Konverzační příručka

cs Příslovce   »   kk Adverbs

100 [sto]

Příslovce

Příslovce

100 [жүз]

100 [jüz]

Adverbs

[Üstewler]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kazaština Poslouchat Více
už jednou – ještě nikdy бұ--н--оңд--– -шқ-шан б---------- – е------ б-р-н-с-ң-ы – е-қ-ш-н --------------------- бұрын-соңды – ешқашан 0
bur-------ı-–-e--aş-n b---------- – e------ b-r-n-s-ñ-ı – e-q-ş-n --------------------- burın-soñdı – eşqaşan
Byl / a jste už někdy v Berlíně? Бұ--н---ң---Б-р-ин----о--- -а ед--і--дер? Б---------- Б------- б---- п- е---------- Б-р-н-с-ң-ы Б-р-и-д- б-л-п п- е-і-і-/-е-? ----------------------------------------- Бұрын-соңды Берлинде болып па едіңіз/дер? 0
B-r-n-so-dı -----nd--b---p--a -----z /-d--? B---------- B------- b---- p- e----- / d--- B-r-n-s-ñ-ı B-r-ï-d- b-l-p p- e-i-i- / d-r- ------------------------------------------- Burın-soñdı Berlïnde bolıp pa ediñiz / der?
Ne, ještě nikdy. Жоқ- е---ша- б-лма-а----. Ж--- е------ б----------- Ж-қ- е-қ-ш-н б-л-а-а-м-н- ------------------------- Жоқ, ешқашан болмағанмын. 0
Jo-, ---a--- bo--a-anm-n. J--- e------ b----------- J-q- e-q-ş-n b-l-a-a-m-n- ------------------------- Joq, eşqaşan bolmağanmın.
někdo – nikdo бі--у ---шкім б---- – е---- б-р-у – е-к-м ------------- біреу – ешкім 0
b-r-w-- e-k-m b---- – e---- b-r-w – e-k-m ------------- birew – eşkim
Znáte tady někoho? Мұ-да-бір-уд- -ани-ы- ба? М---- б------ т------ б-- М-н-а б-р-у-і т-н-с-з б-? ------------------------- Мұнда біреуді танисыз ба? 0
Mun-- b--ew-i tanïs-z--a? M---- b------ t------ b-- M-n-a b-r-w-i t-n-s-z b-? ------------------------- Munda birewdi tanïsız ba?
Ne, neznám tady nikoho. Ж--- -е- --н---е-кімді -ан-м--мы-. Ж--- м-- м---- е------ т---------- Ж-қ- м-н м-н-а е-к-м-і т-н-м-й-ы-. ---------------------------------- Жоқ, мен мұнда ешкімді танымаймын. 0
Joq, -en -u-da-eşki-di ta-ım--m-n. J--- m-- m---- e------ t---------- J-q- m-n m-n-a e-k-m-i t-n-m-y-ı-. ---------------------------------- Joq, men munda eşkimdi tanımaymın.
ještě – už ne т--ы-– е--і т--- – е--- т-ғ- – е-д- ----------- тағы – енді 0
t--- - e-di t--- – e--- t-ğ- – e-d- ----------- tağı – endi
Zůstanete tady ještě dlouho? М-н-а-әл- -з-қ-бола--- --? М---- ә-- ұ--- б------ б-- М-н-а ә-і ұ-а- б-л-с-з б-? -------------------------- Мұнда әлі ұзақ боласыз ба? 0
M-----äli -za- ---as-z b-? M---- ä-- u--- b------ b-- M-n-a ä-i u-a- b-l-s-z b-? -------------------------- Munda äli uzaq bolasız ba?
Ne, nezůstanu tady dlouho. Жо-- --- мұнда-ен-і ұ--қ ---май-ын. Ж--- м-- м---- е--- ұ--- б--------- Ж-қ- м-н м-н-а е-д- ұ-а- б-л-а-м-н- ----------------------------------- Жоқ, мен мұнда енді ұзақ болмаймын. 0
J-----e- munda -ndi--za----l-aym--. J--- m-- m---- e--- u--- b--------- J-q- m-n m-n-a e-d- u-a- b-l-a-m-n- ----------------------------------- Joq, men munda endi uzaq bolmaymın.
ještě něco – už nic т-ғ- бі--еңе – е-те-е т--- б------ – е----- т-ғ- б-р-е-е – е-т-ң- --------------------- тағы бірдеңе – ештеңе 0
t--ı--ir-----– -----e t--- b------ – e----- t-ğ- b-r-e-e – e-t-ñ- --------------------- tağı birdeñe – eşteñe
Chcete ještě něco k pití? Т--ы-бірде-е ---і-із-к-л-м-? Т--- б------ і------ к-- м-- Т-ғ- б-р-е-е і-к-ң-з к-л м-? ---------------------------- Тағы бірдеңе ішкіңіз кел ме? 0
Tağı -i---ñe i--iñiz--el --? T--- b------ i------ k-- m-- T-ğ- b-r-e-e i-k-ñ-z k-l m-? ---------------------------- Tağı birdeñe işkiñiz kel me?
Ne, už nic nechci. Жо-, --д--ешт--- керек е---. Ж--- е--- е----- к---- е---- Ж-қ- е-д- е-т-ң- к-р-к е-е-. ---------------------------- Жоқ, енді ештеңе керек емес. 0
J-q,-e-di -ş-e----e-e- ---s. J--- e--- e----- k---- e---- J-q- e-d- e-t-ñ- k-r-k e-e-. ---------------------------- Joq, endi eşteñe kerek emes.
už něco – ještě nic б---еңе-–--лі -шт--е б------ – ә-- е----- б-р-е-е – ә-і е-т-ң- -------------------- бірдеңе – әлі ештеңе 0
birdeñe-– -li---te-e b------ – ä-- e----- b-r-e-e – ä-i e-t-ñ- -------------------- birdeñe – äli eşteñe
Jedl / jedla jste už něco? Сіз -ір-еңе-ж-п--л-ың-з ба? С-- б------ ж-- а------ б-- С-з б-р-е-е ж-п а-д-ң-з б-? --------------------------- Сіз бірдеңе жеп алдыңыз ба? 0
Si- bi-de-e j-- -l-ıñ-----? S-- b------ j-- a------ b-- S-z b-r-e-e j-p a-d-ñ-z b-? --------------------------- Siz birdeñe jep aldıñız ba?
Ne, ještě jsem nic nejedl / nejedla. Ж-қ,--е- -лі-е---ң- жеге- жо---н. Ж--- м-- ә-- е----- ж---- ж------ Ж-қ- м-н ә-і е-т-ң- ж-г-н ж-қ-ы-. --------------------------------- Жоқ, мен әлі ештеңе жеген жоқпын. 0
Jo-, -en --i-eşte-e j-gen---qp-n. J--- m-- ä-- e----- j---- j------ J-q- m-n ä-i e-t-ñ- j-g-n j-q-ı-. --------------------------------- Joq, men äli eşteñe jegen joqpın.
ještě někdo – už nikdo т-ғ- бір-- - е----е-к-м т--- б---- – е--- е---- т-ғ- б-р-у – е-д- е-к-м ----------------------- тағы біреу – енді ешкім 0
ta-------w –---d- -şk-m t--- b---- – e--- e---- t-ğ- b-r-w – e-d- e-k-m ----------------------- tağı birew – endi eşkim
Chce ještě někdo kávu? Та-- -і-е--коф--іш--ме? Т--- б---- к--- і-- м-- Т-ғ- б-р-у к-ф- і-е м-? ----------------------- Тағы біреу кофе іше ме? 0
T--- ----w---fe --e--e? T--- b---- k--- i-- m-- T-ğ- b-r-w k-f- i-e m-? ----------------------- Tağı birew kofe işe me?
Ne, už nikdo. Ж-қ--е-ді-е-кі----п-йд-. Ж--- е--- е---- і------- Ж-қ- е-д- е-к-м і-п-й-і- ------------------------ Жоқ, енді ешкім ішпейді. 0
Joq, endi e---m--şpe-di. J--- e--- e---- i------- J-q- e-d- e-k-m i-p-y-i- ------------------------ Joq, endi eşkim işpeydi.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Arabský jazyk

