Konverzační příručka

cs Spojky 2   »   mk Сврзници 2

95 [devadesát pět]

Spojky 2

Spojky 2

95 [деведесет и пет]

95 [dyevyedyesyet i pyet]

Сврзници 2

[Svrznitzi 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
Od kdy nepracuje? О---ога---а н- рабо-----веќе? О- к--- т-- н- р----- п------ О- к-г- т-а н- р-б-т- п-в-ќ-? ----------------------------- Од кога таа не работи повеќе? 0
O- -o-ua --a --e -a--ti p--yekj--? O- k---- t-- n-- r----- p--------- O- k-g-a t-a n-e r-b-t- p-v-e-j-e- ---------------------------------- Od kogua taa nye raboti povyekjye?
Od té doby, co se vdala? Од--е----а-а--ен----а? О- н-------- в-------- О- н-ј-и-а-а в-н-а-к-? ---------------------- Од нејзината венчавка? 0
Od-n-e-zi-------ench-vka? O- n--------- v---------- O- n-e-z-n-t- v-e-c-a-k-? ------------------------- Od nyeјzinata vyenchavka?
Ano, nepracuje od té doby, co se vdala. Да, -аа -е-раб--- пов-ќ-, о---к- -- -м-ж-. Д-- т-- н- р----- п------ о----- с- о----- Д-, т-а н- р-б-т- п-в-ќ-, о-к-к- с- о-а-и- ------------------------------------------ Да, таа не работи повеќе, откако се омажи. 0
Da,-ta--n-e-rab-ti -ovy-k--e,--tkako -y- -m-ʐi. D-- t-- n-- r----- p--------- o----- s-- o----- D-, t-a n-e r-b-t- p-v-e-j-e- o-k-k- s-e o-a-i- ----------------------------------------------- Da, taa nye raboti povyekjye, otkako sye omaʐi.
Od té doby, co se vdala, nepracuje. От--ко --а--- ---ж-- т-- не---б--- п----е. О----- т-- с- о----- т-- н- р----- п------ О-к-к- т-а с- о-а-и- т-а н- р-б-т- п-в-ќ-. ------------------------------------------ Откако таа се омажи, таа не работи повеќе. 0
O-ka-- --a------maʐ-----a-ny---ab-ti-p-vyek-y-. O----- t-- s-- o----- t-- n-- r----- p--------- O-k-k- t-a s-e o-a-i- t-a n-e r-b-t- p-v-e-j-e- ----------------------------------------------- Otkako taa sye omaʐi, taa nye raboti povyekjye.
Od té doby, co se poznali, jsou šťastní. Отк--о--е----нав---- --- ---среќн-. О----- с- п--------- т-- с- с------ О-к-к- с- п-з-а-а-т- т-е с- с-е-н-. ----------------------------------- Откако се познаваат, тие се среќни. 0
O-ka-o sye--o--av--t,---ye-s-- s-ye-j--. O----- s-- p--------- t--- s-- s-------- O-k-k- s-e p-z-a-a-t- t-y- s-e s-y-k-n-. ---------------------------------------- Otkako sye poznavaat, tiye sye sryekjni.
Od té doby, co mají děti, nechodí často do společnosti. О-ка-- и-а-- --ц---т-е-и-л--у-аат р--ко. О----- и---- д---- т-- и--------- р----- О-к-к- и-а-т д-ц-, т-е и-л-г-в-а- р-т-о- ---------------------------------------- Откако имаат деца, тие излегуваат ретко. 0
O-ka-o ---at -y-tza,-ti-e i-ly-g-oo-a-t r-----. O----- i---- d------ t--- i------------ r------ O-k-k- i-a-t d-e-z-, t-y- i-l-e-u-o-a-t r-e-k-. ----------------------------------------------- Otkako imaat dyetza, tiye izlyeguoovaat ryetko.
Kdy telefonuje? К-г- --а-те-е-он-ра? К--- т-- т---------- К-г- т-а т-л-ф-н-р-? -------------------- Кога таа телефонира? 0
Kog-a --- tye---foni-a? K---- t-- t------------ K-g-a t-a t-e-y-f-n-r-? ----------------------- Kogua taa tyelyefonira?
Za jízdy? За ---ме на воз-њет-? З- в---- н- в-------- З- в-е-е н- в-з-њ-т-? --------------------- За време на возењето? 0
Z--vry-m----- vo-yeњyeto? Z- v------ n- v---------- Z- v-y-m-e n- v-z-e-y-t-? ------------------------- Za vryemye na vozyeњyeto?
Ano, při řízení. Д-, --------ози--в---о-и-. Д-- д----- в--- а--------- Д-, д-д-к- в-з- а-т-м-б-л- -------------------------- Да, додека вози автомобил. 0
D----odyeka --z- a-t-----l. D-- d------ v--- a--------- D-, d-d-e-a v-z- a-t-m-b-l- --------------------------- Da, dodyeka vozi avtomobil.
Telefonuje při řízení. Та- -е--фо--р-- до-е-а г- в-зи-а-т-мо-ил--. Т-- т---------- д----- г- в--- а----------- Т-а т-л-ф-н-р-, д-д-к- г- в-з- а-т-м-б-л-т- ------------------------------------------- Таа телефонира, додека го вози автомобилот. 0
T-a -y-lyef----a, --dy-ka g----ozi-a---mo--lot. T-- t------------ d------ g-- v--- a----------- T-a t-e-y-f-n-r-, d-d-e-a g-o v-z- a-t-m-b-l-t- ----------------------------------------------- Taa tyelyefonira, dodyeka guo vozi avtomobilot.
Dívá se na televizi při žehlení. Т-- глед- -еле--з---, --дек--пегла. Т-- г---- т---------- д----- п----- Т-а г-е-а т-л-в-з-ј-, д-д-к- п-г-а- ----------------------------------- Таа гледа телевизија, додека пегла. 0
T-- gulyed- -ye--e--z-јa,--o-ye-- p-egula. T-- g------ t------------ d------ p------- T-a g-l-e-a t-e-y-v-z-ј-, d-d-e-a p-e-u-a- ------------------------------------------ Taa gulyeda tyelyeviziјa, dodyeka pyegula.
