Konverzační příručka

cs Spojky 2   »   lv Saikļi 2

95 [devadesát pět]

Spojky 2

Spojky 2

95 [deviņdesmit pieci]

Saikļi 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština lotyština Poslouchat Více
Od kdy nepracuje? Ko-- ku-- laika--iņa---ir- -est-ā--? K--- k--- l---- v--- v---- n-------- K-p- k-r- l-i-a v-ņ- v-i-s n-s-r-d-? ------------------------------------ Kopš kura laika viņa vairs nestrādā? 0
Od té doby, co se vdala? Kopš-i--pre-ē---i--? K--- i- p----------- K-p- i- p-e-ē-u-i-s- -------------------- Kopš ir precējusies? 0
Ano, nepracuje od té doby, co se vdala. Jā,-v--- -ai-- n-s--ā-ā- ---- --------j-si-s. J-- v--- v---- n-------- k--- i- p----------- J-, v-ņ- v-i-s n-s-r-d-, k-p- i- p-e-ē-u-i-s- --------------------------------------------- Jā, viņa vairs nestrādā, kopš ir precējusies. 0
Od té doby, co se vdala, nepracuje. K----v-ņa i- -re---us-------ņa-vai----e--r-dā. K--- v--- i- p----------- v--- v---- n-------- K-p- v-ņ- i- p-e-ē-u-i-s- v-ņ- v-i-s n-s-r-d-. ---------------------------------------------- Kopš viņa ir precējusies, viņa vairs nestrādā. 0
Od té doby, co se poznali, jsou šťastní. Ko-š --ņi -az--- ---n- ----, -i-- -r--a-mīgi. K--- v--- p----- v---- o---- v--- i- l------- K-p- v-ņ- p-z-s- v-e-s o-r-, v-ņ- i- l-i-ī-i- --------------------------------------------- Kopš viņi pazīst viens otru, viņi ir laimīgi. 0
Od té doby, co mají děti, nechodí často do společnosti. K-pš v--ie- -- --rni- v-ņ--reti --ut -ur izie-. K--- v----- i- b----- v--- r--- k--- k-- i----- K-p- v-ņ-e- i- b-r-i- v-ņ- r-t- k-u- k-r i-i-t- ----------------------------------------------- Kopš viņiem ir bērni, viņi reti kaut kur iziet. 0
Kdy telefonuje? Kad --ņ- -u-ā -a --lef-nu? K-- v--- r--- p- t-------- K-d v-ņ- r-n- p- t-l-f-n-? -------------------------- Kad viņa runā pa telefonu? 0
Za jízdy? Br-u--e-- -----? B-------- l----- B-a-c-e-a l-i-ā- ---------------- Brauciena laikā? 0
Ano, při řízení. Jā,---- v-ņa -ra------mašī-u. J-- k-- v--- b---- a- m------ J-, k-d v-ņ- b-a-c a- m-š-n-. ----------------------------- Jā, kad viņa brauc ar mašīnu. 0
Telefonuje při řízení. Viņ- r-n- p----l-----,-k-d----uc-a--m-----. V--- r--- p- t-------- k-- b---- a- m------ V-ņ- r-n- p- t-l-f-n-, k-d b-a-c a- m-š-n-. ------------------------------------------- Viņa runā pa telefonu, kad brauc ar mašīnu. 0
Dívá se na televizi při žehlení. Viņa -k---s te----zoru, -a----ud---. V--- s----- t---------- k-- g------- V-ņ- s-a-ā- t-l-v-z-r-, k-d g-u-i-a- ------------------------------------ Viņa skatās televizoru, kad gludina. 0
Poslouchá hudbu, při dělání domácích úkolů. Vi-a kla---s----iku- ka--p---a -z-e-u--s. V--- k------ m------ k-- p---- u--------- V-ņ- k-a-s-s m-z-k-, k-d p-l-a u-d-v-m-s- ----------------------------------------- Viņa klausās mūziku, kad pilda uzdevumus. 0
Nic nevidím, když nemám brýle. Es n-ko-nere---, ja m-- nav-b---ļ-. E- n--- n------- j- m-- n-- b------ E- n-k- n-r-d-u- j- m-n n-v b-i-ļ-. ----------------------------------- Es neko neredzu, ja man nav briļļu. 0
Nic nerozumím, když ta hudba hraje tak nahlas. E- ---o ne-a--otu- ---m-z-----r -i-----ļa. E- n--- n--------- j- m----- i- t-- s----- E- n-k- n-s-p-o-u- j- m-z-k- i- t-k s-a-a- ------------------------------------------ Es neko nesaprotu, ja mūzika ir tik skaļa. 0
Nic necítím, když mám rýmu. E- ne-o n---o--- -a ma---- -e-nas. E- n--- n------- j- m-- i- i------ E- n-k- n-s-o-u- j- m-n i- i-s-a-. ---------------------------------- Es neko nesaožu, ja man ir iesnas. 0
Vezmeme si taxi, pokud bude pršet. Mē- ņ--si- ta--omet-u---a -ī--l-e---. M-- ņ----- t---------- j- l-- l------ M-s ņ-m-i- t-k-o-e-r-, j- l-s l-e-u-. ------------------------------------- Mēs ņemsim taksometru, ja līs lietus. 0
Pojedeme na cestu kolem světa, pokud vyhrajeme v loterii. M-s a-c-ļ-s-m pa-au-i---a l-i-ēs-m---t-ri-ā. M-- a-------- p------- j- l------- l-------- M-s a-c-ļ-s-m p-s-u-i- j- l-i-ē-i- l-t-r-j-. -------------------------------------------- Mēs apceļosim pasauli, ja laimēsim loterijā. 0
Začneme jíst, pokud brzy nepřijde. Mē------im --t- j- -iņ---rī- ne--- k--t. M-- s----- ē--- j- v--- d--- n---- k---- M-s s-k-i- ē-t- j- v-ņ- d-ī- n-b-s k-ā-. ---------------------------------------- Mēs sāksim ēst, ja viņa drīz nebūs klāt. 0

Jazyky Evropské unie

Dnes má Evropská unie více než 25 zemí. V budoucnu budou členy EU ještě další státy. S novým státem obyčejně přichází i nový jazyk. V současnosti se v EU mluví více než dvaceti jazyky. Všechny jazyky Evropské unie jsou rovnocenné. Tato jazyková různorodost je fascinující. Může však vést i k problémům. Skeptici si myslí, že tolik různých jazyků může být pro EU překážkou. Brání totiž efektivní spolupráci. Mnozí si proto myslí, že by měl být zaveden jeden společný jazyk. Tímto jazykem by měly komunikovat všechny státy. Není to ale tak jednoduché. Žádný jazyk nemůže být prohlášen za jediný oficiální. Ostatní země by se pak cítily znevýhodněné. A v Evropě není žádný skutečně neutrální jazyk… Umělý jazyk jako Esperanto by také nefungoval. Neboť v jazyce se vždy odráží i kultura státu. Žádný stát se tedy nechce vzdát svého jazyka. Státy ve svém jazyce vidí část své identity. Jazyková politika je na programu EU důležitým bodem. Existuje dokonce komisař pro mnohojazyčnost. EU má nejvíce překladatelů a tlumočníků na světě. Zhruba 3 500 lidí pracuje na tom, aby se lidé v EU domluvili. Přesto nemohou být úplně všechny dokumenty přeloženy. Zabralo by to příliš mnoho času a stálo příliš mnoho peněz. Většina dokumentů se překládá pouze do několika jazyků. Jazyková různorodost je pro EU jednou z největších výzev. Evropa by se měla sjednotit, aniž by státy přišly o svou identitu!