Konverzační příručka

cs Spojky 2   »   sr Везници 2

95 [devadesát pět]

Spojky 2

Spojky 2

95 [деведесет и пет]

95 [devedeset i pet]

Везници 2

[Veznici 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
Od kdy nepracuje? Од-к--а о-- -е -а-и више? О- к--- о-- н- р--- в---- О- к-д- о-а н- р-д- в-ш-? ------------------------- Од када она не ради више? 0
O- --d--o---n------ -i--? O- k--- o-- n- r--- v---- O- k-d- o-a n- r-d- v-š-? ------------------------- Od kada ona ne radi više?
Od té doby, co se vdala? Од ње-е-уда-е? О- њ--- у----- О- њ-н- у-а-е- -------------- Од њене удаје? 0
Od-------uda--? O- n---- u----- O- n-e-e u-a-e- --------------- Od njene udaje?
Ano, nepracuje od té doby, co se vdala. Да--он--не ради -и----- -а-а--- ----а. Д-- о-- н- р--- в--- о- к--- с- у----- Д-, о-а н- р-д- в-ш- о- к-д- с- у-а-а- -------------------------------------- Да, она не ради више од када се удала. 0
D-,-on-----r----v--- -d--ada -e -d---. D-- o-- n- r--- v--- o- k--- s- u----- D-, o-a n- r-d- v-š- o- k-d- s- u-a-a- -------------------------------------- Da, ona ne radi više od kada se udala.
Od té doby, co se vdala, nepracuje. О- -ада--- уд--а,---- не -ади-в---. О- к--- с- у----- о-- н- р--- в---- О- к-д- с- у-а-а- о-а н- р-д- в-ш-. ----------------------------------- Од када се удала, она не ради више. 0
O------ se ---la----a -e -ad----še. O- k--- s- u----- o-- n- r--- v---- O- k-d- s- u-a-a- o-a n- r-d- v-š-. ----------------------------------- Od kada se udala, ona ne radi više.
Od té doby, co se poznali, jsou šťastní. Од-к--а -е--ни--озна--,-ср--н----. О- к--- с- о-- п------- с----- с-- О- к-д- с- о-и п-з-а-у- с-е-н- с-. ---------------------------------- Од када се они познају, срећни су. 0
O- -a------o-i-p-zn-ju, s-e---- --. O- k--- s- o-- p------- s------ s-- O- k-d- s- o-i p-z-a-u- s-e-́-i s-. ----------------------------------- Od kada se oni poznaju, srećni su.
Od té doby, co mají děti, nechodí často do společnosti. Од-к----им-ју -е--- -----е---ђ-. О- к--- и---- д---- и----- р---- О- к-д- и-а-у д-ц-, и-л-з- р-ђ-. -------------------------------- Од када имају децу, излазе ређе. 0
O--k-da ----- decu--izl-ze-ređe. O- k--- i---- d---- i----- r---- O- k-d- i-a-u d-c-, i-l-z- r-đ-. -------------------------------- Od kada imaju decu, izlaze ređe.
Kdy telefonuje? К--- ће-о-а--ел-фон-рат-? К--- ћ- о-- т------------ К-д- ћ- о-а т-л-ф-н-р-т-? ------------------------- Када ће она телефонирати? 0
Kad- -----na-te-e-on-r--i? K--- c-- o-- t------------ K-d- c-e o-a t-l-f-n-r-t-? -------------------------- Kada će ona telefonirati?
Za jízdy? За-вре-е в-жње? З- в---- в----- З- в-е-е в-ж-е- --------------- За време вожње? 0
Za v--m- v-ž--e? Z- v---- v------ Z- v-e-e v-ž-j-? ---------------- Za vreme vožnje?
Ano, při řízení. Д---до-------а-то. Д-- д-- в--- а---- Д-, д-к в-з- а-т-. ------------------ Да, док вози ауто. 0
D-,-d---------u-o. D-- d-- v--- a---- D-, d-k v-z- a-t-. ------------------ Da, dok vozi auto.
Telefonuje při řízení. О-а ---е--нир---ок воз- -ут-. О-- т--------- д-- в--- а---- О-а т-л-ф-н-р- д-к в-з- а-т-. ----------------------------- Она телефонира док вози ауто. 0
On--t-l-fonir- do--v--i -ut-. O-- t--------- d-- v--- a---- O-a t-l-f-n-r- d-k v-z- a-t-. ----------------------------- Ona telefonira dok vozi auto.
Dívá se na televizi při žehlení. О-- --ед- -ел-ви---- -ок-п-г--. О-- г---- т--------- д-- п----- О-а г-е-а т-л-в-з-ј- д-к п-г-а- ------------------------------- Она гледа телевизију док пегла. 0
O-----e-a t--e----ju---- -egl-. O-- g---- t--------- d-- p----- O-a g-e-a t-l-v-z-j- d-k p-g-a- ------------------------------- Ona gleda televiziju dok pegla.
Poslouchá hudbu, při dělání domácích úkolů. Он--слуш---у-ику---к--ад- за-атке. О-- с---- м----- д-- р--- з------- О-а с-у-а м-з-к- д-к р-д- з-д-т-е- ---------------------------------- Она слуша музику док ради задатке. 0
O-----uša-m--i----o- -a-i-z---tke. O-- s---- m----- d-- r--- z------- O-a s-u-a m-z-k- d-k r-d- z-d-t-e- ---------------------------------- Ona sluša muziku dok radi zadatke.
Nic nevidím, když nemám brýle. Ја -е види--н---а,--а---н-ма- н-оч-л-. Ј- н- в---- н----- к--- н---- н------- Ј- н- в-д-м н-ш-а- к-д- н-м-м н-о-а-е- -------------------------------------- Ја не видим ништа, када немам наочале. 0
J- -- v--im--išt-- k--a n-m-m -a--a--. J- n- v---- n----- k--- n---- n------- J- n- v-d-m n-š-a- k-d- n-m-m n-o-a-e- -------------------------------------- Ja ne vidim ništa, kada nemam naočale.
Nic nerozumím, když ta hudba hraje tak nahlas. Ја--е-ра---е-------,-ка-а ј-----и-а -а-----ас--. Ј- н- р------ н----- к--- ј- м----- т--- г------ Ј- н- р-з-м-м н-ш-а- к-д- ј- м-з-к- т-к- г-а-н-. ------------------------------------------------ Ја не разумем ништа, када је музика тако гласна. 0
Ja ne-ra-um---ni-ta- ka-- j- m--i-- t-k--g--sn-. J- n- r------ n----- k--- j- m----- t--- g------ J- n- r-z-m-m n-š-a- k-d- j- m-z-k- t-k- g-a-n-. ------------------------------------------------ Ja ne razumem ništa, kada je muzika tako glasna.
Nic necítím, když mám rýmu. Ј- н- о-ећам-ми--с-- ка-- има- пре-л---. Ј- н- о----- м------ к--- и--- п-------- Ј- н- о-е-а- м-р-с-, к-д- и-а- п-е-л-д-. ---------------------------------------- Ја не осећам мирисе, када имам прехладу. 0
Ja ne -se-́-m -iri-e- ka-a-im-m p--h---u. J- n- o------ m------ k--- i--- p-------- J- n- o-e-́-m m-r-s-, k-d- i-a- p-e-l-d-. ----------------------------------------- Ja ne osećam mirise, kada imam prehladu.
Vezmeme si taxi, pokud bude pršet. М--у-им-м--т---и, ако па-----ша. М- у------ т----- а-- п--- к---- М- у-и-а-о т-к-и- а-о п-д- к-ш-. -------------------------------- Ми узимамо такси, ако пада киша. 0
M--uzi-a-o-ta---, -k- -ad-----a. M- u------ t----- a-- p--- k---- M- u-i-a-o t-k-i- a-o p-d- k-š-. -------------------------------- Mi uzimamo taksi, ako pada kiša.
Pojedeme na cestu kolem světa, pokud vyhrajeme v loterii. Пут--а------ко--в---,-а-о--оби-е-о на --т-. П--------- о-- с----- а-- д------- н- л---- П-т-в-ћ-м- о-о с-е-а- а-о д-б-ј-м- н- л-т-. ------------------------------------------- Путоваћемо око света, ако добијемо на лоту. 0
P----ac---o oko s-e-a,------o--j-m--na-l-t-. P---------- o-- s----- a-- d------- n- l---- P-t-v-c-e-o o-o s-e-a- a-o d-b-j-m- n- l-t-. -------------------------------------------- Putovaćemo oko sveta, ako dobijemo na lotu.
Začneme jíst, pokud brzy nepřijde. Ми -ем---о-ети са----о-, -к- он не до-е -с--р-. М- ћ--- п----- с- ј----- а-- о- н- д--- у------ М- ћ-м- п-ч-т- с- ј-л-м- а-о о- н- д-ђ- у-к-р-. ----------------------------------------------- Ми ћемо почети са јелом, ако он не дође ускоро. 0
Mi će-- ----t--sa--elo-, -ko on------đe-us-o-o. M- c---- p----- s- j----- a-- o- n- d--- u------ M- c-e-o p-č-t- s- j-l-m- a-o o- n- d-đ- u-k-r-. ------------------------------------------------ Mi ćemo početi sa jelom, ako on ne dođe uskoro.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyky Evropské unie

