Konverzační příručka

cs Příslovce   »   no Adverb

100 [sto]

Příslovce

Příslovce

100 [hundre]

Adverb

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština norština Poslouchat Více
už jednou – ještě nikdy noe- ---- ----d-i n--- g--- – a---- n-e- g-n- – a-d-i ----------------- noen gang – aldri 0
Byl / a jste už někdy v Berlíně? H-------oe- ---g væ-t-i-B---i-? H-- d- n--- g--- v--- i B------ H-r d- n-e- g-n- v-r- i B-r-i-? ------------------------------- Har du noen gang vært i Berlin? 0
Ne, ještě nikdy. N--,---dr-. N--- a----- N-i- a-d-i- ----------- Nei, aldri. 0
někdo – nikdo n--- – -ngen n--- – i---- n-e- – i-g-n ------------ noen – ingen 0
Znáte tady někoho? K--n--r--u no-- her? K------ d- n--- h--- K-e-n-r d- n-e- h-r- -------------------- Kjenner du noen her? 0
Ne, neznám tady nikoho. N-i- -e--kjen-e- -n----he-. N--- j-- k------ i---- h--- N-i- j-g k-e-n-r i-g-n h-r- --------------------------- Nei, jeg kjenner ingen her. 0
ještě – už ne e-nå --ik-----nger e--- – i--- l----- e-n- – i-k- l-n-e- ------------------ ennå – ikke lenger 0
Zůstanete tady ještě dlouho? S--- -u -æ-e---r --n- -- ---nd? S--- d- v--- h-- e--- e- s----- S-a- d- v-r- h-r e-n- e- s-u-d- ------------------------------- Skal du være her ennå en stund? 0
Ne, nezůstanu tady dlouho. N-i- je----al ---e ---- -er -e-g--. N--- j-- s--- i--- v--- h-- l------ N-i- j-g s-a- i-k- v-r- h-r l-n-e-. ----------------------------------- Nei, jeg skal ikke være her lenger. 0
ještě něco – už nic l--t --- --i-ke-n----er l--- t-- – i--- n-- m-- l-t- t-l – i-k- n-e m-r ----------------------- litt til – ikke noe mer 0
Chcete ještě něco k pití? V-l-du h- l--t---l? V-- d- h- l--- t--- V-l d- h- l-t- t-l- ------------------- Vil du ha litt til? 0
Ne, už nic nechci. N-- tak-,-j-g --l ik----a m-r. N-- t---- j-- v-- i--- h- m--- N-i t-k-, j-g v-l i-k- h- m-r- ------------------------------ Nei takk, jeg vil ikke ha mer. 0
už něco – ještě nic a-l--ede -------kke n-- en-å a------- n-- – i--- n-- e--- a-l-r-d- n-e – i-k- n-e e-n- ---------------------------- allerede noe – ikke noe ennå 0
Jedl / jedla jste už něco? H-- d----l-r--e---i-t no-? H-- d- a------- s---- n--- H-r d- a-l-r-d- s-i-t n-e- -------------------------- Har du allerede spist noe? 0
Ne, ještě jsem nic nejedl / nejedla. Ne-,--e--ha- -k-e spis--n-e e---. N--- j-- h-- i--- s---- n-- e---- N-i- j-g h-r i-k- s-i-t n-e e-n-. --------------------------------- Nei, jeg har ikke spist noe ennå. 0
ještě někdo – už nikdo fle-- - inge--(fle-e) f---- – i---- (------ f-e-e – i-g-n (-l-r-) --------------------- flere – ingen (flere) 0
Chce ještě někdo kávu? E- d-t---e----o----l--a -af-e? E- d-- f---- s-- v-- h- k----- E- d-t f-e-e s-m v-l h- k-f-e- ------------------------------ Er det flere som vil ha kaffe? 0
Ne, už nikdo. N-i, i---------re). N--- i---- (------- N-i- i-g-n (-l-r-)- ------------------- Nei, ingen (flere). 0

Arabský jazyk

Arabský jazyk je jedním z nejdůležitějších jazyků na světě. Více než 300 miliónů lidí mluví arabsky. A ti žijí ve více než 20 různých zemích. Arabština patří mezi afroasijské jazyky. Arabský jazyk vznikl před několika tisíci lety. Nejdříve se používal na Arabském poloostrově. Poté se odtud rozšířil. Mluvená arabština se od té spisovné značně liší. Existuje také mnoho různých arabských dialektů. Dá se říct, že v každé oblasti se mluví jinak. Lidé mluvící různými dialekty si často vůbec nerozumí. Proto jsou filmy z arabských zemí většinou dabovány. Jedině tak jim rozumějí lidé v celé arabské oblasti. Klasickou arabštinou se dnes mluví už jen zřídka. Vyskytuje se pouze v písemné formě. V knihách a novinách se používá standardní arabský jazyk. Arabština dodnes nemá svůj odborný jazyk. Odborné pojmy tedy většinou pocházejí z jiných jazyků. V této oblasti jsou nejdominantnější francouzština a angličtina. Zájem o arabštinu v posledních letech značně stoupl. Stále více lidí se chce naučit arabsky. Kursy arabštiny nabízí každá univerzita a také mnoho škol. Hodně lidí fascinuje především arabské písmo. Píše se zprava doleva. Arabská výslovnost a gramatika nejsou tak jednoduché. Vyskytuje se tam mnoho hlásek a pravidel, které jsou pro jiné jazyky cizí. Při studiu by měl člověk dodržovat určité pořadí. Nejdříve výslovnost, potom gramatika, potom písmo…