Poslouchá hudbu, při dělání domácích úkolů. Та- -л-ш- музи-а- -оде---ги врш--сво-т- з----и. Т-- с---- м------ д----- г- в--- с----- з------ Т-а с-у-а м-з-к-, д-д-к- г- в-ш- с-о-т- з-д-ч-. ----------------------------------------------- Таа слуша музика, додека ги врши своите задачи. 0
T----loosha -o--i--- do-yeka g-- -r----s---ty----dachi. T-- s------ m------- d------ g-- v---- s------ z------- T-a s-o-s-a m-o-i-a- d-d-e-a g-i v-s-i s-o-t-e z-d-c-i- ------------------------------------------------------- Taa sloosha moozika, dodyeka gui vrshi svoitye zadachi.
Nic nevidím, když nemám brýle. Ја--не --едам н-ш-о,-к-г- - -ко н-------ила. Ј-- н- г----- н----- к--- / а-- н---- о----- Ј-с н- г-е-а- н-ш-о- к-г- / а-о н-м-м о-и-а- -------------------------------------------- Јас не гледам ништо, кога / ако немам очила. 0
Ј------ g--ye--- --shto,-k-g-- - --o n--ma- ----la. Ј-- n-- g------- n------ k---- / a-- n----- o------ Ј-s n-e g-l-e-a- n-s-t-, k-g-a / a-o n-e-a- o-h-l-. --------------------------------------------------- Јas nye gulyedam nishto, kogua / ako nyemam ochila.
Nic nerozumím, když ta hudba hraje tak nahlas. Ја---- --з-и-а- -иш--,--ог- --а----уз-ката - ------г----а. Ј-- н- р------- н----- к--- / а-- м------- е т---- г------ Ј-с н- р-з-и-а- н-ш-о- к-г- / а-о м-з-к-т- е т-л-у г-а-н-. ---------------------------------------------------------- Јас не разбирам ништо, кога / ако музиката е толку гласна. 0
Ј---nye r-zb-r-m---s-t-, ko--a /--ko-m-o-ik----ye---l--o--ulas-a. Ј-- n-- r------- n------ k---- / a-- m-------- y- t----- g------- Ј-s n-e r-z-i-a- n-s-t-, k-g-a / a-o m-o-i-a-a y- t-l-o- g-l-s-a- ----------------------------------------------------------------- Јas nye razbiram nishto, kogua / ako moozikata ye tolkoo gulasna.
Nic necítím, když mám rýmu. Јас-----и-и-ам н-ш-о--к-г--- --о--м-- ---ти--а. Ј-- н- м------ н----- к--- / а-- и--- н-------- Ј-с н- м-р-с-м н-ш-о- к-г- / а-о и-а- н-с-и-к-. ----------------------------------------------- Јас не мирисам ништо, кога / ако имам настинка. 0
Јa--ny- m---s-----sht-,--o--a / a-- -m-m na-t-n--. Ј-- n-- m------ n------ k---- / a-- i--- n-------- Ј-s n-e m-r-s-m n-s-t-, k-g-a / a-o i-a- n-s-i-k-. -------------------------------------------------- Јas nye mirisam nishto, kogua / ako imam nastinka.
Vezmeme si taxi, pokud bude pršet. Ќе--ем-м- ед---та--и,--о-олку /-а-о-в--е. Ќ- з----- е--- т----- д------ / а-- в---- Ќ- з-м-м- е-н- т-к-и- д-к-л-у / а-о в-н-. ----------------------------------------- Ќе земеме едно такси, доколку / ако врне. 0
K-y- --e--emye-ye--o--aks----oko-k-o - --o-vr---. K--- z-------- y---- t----- d------- / a-- v----- K-y- z-e-y-m-e y-d-o t-k-i- d-k-l-o- / a-o v-n-e- ------------------------------------------------- Kjye zyemyemye yedno taksi, dokolkoo / ako vrnye.
Pojedeme na cestu kolem světa, pokud vyhrajeme v loterii. Ни---е --т-ваме-о-----с-----, д-ко-ку ---ко----ие-е н- ---о. Н-- ќ- п------- о---- с------ д------ / а-- д------ н- л---- Н-е ќ- п-т-в-м- о-о-у с-е-о-, д-к-л-у / а-о д-б-е-е н- л-т-. ------------------------------------------------------------ Ние ќе патуваме околу светот, доколку / ако добиеме на лото. 0
Niy--k-----atoov--ye o--lo- -vye-ot,---ko-k---/ -k--dob-ye--- -a-l---. N--- k--- p--------- o----- s------- d------- / a-- d-------- n- l---- N-y- k-y- p-t-o-a-y- o-o-o- s-y-t-t- d-k-l-o- / a-o d-b-y-m-e n- l-t-. ---------------------------------------------------------------------- Niye kjye patoovamye okoloo svyetot, dokolkoo / ako dobiyemye na loto.
Začneme jíst, pokud brzy nepřijde. Ни--ќе --поч-е-- -о -ад--е-о,-док--к- - --о т-ј--е -ој-- -аск-ро. Н-- ќ- з-------- с- ј-------- д------ / а-- т-- н- д---- н------- Н-е ќ- з-п-ч-е-е с- ј-д-њ-т-, д-к-л-у / а-о т-ј н- д-ј-е н-с-о-о- ----------------------------------------------------------------- Ние ќе започнеме со јадењето, доколку / ако тој не дојде наскоро. 0
N-y--kjy- z-poch-y-m------јady-њ---o,--oko---o ----o -o- -----oј-ye----k---. N--- k--- z----------- s- ј---------- d------- / a-- t-- n-- d----- n------- N-y- k-y- z-p-c-n-e-y- s- ј-d-e-y-t-, d-k-l-o- / a-o t-ј n-e d-ј-y- n-s-o-o- ---------------------------------------------------------------------------- Niye kjye zapochnyemye so јadyeњyeto, dokolkoo / ako toј nye doјdye naskoro.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyky Evropské unie

