Konverzační příručka

cs Příslovce   »   he ‫תארי הפועל‬

100 [sto]

Příslovce

Příslovce

‫100 [מאה]‬

100 [me\'ah]

‫תארי הפועל‬

[te'arey hapo'al]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hebrejština Poslouchat Více
už jednou – ještě nikdy ‫-ב--–-ע-י-ן---‬ ‫--- – ע---- ל-- ‫-ב- – ע-י-ן ל-‬ ---------------- ‫כבר – עדיין לא‬ 0
k--r - --a-n lo k--- – a---- l- k-a- – a-a-n l- --------------- kvar – adayn lo
Byl / a jste už někdy v Berlíně? ‫היית--בר -ב---ן-‬ ‫---- כ-- ב------- ‫-י-ת כ-ר ב-ר-י-?- ------------------ ‫היית כבר בברלין?‬ 0
h-it---ai--k-a- be-e-li-? h--------- k--- b-------- h-i-a-h-i- k-a- b-b-r-i-? ------------------------- haita/hait kvar beberlin?
Ne, ještě nikdy. ‫לא-----ין-לא-‬ ‫--- ע---- ל--- ‫-א- ע-י-ן ל-.- --------------- ‫לא, עדיין לא.‬ 0
lo- --ayn-l-. l-- a---- l-- l-, a-a-n l-. ------------- lo, adayn lo.
někdo – nikdo ‫מ-שה- –-אף--חד‬ ‫----- – א- א--- ‫-י-ה- – א- א-ד- ---------------- ‫מישהו – אף אחד‬ 0
m-----u----f --ad m------ – a- e--- m-s-e-u – a- e-a- ----------------- mishehu – af exad
Znáte tady někoho? ‫-ת / ----י--/ ה-כא- מי-הו?‬ ‫-- / ה מ--- / ה כ-- מ------ ‫-ת / ה מ-י- / ה כ-ן מ-ש-ו-‬ ---------------------------- ‫את / ה מכיר / ה כאן מישהו?‬ 0
ata-/a- m-ki--mek-ra--k-'- m---ehu? a------ m------------ k--- m------- a-a-/-t m-k-r-m-k-r-h k-'- m-s-e-u- ----------------------------------- atah/at mekir/mekirah ka'n mishehu?
Ne, neznám tady nikoho. ‫לא- א-י----מכ-- / ה --- ------.‬ ‫--- א-- ל- מ--- / ה כ-- א- א---- ‫-א- א-י ל- מ-י- / ה כ-ן א- א-ד-‬ --------------------------------- ‫לא, אני לא מכיר / ה כאן אף אחד.‬ 0
l-- an- ------ir/---ir-- ---n -f e---. l-- a-- l- m------------ k--- a- e---- l-, a-i l- m-k-r-m-k-r-h k-'- a- e-a-. -------------------------------------- lo, ani lo mekir/mekirah ka'n af exad.
ještě – už ne ‫----ן-----ר---‬ ‫----- – כ-- ל-- ‫-ד-י- – כ-ר ל-‬ ---------------- ‫עדיין – כבר לא‬ 0
a--y------ar-lo a---- – k--- l- a-a-n – k-a- l- --------------- adayn – kvar lo
Zůstanete tady ještě dlouho? ‫-ת ------אר --ת---ד---בה?‬ ‫-- / ה נ--- / ת ע-- ה----- ‫-ת / ה נ-א- / ת ע-ד ה-ב-?- --------------------------- ‫את / ה נשאר / ת עוד הרבה?‬ 0
a-ah/a---ish'ar/ni--'-ret-o- -a-b-h? a------ n---------------- o- h------ a-a-/-t n-s-'-r-n-s-'-r-t o- h-r-e-? ------------------------------------ atah/at nish'ar/nish'eret od harbeh?
Ne, nezůstanu tady dlouho. ‫לא- א-י--א נ-א----- ע-----ב- --ן.‬ ‫--- א-- ל- נ--- / ת ע-- ה--- ז---- ‫-א- א-י ל- נ-א- / ת ע-ד ה-ב- ז-ן-‬ ----------------------------------- ‫לא, אני לא נשאר / ת עוד הרבה זמן.‬ 0
l-- a---l- --s-'---nish--r-- -d ha--eh ----. l-- a-- l- n---------------- o- h----- z---- l-, a-i l- n-s-'-r-n-s-'-r-t o- h-r-e- z-a-. -------------------------------------------- lo, ani lo nish'ar/nish'eret od harbeh zman.
ještě něco – už nic ‫-וד---הו - לא--ות-‬ ‫--- מ--- – ל- י---- ‫-ו- מ-ה- – ל- י-ת-‬ -------------------- ‫עוד משהו – לא יותר‬ 0
od -a--e-u - l------r o- m------ – l- y---- o- m-s-e-u – l- y-t-r --------------------- od mashehu – lo yoter
Chcete ještě něco k pití? ‫תר---- ----ת---עוד-מ--ו-‬ ‫---- / י ל---- ע-- מ----- ‫-ר-ה / י ל-ת-ת ע-ד מ-ה-?- -------------------------- ‫תרצה / י לשתות עוד משהו?‬ 0
tirt-eh------- -ish--t-o- m--h---? t------------- l------ o- m------- t-r-s-h-t-r-s- l-s-t-t o- m-s-e-u- ---------------------------------- tirtseh/tirtsi lishtot od mashehu?
Ne, už nic nechci. ‫--- א-י לא----ה ---ות--ות--‬ ‫--- א-- ל- ר--- ל---- י----- ‫-א- א-י ל- ר-צ- ל-ת-ת י-ת-.- ----------------------------- ‫לא, אני לא רוצה לשתות יותר.‬ 0
l---ani--o-rotseh/-o-sah-lishto- yot--. l-- a-- l- r------------ l------ y----- l-, a-i l- r-t-e-/-o-s-h l-s-t-t y-t-r- --------------------------------------- lo, ani lo rotseh/rotsah lishtot yoter.
už něco – ještě nic ‫כב- -שהו --עדי-ן כל--‬ ‫--- מ--- – ע---- כ---- ‫-ב- מ-ה- – ע-י-ן כ-ו-‬ ----------------------- ‫כבר משהו – עדיין כלום‬ 0
k--r-ma-h-hu-–----yn---um k--- m------ – a---- k--- k-a- m-s-e-u – a-a-n k-u- ------------------------- kvar mashehu – adayn klum
Jedl / jedla jste už něco? ‫אכל- --- מש--?‬ ‫---- כ-- מ----- ‫-כ-ת כ-ר מ-ה-?- ---------------- ‫אכלת כבר משהו?‬ 0
a-halt-/ak-a----v-- m---e--? a------------- k--- m------- a-h-l-a-a-h-l- k-a- m-s-e-u- ---------------------------- akhalta/akhalt kvar mashehu?
Ne, ještě jsem nic nejedl / nejedla. ‫ל---ע---ן ----כ-ת-------בר.‬ ‫--- ע---- ל- א---- ש-- ד---- ‫-א- ע-י-ן ל- א-ל-י ש-ם ד-ר-‬ ----------------------------- ‫לא, עדיין לא אכלתי שום דבר.‬ 0
lo--ad--n lo --h--ti-shu-----a-. l-- a---- l- a------ s--- d----- l-, a-a-n l- a-h-l-i s-u- d-v-r- -------------------------------- lo, adayn lo akhalti shum davar.
ještě někdo – už nikdo ‫עוד----ה----לא -- א-ד‬ ‫--- מ---- – ל- א- א--- ‫-ו- מ-ש-ו – ל- א- א-ד- ----------------------- ‫עוד מישהו – לא אף אחד‬ 0
od --s---- –-l- ---e-ad o- m------ – l- a- e--- o- m-s-e-u – l- a- e-a- ----------------------- od mishehu – lo af exad
Chce ještě někdo kávu? ‫-וד מ-שהו-רו---קפה?‬ ‫--- מ---- ר--- ק---- ‫-ו- מ-ש-ו ר-צ- ק-ה-‬ --------------------- ‫עוד מישהו רוצה קפה?‬ 0
od---s--h- r-t-------eh? o- m------ r----- q----- o- m-s-e-u r-t-e- q-f-h- ------------------------ od mishehu rotseh qafeh?
Ne, už nikdo. ‫-א---- א-ד -----צה-‬ ‫--- א- א-- ל- ר----- ‫-א- א- א-ד ל- ר-צ-.- --------------------- ‫לא, אף אחד לא רוצה.‬ 0
l---af---ad-lo r-ts-h. l-- a- e--- l- r------ l-, a- e-a- l- r-t-e-. ---------------------- lo, af exad lo rotseh.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Arabský jazyk

