Konverzační příručka

cs Příslovce   »   ca Els adverbis

100 [sto]

Příslovce

Příslovce

100 [per cent]

Els adverbis

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština katalánština Poslouchat Více
už jednou – ještě nikdy ja-–---car- no - --i j- – e----- n- / m-- j- – e-c-r- n- / m-i -------------------- ja – encara no / mai 0
Byl / a jste už někdy v Berlíně? Ha e-t---- --rlí-? H- e---- a B------ H- e-t-t a B-r-í-? ------------------ Ha estat a Berlín? 0
Ne, ještě nikdy. No, enc-ra-n--/ ma-. N-- e----- n- / m--- N-, e-c-r- n- / m-i- -------------------- No, encara no / mai. 0
někdo – nikdo algú --nin-ú a--- – n---- a-g- – n-n-ú ------------ algú – ningú 0
Znáte tady někoho? Co-ei- v---è a--- a---? C----- v---- a--- a---- C-n-i- v-s-è a-g- a-u-? ----------------------- Coneix vostè algú aquí? 0
Ne, neznám tady nikoho. No,--- --n-c --ng- a-u-. N-- n- c---- n---- a---- N-, n- c-n-c n-n-ú a-u-. ------------------------ No, no conec ningú aquí. 0
ještě – už ne e---r--–--a no e----- – j- n- e-c-r- – j- n- -------------- encara – ja no 0
Zůstanete tady ještě dlouho? Que--s---e-arà en-a---m---te-ps? Q-- e- q------ e----- m-- t----- Q-e e- q-e-a-à e-c-r- m-s t-m-s- -------------------------------- Que es quedarà encara més temps? 0
Ne, nezůstanu tady dlouho. N---j- no-e--q----r---é- --mps-aq-í. N-- j- n- e- q------ m-- t---- a---- N-, j- n- e- q-e-a-é m-s t-m-s a-u-. ------------------------------------ No, ja no em quedaré més temps aquí. 0
ještě něco – už nic a-g-n--cosa--és –-r-- -és a----- c--- m-- – r-- m-- a-g-n- c-s- m-s – r-s m-s ------------------------- alguna cosa més – res més 0
Chcete ještě něco k pití? E-c--a-vol a----a c--a-----d- b---e? E----- v-- a----- c--- m-- d- b----- E-c-r- v-l a-g-n- c-s- m-s d- b-u-e- ------------------------------------ Encara vol alguna cosa més de beure? 0
Ne, už nic nechci. N-, n--d-s-t-- --s m-s. N-- n- d------ r-- m--- N-, n- d-s-t-o r-s m-s- ----------------------- No, no desitjo res més. 0
už něco – ještě nic ja-- ---un--c--- ---n-a-a--es j- … a----- c--- – e----- r-- j- … a-g-n- c-s- – e-c-r- r-s ----------------------------- ja … alguna cosa – encara res 0
Jedl / jedla jste už něco? Ja -a--e-------g--a--os-? J- h- m----- a----- c---- J- h- m-n-a- a-g-n- c-s-? ------------------------- Ja ha menjat alguna cosa? 0
Ne, ještě jsem nic nejedl / nejedla. No---n-a-- -o--e m-n-a- -es. N-- e----- n- h- m----- r--- N-, e-c-r- n- h- m-n-a- r-s- ---------------------------- No, encara no he menjat res. 0
ještě někdo – už nikdo al-- m-s – n---ú-més a--- m-- – n---- m-- a-g- m-s – n-n-ú m-s -------------------- algú més – ningú més 0
Chce ještě někdo kávu? A-gú -és---l-ri--u- c---? A--- m-- v------ u- c---- A-g- m-s v-l-r-a u- c-f-? ------------------------- Algú més voldria un cafè? 0
Ne, už nikdo. N-,----g- m--. N-- n---- m--- N-, n-n-ú m-s- -------------- No, ningú més. 0

Arabský jazyk

Arabský jazyk je jedním z nejdůležitějších jazyků na světě. Více než 300 miliónů lidí mluví arabsky. A ti žijí ve více než 20 různých zemích. Arabština patří mezi afroasijské jazyky. Arabský jazyk vznikl před několika tisíci lety. Nejdříve se používal na Arabském poloostrově. Poté se odtud rozšířil. Mluvená arabština se od té spisovné značně liší. Existuje také mnoho různých arabských dialektů. Dá se říct, že v každé oblasti se mluví jinak. Lidé mluvící různými dialekty si často vůbec nerozumí. Proto jsou filmy z arabských zemí většinou dabovány. Jedině tak jim rozumějí lidé v celé arabské oblasti. Klasickou arabštinou se dnes mluví už jen zřídka. Vyskytuje se pouze v písemné formě. V knihách a novinách se používá standardní arabský jazyk. Arabština dodnes nemá svůj odborný jazyk. Odborné pojmy tedy většinou pocházejí z jiných jazyků. V této oblasti jsou nejdominantnější francouzština a angličtina. Zájem o arabštinu v posledních letech značně stoupl. Stále více lidí se chce naučit arabsky. Kursy arabštiny nabízí každá univerzita a také mnoho škol. Hodně lidí fascinuje především arabské písmo. Píše se zprava doleva. Arabská výslovnost a gramatika nejsou tak jednoduché. Vyskytuje se tam mnoho hlásek a pravidel, které jsou pro jiné jazyky cizí. Při studiu by měl člověk dodržovat určité pořadí. Nejdříve výslovnost, potom gramatika, potom písmo…