Konverzační příručka

cs Příslovce   »   tr Nitelik zarfları

100 [sto]

Příslovce

Příslovce

100 [yüz]

Nitelik zarfları

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština turečtina Poslouchat Více
už jednou – ještě nikdy d-ha evve- - -a---önc- hiç d--- e---- – d--- ö--- h-- d-h- e-v-l – d-h- ö-c- h-ç -------------------------- daha evvel – daha önce hiç 0
Byl / a jste už někdy v Berlíně? D-ha--vv-- --- -er--n’de-b-lu-d------u? D--- e---- h-- B-------- b--------- m-- D-h- e-v-l h-ç B-r-i-’-e b-l-n-u-u- m-? --------------------------------------- Daha evvel hiç Berlin’de bulundunuz mu? 0
Ne, ještě nikdy. H--ır,--a-a-ö-c----ç bu--nmadı-. H----- d--- ö--- h-- b---------- H-y-r- d-h- ö-c- h-ç b-l-n-a-ı-. -------------------------------- Hayır, daha önce hiç bulunmadım. 0
někdo – nikdo biri - --ç k-m-e b--- – h-- k---- b-r- – h-ç k-m-e ---------------- biri – hiç kimse 0
Znáte tady někoho? B-rd--t-n--ı---ı- var --? B---- t---------- v-- m-- B-r-a t-n-d-ğ-n-z v-r m-? ------------------------- Burda tanıdığınız var mı? 0
Ne, neznám tady nikoho. H-yı------d- -i-se-- t-n--ı-o-um. H----- b---- k------ t----------- H-y-r- b-r-a k-m-e-i t-n-m-y-r-m- --------------------------------- Hayır, burda kimseyi tanımıyorum. 0
ještě – už ne da-a - art-k değil d--- – a---- d---- d-h- – a-t-k d-ğ-l ------------------ daha – artık değil 0
Zůstanete tady ještě dlouho? B-ra-a--ah- ç-k-------k-mıs-n--? B----- d--- ç-- k------ m------- B-r-d- d-h- ç-k k-l-c-k m-s-n-z- -------------------------------- Burada daha çok kalacak mısınız? 0
Ne, nezůstanu tady dlouho. H-yı----ur-da ----- faz-- ---m------ı-. H----- b----- a---- f---- k------------ H-y-r- b-r-d- a-t-k f-z-a k-l-a-a-a-ı-. --------------------------------------- Hayır, burada artık fazla kalmayacağım. 0
ještě něco – už nic b----y --ha ---iç -i--ş-y b----- d--- – h-- b-- ş-- b-r-e- d-h- – h-ç b-r ş-y ------------------------- birşey daha – hiç bir şey 0
Chcete ještě něco k pití? B-r--ey da-- -ç-ek-i-t--m-s-n--? B-- ş-- d--- i---- i------------ B-r ş-y d-h- i-m-k i-t-r-i-i-i-? -------------------------------- Bir şey daha içmek istermisiniz? 0
Ne, už nic nechci. H---------k--hiç-b----e- -stem---r--. H----- b---- h-- b-- ş-- i----------- H-y-r- b-ş-a h-ç b-r ş-y i-t-m-y-r-m- ------------------------------------- Hayır, başka hiç bir şey istemiyorum. 0
už něco – ještě nic e-vel-e --he-üz--eğ-l e------ – h---- d---- e-v-l-e – h-n-z d-ğ-l --------------------- evvelce – henüz değil 0
Jedl / jedla jste už něco? Ev--l-e-b-r---------ediniz --? E------ b-- ş----- y------ m-- E-v-l-e b-r ş-y-e- y-d-n-z m-? ------------------------------ Evvelce bir şeyler yediniz mi? 0
Ne, ještě jsem nic nejedl / nejedla. Hay-r-----ü- b---ş----e--dim. H----- h---- b-- ş-- y------- H-y-r- h-n-z b-r ş-y y-m-d-m- ----------------------------- Hayır, henüz bir şey yemedim. 0
ještě někdo – už nikdo da-a ---k- --ri-- a-tı---ims----k d--- b---- b--- – a---- k---- y-- d-h- b-ş-a b-r- – a-t-k k-m-e y-k --------------------------------- daha başka biri – artık kimse yok 0
Chce ještě někdo kávu? B-şka--ahv- -steyen v-r mı? B---- k---- i------ v-- m-- B-ş-a k-h-e i-t-y-n v-r m-? --------------------------- Başka kahve isteyen var mı? 0
Ne, už nikdo. H-yı-, k--s--i--emiy-r. H----- k---- i--------- H-y-r- k-m-e i-t-m-y-r- ----------------------- Hayır, kimse istemiyor. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Arabský jazyk

Arabský jazyk je jedním z nejdůležitějších jazyků na světě. Více než 300 miliónů lidí mluví arabsky. A ti žijí ve více než 20 různých zemích. Arabština patří mezi afroasijské jazyky. Arabský jazyk vznikl před několika tisíci lety. Nejdříve se používal na Arabském poloostrově. Poté se odtud rozšířil. Mluvená arabština se od té spisovné značně liší. Existuje také mnoho různých arabských dialektů. Dá se říct, že v každé oblasti se mluví jinak. Lidé mluvící různými dialekty si často vůbec nerozumí. Proto jsou filmy z arabských zemí většinou dabovány. Jedině tak jim rozumějí lidé v celé arabské oblasti. Klasickou arabštinou se dnes mluví už jen zřídka. Vyskytuje se pouze v písemné formě. V knihách a novinách se používá standardní arabský jazyk. Arabština dodnes nemá svůj odborný jazyk. Odborné pojmy tedy většinou pocházejí z jiných jazyků. V této oblasti jsou nejdominantnější francouzština a angličtina. Zájem o arabštinu v posledních letech značně stoupl. Stále více lidí se chce naučit arabsky. Kursy arabštiny nabízí každá univerzita a také mnoho škol. Hodně lidí fascinuje především arabské písmo. Píše se zprava doleva. Arabská výslovnost a gramatika nejsou tak jednoduché. Vyskytuje se tam mnoho hlásek a pravidel, které jsou pro jiné jazyky cizí. Při studiu by měl člověk dodržovat určité pořadí. Nejdříve výslovnost, potom gramatika, potom písmo…