Konverzační příručka

cs Příslovce   »   lt Prieveiksmiai

100 [sto]

Příslovce

Příslovce

100 [šimtas]

Prieveiksmiai

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština litevština Poslouchat Více
už jednou – ještě nikdy jau (k-rt-)-—---r -i-kada j-- (------ — d-- n------ j-u (-a-t-) — d-r n-e-a-a ------------------------- jau (kartą) — dar niekada 0
Byl / a jste už někdy v Berlíně? A----u es--- (k-rt-) ----- ---l-n-? A- j-- e---- (------ b---- B------- A- j-u e-a-e (-a-t-) b-v-s B-r-y-e- ----------------------------------- Ar jau esate (kartą) buvęs Berlyne? 0
Ne, ještě nikdy. Ne- dar-n-ek---. N-- d-- n------- N-, d-r n-e-a-a- ---------------- Ne, dar niekada. 0
někdo – nikdo k-s-n-rs —-niek-s k-- n--- — n----- k-s n-r- — n-e-a- ----------------- kas nors — niekas 0
Znáte tady někoho? Ar -ia-k--n--- p-ž-s-a--? A- č-- k- n--- p--------- A- č-a k- n-r- p-ž-s-a-e- ------------------------- Ar čia ką nors pažįstate? 0
Ne, neznám tady nikoho. N------)-čia n-eko---p-žį-t-. N-- (--- č-- n---- n--------- N-, (-š- č-a n-e-o n-p-ž-s-u- ----------------------------- Ne, (aš) čia nieko nepažįstu. 0
ještě – už ne dar — j---ne-/ nebe -----a--i-- /-n-il---u d-- — j-- n- / n--- / n-------- / n------- d-r — j-u n- / n-b- / n-d-u-i-u / n-i-g-a- ------------------------------------------ dar — jau ne / nebe / nedaugiau / neilgiau 0
Zůstanete tady ještě dlouho? A--d-r-----i--ūs-t---i-? A- d-- i---- b----- č--- A- d-r i-g-i b-s-t- č-a- ------------------------ Ar dar ilgai būsite čia? 0
Ne, nezůstanu tady dlouho. Ne, -aš--či- j-u ilga- -e-ūs---/-būs---č---n--eilg-i. N-- (--- č-- j-- i---- n------ / b---- č-- n--------- N-, (-š- č-a j-u i-g-i n-b-s-u / b-s-u č-a n-b-i-g-i- ----------------------------------------------------- Ne, (aš) čia jau ilgai nebūsiu / būsiu čia nebeilgai. 0
ještě něco – už nic dar-š--k -iek----i-ko --ug--u d-- š--- t--- — n---- d------ d-r š-e- t-e- — n-e-o d-u-i-u ----------------------------- dar šiek tiek — nieko daugiau 0
Chcete ještě něco k pití? Ar---------t- dar--o --rs --g----? A- n--------- d-- k- n--- i------- A- n-r-t-m-t- d-r k- n-r- i-g-r-i- ---------------------------------- Ar norėtumėte dar ko nors išgerti? 0
Ne, už nic nechci. Ne,--a-- d-u-iau-n---o--e----- / n---o--e-enor--. N-- (--- d------ n---- n------ / n---- n--------- N-, (-š- d-u-i-u n-e-o n-n-r-u / n-e-o n-b-n-r-u- ------------------------------------------------- Ne, (aš) daugiau nieko nenoriu / nieko nebenoriu. 0
už něco – ještě nic ja- -ą---k- no-s-- da--nieko j-- k- / k- n--- — d-- n---- j-u k- / k- n-r- — d-r n-e-o ---------------------------- jau ką / ko nors — dar nieko 0
Jedl / jedla jste už něco? A------) ja---o n-rs-valgėt-? A- (---- j-- k- n--- v------- A- (-ū-) j-u k- n-r- v-l-ė-e- ----------------------------- Ar (jūs) jau ko nors valgėte? 0
Ne, ještě jsem nic nejedl / nejedla. N---(aš- --- -i--- n----gi--. N-- (--- d-- n---- n--------- N-, (-š- d-r n-e-o n-v-l-i-u- ----------------------------- Ne, (aš) dar nieko nevalgiau. 0
ještě někdo – už nikdo dar -as---ors--- -augi-- n-e-as d-- k-- (----- — d------ n----- d-r k-s (-o-s- — d-u-i-u n-e-a- ------------------------------- dar kas (nors) — daugiau niekas 0
Chce ještě někdo kávu? Ar-da----s--o-- k--os? A- d-- k-- n--- k----- A- d-r k-s n-r- k-v-s- ---------------------- Ar dar kas nori kavos? 0
Ne, už nikdo. Ne,----g--- n-ek--. N-- d------ n------ N-, d-u-i-u n-e-a-. ------------------- Ne, daugiau niekas. 0

Arabský jazyk

Arabský jazyk je jedním z nejdůležitějších jazyků na světě. Více než 300 miliónů lidí mluví arabsky. A ti žijí ve více než 20 různých zemích. Arabština patří mezi afroasijské jazyky. Arabský jazyk vznikl před několika tisíci lety. Nejdříve se používal na Arabském poloostrově. Poté se odtud rozšířil. Mluvená arabština se od té spisovné značně liší. Existuje také mnoho různých arabských dialektů. Dá se říct, že v každé oblasti se mluví jinak. Lidé mluvící různými dialekty si často vůbec nerozumí. Proto jsou filmy z arabských zemí většinou dabovány. Jedině tak jim rozumějí lidé v celé arabské oblasti. Klasickou arabštinou se dnes mluví už jen zřídka. Vyskytuje se pouze v písemné formě. V knihách a novinách se používá standardní arabský jazyk. Arabština dodnes nemá svůj odborný jazyk. Odborné pojmy tedy většinou pocházejí z jiných jazyků. V této oblasti jsou nejdominantnější francouzština a angličtina. Zájem o arabštinu v posledních letech značně stoupl. Stále více lidí se chce naučit arabsky. Kursy arabštiny nabízí každá univerzita a také mnoho škol. Hodně lidí fascinuje především arabské písmo. Píše se zprava doleva. Arabská výslovnost a gramatika nejsou tak jednoduché. Vyskytuje se tam mnoho hlásek a pravidel, které jsou pro jiné jazyky cizí. Při studiu by měl člověk dodržovat určité pořadí. Nejdříve výslovnost, potom gramatika, potom písmo…