Konverzační příručka

cs Příslovce   »   fa ‫قیدها‬

100 [sto]

Příslovce

Příslovce

‫100 [صد]‬

100 [sad]

‫قیدها‬

[gheyd-hâ]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština perština Poslouchat Více
už jednou – ještě nikdy ‫--ا ب- -ال-- هر-- ‬ ‫ ت- ب- ح-- – ه--- ‬ ‫ ت- ب- ح-ل – ه-گ- ‬ -------------------- ‫ تا به حال – هرگز ‬ 0
t-k--u- ---a--ez t------ - h----- t-k-n-n - h-r-e- ---------------- tâkonun - hargez
Byl / a jste už někdy v Berlíně? ‫-ی- ت- -- حال در ب-ل-ن--ود--ای--‬ ‫--- ت- ب- ح-- د- ب---- ب--- ا---- ‫-ی- ت- ب- ح-ل د- ب-ل-ن ب-د- ا-د-‬ ---------------------------------- ‫آیا تا به حال در برلین بوده اید؟‬ 0
âyâ--â--e-------r--e-l----ud--i-? â-- t- b- h-- d-- b----- b------- â-â t- b- h-l d-r b-r-i- b-d---d- --------------------------------- âyâ tâ be hâl dar berlin bude-id?
Ne, ještě nikdy. ‫-----رگز.‬ ‫--- ه----- ‫-ه- ه-گ-.- ----------- ‫نه، هرگز.‬ 0
na---ar---. n-- h------ n-, h-r-e-. ----------- na, hargez.
někdo – nikdo ‫-سی ---ی---‬ ‫--- – ه----- ‫-س- – ه-چ-س- ------------- ‫کسی – هیچکس‬ 0
k--- - h-chkas k--- - h------ k-s- - h-c-k-s -------------- kasi - hichkas
Znáte tady někoho? ‫-ما ا--جا -سی-ر--می‌شنا---؟‬ ‫--- ا---- ک-- ر- م---------- ‫-م- ا-ن-ا ک-ی ر- م-‌-ن-س-د-‬ ----------------------------- ‫شما اینجا کسی را می‌شناسید؟‬ 0
s---â---j- --si--â mi-----sid? s---- i--- k--- r- m---------- s-o-â i-j- k-s- r- m-s-e-â-i-? ------------------------------ shomâ injâ kasi râ mishenâsid?
Ne, neznám tady nikoho. ‫--، من---ی ر--ا-ن-ا-----ش-----‬ ‫--- م- ک-- ر- ا---- ن---------- ‫-ه- م- ک-ی ر- ا-ن-ا ن-ی-ش-ا-م-‬ -------------------------------- ‫نه، من کسی را اینجا نمی‌شناسم.‬ 0
na,---- i--â-kas---- n------n-s--. n-- m-- i--- k--- r- n------------ n-, m-n i-j- k-s- r- n-m-s-e-â-a-. ---------------------------------- na, man injâ kasi râ nemishenâsam.
ještě – už ne ‫-- -- -ی------ه خی-------‬ ‫-- ک- د--- - ن- خ--- ز---- ‫-ک ک- د-گ- - ن- خ-ل- ز-ا-‬ --------------------------- ‫یک کم دیگر - نه خیلی زیاد‬ 0
han-z-ham-----g-r -a h---- h-- - d---- n- h-n-z h-m - d-g-r n- -------------------- hanuz ham - digar na
Zůstanete tady ještě dlouho? ‫شم- -د------ر- -ی-جا می‌ما-ی--‬ ‫--- م-- ب----- ا---- م--------- ‫-م- م-ت ب-ش-ر- ا-ن-ا م-‌-ا-ی-؟- -------------------------------- ‫شما مدت بیشتری اینجا می‌مانید؟‬ 0
s---â-m----a--- b-sht-ri---j- -i-â-id? s---- m-------- b------- i--- m------- s-o-â m-d-d-t-e b-s-t-r- i-j- m-m-n-d- -------------------------------------- shomâ mod-dat-e bishtari injâ mimânid?
Ne, nezůstanu tady dlouho. ‫-ه--م- خ-ل--زیاد ---ج- -----انم.‬ ‫--- م- خ--- ز--- ا---- ن--------- ‫-ه- م- خ-ل- ز-ا- ا-ن-ا ن-ی-م-ن-.- ---------------------------------- ‫نه، من خیلی زیاد اینجا نمی‌مانم.‬ 0
na- --n--i-a- ziâd in-- n---mâ-am. n-- m-- d---- z--- i--- n--------- n-, m-n d-g-r z-â- i-j- n-m-m-n-m- ---------------------------------- na, man digar ziâd injâ nemimânam.
ještě něco – už nic ‫--ز د------ -یچ چیز---گر‬ ‫--- د---- - ه-- چ-- د---- ‫-ی- د-گ-ی - ه-چ چ-ز د-گ-‬ -------------------------- ‫چیز دیگری - هیچ چیز دیگر‬ 0
m-g----i----ar----i-h--- az ----a m------- d---- - b------ a- i- n- m-g-d-r- d-g-r - b-s-t-r a- i- n- --------------------------------- meghdâri digar - bishtar az in na
Chcete ještě něco k pití? ‫م---واه-د---ز د--ر---ن----‬ ‫--------- چ-- د---- ب------ ‫-ی-خ-ا-ی- چ-ز د-گ-ی ب-و-ی-‬ ---------------------------- ‫می‌خواهید چیز دیگری بنوشید‬ 0
mikha--e-d-----dâ---d-------n---i-? m--------- m------- d---- b-------- m-k-a-h-e- m-g-d-r- d-g-r b-n-s-i-? ----------------------------------- mikha-heed meghdâri digar benushid?
Ne, už nic nechci. ‫نه----گر--یزی-ن--‌خواه--‬ ‫--- د--- چ--- ن---------- ‫-ه- د-گ- چ-ز- ن-ی-خ-ا-م-‬ -------------------------- ‫نه، دیگر چیزی نمی‌خواهم.‬ 0
n-,-bi-h-az ---ne-----h--. n-- b--- a- i- n---------- n-, b-s- a- i- n-m-k-â-a-. -------------------------- na, bish az in nemikhâham.
už něco – ještě nic ‫قب-ا -ی-- – ------------‬ ‫---- چ--- – ه--- ه-- چ--- ‫-ب-ا چ-ز- – ه-و- ه-چ چ-ز- -------------------------- ‫قبلا چیزی – هنوز هیچ چیز‬ 0
tâ-h-lâ m-gh-âr--- h---- hich t- h--- m------- - h---- h--- t- h-l- m-g-d-r- - h-n-z h-c- ----------------------------- tâ hâlâ meghdâri - hanuz hich
Jedl / jedla jste už něco? ‫-م- -یز- ----- ا--؟‬ ‫--- چ--- خ---- ا---- ‫-م- چ-ز- خ-ر-ه ا-د-‬ --------------------- ‫شما چیزی خورده اید؟‬ 0
sh-m- ----i--h-rd--id? s---- c---- k--------- s-o-â c-i-i k-o-d---d- ---------------------- shomâ chizi khorde-id?
Ne, ještě jsem nic nejedl / nejedla. ‫-ه- -نو- چی-ی -خور-ه ---‬ ‫--- ه--- چ--- ن----- ا--- ‫-ه- ه-و- چ-ز- ن-و-د- ا-.- -------------------------- ‫نه، هنوز چیزی نخورده ام.‬ 0
n-- h-nuz---ch-c--z--akhor-e-a-. n-- h---- h--- c--- n----------- n-, h-n-z h-c- c-i- n-k-o-d---m- -------------------------------- na, hanuz hich chiz nakhorde-am.
ještě někdo – už nikdo ‫ک- دی----- --چ----ی-ر‬ ‫-- د---- – ه---- د---- ‫-س د-گ-ی – ه-چ-س د-گ-‬ ----------------------- ‫کس دیگری – هیچکس دیگر‬ 0
k-s-- ---ar-- hi-h-k---- di--r k---- d---- - h--- k---- d---- k-s-e d-g-r - h-c- k-s-e d-g-r ------------------------------ kas-e digar - hich kas-e digar
Chce ještě někdo kávu? ‫-س د-گ-ی قه-- -ی‌-----؟‬ ‫-- د---- ق--- م--------- ‫-س د-گ-ی ق-و- م-‌-و-ه-؟- ------------------------- ‫کس دیگری قهوه می‌خواهد؟‬ 0
ka--- d---r--g-ah-e---kh--h-d? k---- d----- g----- m--------- k-s-e d-g-r- g-a-v- m-k-â-h-d- ------------------------------ kas-e digari ghahve mikhâ-had?
Ne, už nikdo. ‫ن-----چ کس--نم----اهد-‬ ‫--- ه-- ک-- ن---------- ‫-ه- ه-چ ک-ی ن-ی-خ-ا-د-‬ ------------------------ ‫نه، هیچ کسی نمی‌خواهد.‬ 0
na, -i-ar-ka-- -emik-â-had n-- d---- k--- n---------- n-, d-g-r k-s- n-m-k-â-h-d -------------------------- na, digar kasi nemikhâ-had

