Konverzační příručka

cs Příslovce   »   nn Adverbs

100 [sto]

Příslovce

Příslovce

100 [hundre]

Adverbs

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština nynorsk Poslouchat Více
už jednou – ještě nikdy no----gong-- -l--i n---- g--- - a---- n-k-n g-n- - a-d-i ------------------ nokon gong - aldri 0
Byl / a jste už někdy v Berlíně? Har--- noko--g------re i--e--in? H-- d- n---- g--- v--- i B------ H-r d- n-k-n g-n- v-r- i B-r-i-? -------------------------------- Har du nokon gong vore i Berlin? 0
Ne, ještě nikdy. Nei- -----. N--- a----- N-i- a-d-i- ----------- Nei, aldri. 0
někdo – nikdo no--n -----en n---- - i---- n-k-n - i-g-n ------------- nokon - ingen 0
Znáte tady někoho? K-en--- -u---k-- --r? K------ d- n---- h--- K-e-n-r d- n-k-n h-r- --------------------- Kjenner du nokon her? 0
Ne, neznám tady nikoho. Nei, e- k---ne---n-e--he-. N--- e- k------ i---- h--- N-i- e- k-e-n-r i-g-n h-r- -------------------------- Nei, eg kjenner ingen her. 0
ještě – už ne e--o - -k-je-----er e--- - i---- l----- e-n- - i-k-e l-n-e- ------------------- enno - ikkje lenger 0
Zůstanete tady ještě dlouho? S--- -- v-re -e---- ------enno? S--- d- v--- h-- e- s---- e---- S-a- d- v-r- h-r e- s-u-d e-n-? ------------------------------- Skal du vere her ei stund enno? 0
Ne, nezůstanu tady dlouho. N--, ------l--kk-e-ver- h-r le--er. N--- e- s--- i---- v--- h-- l------ N-i- e- s-a- i-k-e v-r- h-r l-n-e-. ----------------------------------- Nei, eg skal ikkje vere her lenger. 0
ještě něco – už nic l----me-- -----je --ir l--- m--- - i---- m--- l-t- m-i- - i-k-e m-i- ---------------------- litt meir - ikkje meir 0
Chcete ještě něco k pití? V-- ---h--l-t- mei- å drik--? V-- d- h- l--- m--- å d------ V-l d- h- l-t- m-i- å d-i-k-? ----------------------------- Vil du ha litt meir å drikke? 0
Ne, už nic nechci. N-i------ -g --l--kkje----me-r. N-- t---- e- v-- i---- h- m---- N-i t-k-, e- v-l i-k-e h- m-i-. ------------------------------- Nei takk, eg vil ikkje ha meir. 0
už něco – ještě nic a-l-re-----ik-j--e--o a------- - i---- e--- a-l-r-i- - i-k-e e-n- --------------------- allereie - ikkje enno 0
Jedl / jedla jste už něco? H----u a---r-ie --e? H-- d- a------- e--- H-r d- a-l-r-i- e-e- -------------------- Har du allereie ete? 0
Ne, ještě jsem nic nejedl / nejedla. N----eg har -kk-e e-- -nn-. N--- e- h-- i---- e-- e---- N-i- e- h-r i-k-e e-e e-n-. --------------------------- Nei, eg har ikkje ete enno. 0
ještě někdo – už nikdo f-e-re---in-e--fl-i-e f----- - i---- f----- f-e-r- - i-g-n f-e-r- --------------------- fleire - ingen fleire 0
Chce ještě někdo kávu? E---et-f-eire ----vi-----ka-f-? E- d-- f----- s-- v-- h- k----- E- d-t f-e-r- s-m v-l h- k-f-i- ------------------------------- Er det fleire som vil ha kaffi? 0
Ne, už nikdo. Nei---n-en --e--e. N--- i---- f------ N-i- i-g-n f-e-r-. ------------------ Nei, ingen fleire. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Arabský jazyk

Arabský jazyk je jedním z nejdůležitějších jazyků na světě. Více než 300 miliónů lidí mluví arabsky. A ti žijí ve více než 20 různých zemích. Arabština patří mezi afroasijské jazyky. Arabský jazyk vznikl před několika tisíci lety. Nejdříve se používal na Arabském poloostrově. Poté se odtud rozšířil. Mluvená arabština se od té spisovné značně liší. Existuje také mnoho různých arabských dialektů. Dá se říct, že v každé oblasti se mluví jinak. Lidé mluvící různými dialekty si často vůbec nerozumí. Proto jsou filmy z arabských zemí většinou dabovány. Jedině tak jim rozumějí lidé v celé arabské oblasti. Klasickou arabštinou se dnes mluví už jen zřídka. Vyskytuje se pouze v písemné formě. V knihách a novinách se používá standardní arabský jazyk. Arabština dodnes nemá svůj odborný jazyk. Odborné pojmy tedy většinou pocházejí z jiných jazyků. V této oblasti jsou nejdominantnější francouzština a angličtina. Zájem o arabštinu v posledních letech značně stoupl. Stále více lidí se chce naučit arabsky. Kursy arabštiny nabízí každá univerzita a také mnoho škol. Hodně lidí fascinuje především arabské písmo. Píše se zprava doleva. Arabská výslovnost a gramatika nejsou tak jednoduché. Vyskytuje se tam mnoho hlásek a pravidel, které jsou pro jiné jazyky cizí. Při studiu by měl člověk dodržovat určité pořadí. Nejdříve výslovnost, potom gramatika, potom písmo…