Dnes má Evropská unie více než 25 zemí. V budoucnu budou členy EU ještě další státy. S novým státem obyčejně přichází i nový jazyk. V současnosti se v EU mluví více než dvaceti jazyky. Všechny jazyky Evropské unie jsou rovnocenné. Tato jazyková různorodost je fascinující. Může však vést i k problémům. Skeptici si myslí, že tolik různých jazyků může být pro EU překážkou. Brání totiž efektivní spolupráci. Mnozí si proto myslí, že by měl být zaveden jeden společný jazyk. Tímto jazykem by měly komunikovat všechny státy. Není to ale tak jednoduché. Žádný jazyk nemůže být prohlášen za jediný oficiální. Ostatní země by se pak cítily znevýhodněné. A v Evropě není žádný skutečně neutrální jazyk… Umělý jazyk jako Esperanto by také nefungoval. Neboť v jazyce se vždy odráží i kultura státu. Žádný stát se tedy nechce vzdát svého jazyka. Státy ve svém jazyce vidí část své identity. Jazyková politika je na programu EU důležitým bodem. Existuje dokonce komisař pro mnohojazyčnost. EU má nejvíce překladatelů a tlumočníků na světě. Zhruba 3 500 lidí pracuje na tom, aby se lidé v EU domluvili. Přesto nemohou být úplně všechny dokumenty přeloženy. Zabralo by to příliš mnoho času a stálo příliš mnoho peněz. Většina dokumentů se překládá pouze do několika jazyků. Jazyková různorodost je pro EU jednou z největších výzev. Evropa by se měla sjednotit, aniž by státy přišly o svou identitu!