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Arabský jazyk

Arabský jazyk je jedním z nejdůležitějších jazyků na světě. Více než 300 miliónů lidí mluví arabsky. A ti žijí ve více než 20 různých zemích. Arabština patří mezi afroasijské jazyky. Arabský jazyk vznikl před několika tisíci lety. Nejdříve se používal na Arabském poloostrově. Poté se odtud rozšířil. Mluvená arabština se od té spisovné značně liší. Existuje také mnoho různých arabských dialektů. Dá se říct, že v každé oblasti se mluví jinak. Lidé mluvící různými dialekty si často vůbec nerozumí. Proto jsou filmy z arabských zemí většinou dabovány. Jedině tak jim rozumějí lidé v celé arabské oblasti. Klasickou arabštinou se dnes mluví už jen zřídka. Vyskytuje se pouze v písemné formě. V knihách a novinách se používá standardní arabský jazyk. Arabština dodnes nemá svůj odborný jazyk. Odborné pojmy tedy většinou pocházejí z jiných jazyků. V této oblasti jsou nejdominantnější francouzština a angličtina. Zájem o arabštinu v posledních letech značně stoupl. Stále více lidí se chce naučit arabsky. Kursy arabštiny nabízí každá univerzita a také mnoho škol. Hodně lidí fascinuje především arabské písmo. Píše se zprava doleva. Arabská výslovnost a gramatika nejsou tak jednoduché. Vyskytuje se tam mnoho hlásek a pravidel, které jsou pro jiné jazyky cizí. Při studiu by měl člověk dodržovat určité pořadí. Nejdříve výslovnost, potom gramatika, potom písmo…