Dnes má Evropská unie více než 25 zemí. V budoucnu budou členy EU ještě další státy. S novým státem obyčejně přichází i nový jazyk. V současnosti se v EU mluví více než dvaceti jazyky. Všechny jazyky Evropské unie jsou rovnocenné. Tato jazyková různorodost je fascinující. Může však vést i k problémům. Skeptici si myslí, že tolik různých jazyků může být pro EU překážkou. Brání totiž efektivní spolupráci. Mnozí si proto myslí, že by měl být zaveden jeden společný jazyk. Tímto jazykem by měly komunikovat všechny státy. Není to ale tak jednoduché. Žádný jazyk nemůže být prohlášen za jediný oficiální. Ostatní země by se pak cítily znevýhodněné. A v Evropě není žádný skutečně neutrální jazyk… Umělý jazyk jako Esperanto by také nefungoval. Neboť v jazyce se vždy odráží i kultura státu. Žádný stát se tedy nechce vzdát svého jazyka. Státy ve svém jazyce vidí část své identity. Jazyková politika je na programu EU důležitým bodem. Existuje dokonce komisař pro mnohojazyčnost. EU má nejvíce překladatelů a tlumočníků na světě. Zhruba 3 500 lidí pracuje na tom, aby se lidé v EU domluvili. Přesto nemohou být úplně všechny dokumenty přeloženy. Zabralo by to příliš mnoho času a stálo příliš mnoho peněz. Většina dokumentů se překládá pouze do několika jazyků. Jazyková různorodost je pro EU jednou z největších výzev. Evropa by se měla sjednotit, aniž by státy přišly o svou identitu!