Arabský jazyk je jedním z nejdůležitějších jazyků na světě. Více než 300 miliónů lidí mluví arabsky. A ti žijí ve více než 20 různých zemích. Arabština patří mezi afroasijské jazyky. Arabský jazyk vznikl před několika tisíci lety. Nejdříve se používal na Arabském poloostrově. Poté se odtud rozšířil. Mluvená arabština se od té spisovné značně liší. Existuje také mnoho různých arabských dialektů. Dá se říct, že v každé oblasti se mluví jinak. Lidé mluvící různými dialekty si často vůbec nerozumí. Proto jsou filmy z arabských zemí většinou dabovány. Jedině tak jim rozumějí lidé v celé arabské oblasti. Klasickou arabštinou se dnes mluví už jen zřídka. Vyskytuje se pouze v písemné formě. V knihách a novinách se používá standardní arabský jazyk. Arabština dodnes nemá svůj odborný jazyk. Odborné pojmy tedy většinou pocházejí z jiných jazyků. V této oblasti jsou nejdominantnější francouzština a angličtina. Zájem o arabštinu v posledních letech značně stoupl. Stále více lidí se chce naučit arabsky. Kursy arabštiny nabízí každá univerzita a také mnoho škol. Hodně lidí fascinuje především arabské písmo. Píše se zprava doleva. Arabská výslovnost a gramatika nejsou tak jednoduché. Vyskytuje se tam mnoho hlásek a pravidel, které jsou pro jiné jazyky cizí. Při studiu by měl člověk dodržovat určité pořadí. Nejdříve výslovnost, potom gramatika, potom písmo…