Konverzační příručka

cs Příslovce   »   mk Прилози

100 [sto]

Příslovce

Příslovce

100 [сто]

100 [sto]

Прилози

[Prilozi]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
už jednou – ještě nikdy веќ- е--аш---н-к-----до-е-а в--- е---- – н------ д----- в-ќ- е-н-ш – н-к-г-ш д-с-г- --------------------------- веќе еднаш – никогаш досега 0
vyek--e--edn--h –-n--og-a---d-sy-g-a v------ y------ – n-------- d------- v-e-j-e y-d-a-h – n-k-g-a-h d-s-e-u- ------------------------------------ vyekjye yednash – nikoguash dosyegua
Byl / a jste už někdy v Berlíně? Да-----ќе--т- б-ле в---ер-ин? Д--- в--- с-- б--- в- Б------ Д-л- в-ќ- с-е б-л- в- Б-р-и-? ----------------------------- Дали веќе сте биле во Берлин? 0
Dal---ye-jy- s-y--bil-- v-------in? D--- v------ s--- b---- v- B------- D-l- v-e-j-e s-y- b-l-e v- B-e-l-n- ----------------------------------- Dali vyekjye stye bilye vo Byerlin?
Ne, ještě nikdy. Не, н-ког-ш-д------ ------сеу-т- н-. Н-- н------ д------ / Н-- с----- н-- Н-, н-к-г-ш д-с-г-. / Н-, с-у-т- н-. ------------------------------------ Не, никогаш досега. / Не, сеуште не. 0
N--,-ni--g-as----s-e-ua--- N-e,---e--s-ty- ---. N--- n-------- d-------- / N--- s--------- n--- N-e- n-k-g-a-h d-s-e-u-. / N-e- s-e-o-h-y- n-e- ----------------------------------------------- Nye, nikoguash dosyegua. / Nye, syeooshtye nye.
někdo – nikdo н-кој-- ни--ј н---- – н---- н-к-ј – н-к-ј ------------- некој – никој 0
n-ekoј –-----ј n----- – n---- n-e-o- – n-k-ј -------------- nyekoј – nikoј
Znáte tady někoho? По-на-а-е ли-о--- --к-ј? П-------- л- о--- н----- П-з-а-а-е л- о-д- н-к-ј- ------------------------ Познавате ли овде некој? 0
Po-n-v--ye-li-o-dy- nyek-ј? P--------- l- o---- n------ P-z-a-a-y- l- o-d-e n-e-o-? --------------------------- Poznavatye li ovdye nyekoј?
Ne, neznám tady nikoho. Не- н- п-зна-ам-ник-г-. Н-- н- п------- н------ Н-, н- п-з-а-а- н-к-г-. ----------------------- Не, не познавам никого. 0
Ny---ny- poz-av-m-nikog--. N--- n-- p------- n------- N-e- n-e p-z-a-a- n-k-g-o- -------------------------- Nye, nye poznavam nikoguo.
ještě – už ne у--е----е--ове-е у--- – н- п----- у-т- – н- п-в-ќ- ---------------- уште – не повеќе 0
o---t-e --n-----v-----e o------ – n-- p-------- o-s-t-e – n-e p-v-e-j-e ----------------------- ooshtye – nye povyekjye
Zůstanete tady ještě dlouho? Ќ--ос-а-е---л- -шт--до--о ов--? Ќ- о------- л- у--- д---- о---- Ќ- о-т-н-т- л- у-т- д-л-о о-д-? ------------------------------- Ќе останете ли уште долго овде? 0
K--e-o-ta-y--ye-li-o---t---do-g-o ovd-e? K--- o--------- l- o------ d----- o----- K-y- o-t-n-e-y- l- o-s-t-e d-l-u- o-d-e- ---------------------------------------- Kjye ostanyetye li ooshtye dolguo ovdye?
Ne, nezůstanu tady dlouho. Н-, --с--е---т-н--а- ---еќ- т--а. Н-- ј-- н- о-------- п----- т---- Н-, ј-с н- о-т-н-в-м п-в-ќ- т-к-. --------------------------------- Не, јас не останувам повеќе тука. 0
N-e----s-n-e -stan-o--m---vye-j---t--ka. N--- ј-- n-- o--------- p-------- t----- N-e- ј-s n-e o-t-n-o-a- p-v-e-j-e t-o-a- ---------------------------------------- Nye, јas nye ostanoovam povyekjye tooka.
ještě něco – už nic ушт- -ешто -----т----ве-е у--- н---- – н---- п----- у-т- н-ш-о – н-ш-о п-в-ќ- ------------------------- уште нешто – ништо повеќе 0
o--htye --esh---– -is--o-p-v--kjye o------ n------ – n----- p-------- o-s-t-e n-e-h-o – n-s-t- p-v-e-j-e ---------------------------------- ooshtye nyeshto – nishto povyekjye
Chcete ještě něco k pití? С--а----и-д--с--н-пи--е -ш-е--еш-о? С----- л- д- с- н------ у--- н----- С-к-т- л- д- с- н-п-е-е у-т- н-ш-о- ----------------------------------- Сакате ли да се напиете уште нешто? 0
Saka--- ---d--sye n-pi--t---oos-tye n---ht-? S------ l- d- s-- n-------- o------ n------- S-k-t-e l- d- s-e n-p-y-t-e o-s-t-e n-e-h-o- -------------------------------------------- Sakatye li da sye napiyetye ooshtye nyeshto?
Ne, už nic nechci. Не--ј-с -е-с-ка- н-шт- пове-е. Н-- ј-- н- с---- н---- п------ Н-, ј-с н- с-к-м н-ш-о п-в-ќ-. ------------------------------ Не, јас не сакам ништо повеќе. 0
Ny-, -as-nye-s---m-n---to--o--ek--e. N--- ј-- n-- s---- n----- p--------- N-e- ј-s n-e s-k-m n-s-t- p-v-e-j-e- ------------------------------------ Nye, јas nye sakam nishto povyekjye.
už něco – ještě nic в-ќ- н--т- – -е-ште-н-што в--- н---- – с----- н---- в-ќ- н-ш-о – с-у-т- н-ш-о ------------------------- веќе нешто – сеуште ништо 0
v--k--e -y--h-o - syeo-s-t----ishto v------ n------ – s--------- n----- v-e-j-e n-e-h-o – s-e-o-h-y- n-s-t- ----------------------------------- vyekjye nyeshto – syeooshtye nishto
Jedl / jedla jste už něco? Ја-евт- л- ве-е-неш--? Ј------ л- в--- н----- Ј-д-в-е л- в-ќ- н-ш-о- ---------------------- Јадевте ли веќе нешто? 0
Ј-dy---ye--- ---kj-e nyesh-o? Ј-------- l- v------ n------- Ј-d-e-t-e l- v-e-j-e n-e-h-o- ----------------------------- Јadyevtye li vyekjye nyeshto?
Ne, ještě jsem nic nejedl / nejedla. Не- ј-с -е--т- ----м --дено н-шт-. Н-- ј-- с----- н---- ј----- н----- Н-, ј-с с-у-т- н-м-м ј-д-н- н-ш-о- ---------------------------------- Не, јас сеуште немам јадено ништо. 0
Ny-, ј-- -yeo---t-- --e-am --d-en- n-s---. N--- ј-- s--------- n----- ј------ n------ N-e- ј-s s-e-o-h-y- n-e-a- ј-d-e-o n-s-t-. ------------------------------------------ Nye, јas syeooshtye nyemam јadyeno nishto.
ještě někdo – už nikdo у-т- -екој-– ник-ј -о---е у--- н---- – н---- п----- у-т- н-к-ј – н-к-ј п-в-ќ- ------------------------- уште некој – никој повеќе 0
oos---e nye--ј - n--oј pov-ek--e o------ n----- – n---- p-------- o-s-t-e n-e-o- – n-k-ј p-v-e-j-e -------------------------------- ooshtye nyekoј – nikoј povyekjye
Chce ještě někdo kávu? Сак---- у--е----ој к-ф-? С--- л- у--- н---- к---- С-к- л- у-т- н-к-ј к-ф-? ------------------------ Сака ли уште некој кафе? 0
S--- -i -----y- nyekoј-k--y-? S--- l- o------ n----- k----- S-k- l- o-s-t-e n-e-o- k-f-e- ----------------------------- Saka li ooshtye nyekoј kafye?
Ne, už nikdo. Н---нико---овеќе. Н-- н---- п------ Н-, н-к-ј п-в-ќ-. ----------------- Не, никој повеќе. 0
N-e,-n---ј p-v---j--. N--- n---- p--------- N-e- n-k-ј p-v-e-j-e- --------------------- Nye, nikoј povyekjye.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Arabský jazyk