Arabský jazyk je jedním z nejdůležitějších jazyků na světě. Více než 300 miliónů lidí mluví arabsky. A ti žijí ve více než 20 různých zemích. Arabština patří mezi afroasijské jazyky. Arabský jazyk vznikl před několika tisíci lety. Nejdříve se používal na Arabském poloostrově. Poté se odtud rozšířil. Mluvená arabština se od té spisovné značně liší. Existuje také mnoho různých arabských dialektů. Dá se říct, že v každé oblasti se mluví jinak. Lidé mluvící různými dialekty si často vůbec nerozumí. Proto jsou filmy z arabských zemí většinou dabovány. Jedině tak jim rozumějí lidé v celé arabské oblasti. Klasickou arabštinou se dnes mluví už jen zřídka. Vyskytuje se pouze v písemné formě. V knihách a novinách se používá standardní arabský jazyk. Arabština dodnes nemá svůj odborný jazyk. Odborné pojmy tedy většinou pocházejí z jiných jazyků. V této oblasti jsou nejdominantnější francouzština a angličtina. Zájem o arabštinu v posledních letech značně stoupl. Stále více lidí se chce naučit arabsky. Kursy arabštiny nabízí každá univerzita a také mnoho škol. Hodně lidí fascinuje především arabské písmo. Píše se zprava doleva. Arabská výslovnost a gramatika nejsou tak jednoduché. Vyskytuje se tam mnoho hlásek a pravidel, které jsou pro jiné jazyky cizí. Při studiu by měl člověk dodržovat určité pořadí. Nejdříve výslovnost, potom gramatika, potom písmo…