komisař pro mnohojazyčnost. EU má nejvíce překladatelů a tlumočníků na světě. Zhruba 3 500 lidí pracuje na tom, aby se lidé v EU domluvili. Přesto nemohou být úplně všechny dokumenty přeloženy. Zabralo by to příliš mnoho času a stálo příliš mnoho peněz. Většina dokumentů se překládá pouze do několika jazyků. Jazyková různorodost je pro EU jednou z největších výzev. Evropa by se měla sjednotit, aniž by státy přišly o svou identitu!