Arabský jazyk je jedním z nejdůležitějších jazyků na světě. Více než 300 miliónů lidí mluví arabsky. A ti žijí ve více než 20 různých zemích. Arabština patří mezi afroasijské jazyky. Arabský jazyk vznikl před několika tisíci lety. Nejdříve se používal na Arabském poloostrově. Poté se odtud rozšířil. Mluvená arabština se od té spisovné značně liší. Existuje také mnoho různých arabských dialektů. Dá se říct, že v každé oblasti se mluví jinak. Lidé mluvící různými dialekty si často vůbec nerozumí. Proto jsou filmy z arabských zemí většinou dabovány. Jedině tak jim rozumějí lidé v celé arabské oblasti. Klasickou arabštinou se dnes mluví už jen zřídka. Vyskytuje se pouze v písemné formě. V knihách a novinách se používá standardní arabský jazyk. Arabština dodnes nemá svůj odborný jazyk. Odborné pojmy tedy většinou pocházejí z jiných jazyků. V této oblasti jsou nejdominantnější francouzština a angličtina. Zájem o arabštinu v posledních letech značně stoupl. Stále více lidí se chce naučit arabsky. Kursy arabštiny nabízí každá univerzita a také mnoho škol. Hodně lidí fascinuje především arabské písmo. Píše se zprava doleva. Arabská výslovnost a gramatika nejsou tak jednoduché. Vyskytuje se tam mnoho hlásek a pravidel, které jsou pro jiné jazyky cizí. Při studiu by měl člověk dodržovat určité pořadí. Nejdříve výslovnost, potom gramatika, potom písmo…