Konverzační příručka

cs Příslovce   »   el Επιρρήματα

100 [sto]

Příslovce

Příslovce

100 [εκατό]

100 [ekató]

Επιρρήματα

[Epirrḗmata]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština řečtina Poslouchat Více
už jednou – ještě nikdy ήδ- ---οτέ -έχρ--τ--α ή-- – π--- μ---- τ--- ή-η – π-τ- μ-χ-ι τ-ρ- --------------------- ήδη – ποτέ μέχρι τώρα 0
ḗ-- --p----mé-hr- -ṓra ḗ-- – p--- m----- t--- ḗ-ē – p-t- m-c-r- t-r- ---------------------- ḗdē – poté méchri tṓra
Byl / a jste už někdy v Berlíně? Έ-ετε επ----φτ-ί -οτ---ο-Βερ--ίνο; Έ---- ε--------- π--- τ- Β-------- Έ-ε-ε ε-ι-κ-φ-ε- π-τ- τ- Β-ρ-λ-ν-; ---------------------------------- Έχετε επισκεφτεί ποτέ το Βερολίνο; 0
É----e-e--s---h-e---o-é -- -e-ol-n-? É----- e---------- p--- t- B-------- É-h-t- e-i-k-p-t-í p-t- t- B-r-l-n-? ------------------------------------ Échete episkephteí poté to Berolíno?
Ne, ještě nikdy. Όχι- --τέ----ρ- -ώρ-. Ό--- π--- μ---- τ---- Ό-ι- π-τ- μ-χ-ι τ-ρ-. --------------------- Όχι, ποτέ μέχρι τώρα. 0
Ó--i- ---é m------t--a. Ó---- p--- m----- t---- Ó-h-, p-t- m-c-r- t-r-. ----------------------- Óchi, poté méchri tṓra.
někdo – nikdo κά--ι-ς---κ-ν-ίς-- -ανέ-ας κ------ – κ----- / κ------ κ-π-ι-ς – κ-ν-ί- / κ-ν-ν-ς -------------------------- κάποιος – κανείς / κανένας 0
k-poi---- -aneí- / kan-nas k------ – k----- / k------ k-p-i-s – k-n-í- / k-n-n-s -------------------------- kápoios – kaneís / kanénas
Znáte tady někoho? Ξέ-ε-ε--ά----- -δ-; Ξ----- κ------ ε--- Ξ-ρ-τ- κ-π-ι-ν ε-ώ- ------------------- Ξέρετε κάποιον εδώ; 0
X-r--e ká--i-n e--? X----- k------ e--- X-r-t- k-p-i-n e-ṓ- ------------------- Xérete kápoion edṓ?
Ne, neznám tady nikoho. Ό-ι, δ-----ρω -α--να- ---. Ό--- δ-- ξ--- κ------ ε--- Ό-ι- δ-ν ξ-ρ- κ-ν-ν-ν ε-ώ- -------------------------- Όχι, δεν ξέρω κανέναν εδώ. 0
Ó---, ----xér- ---é--n ---. Ó---- d-- x--- k------ e--- Ó-h-, d-n x-r- k-n-n-n e-ṓ- --------------------------- Óchi, den xérō kanénan edṓ.
ještě – už ne ακ--- ------π-- - --έον α---- – ό-- π-- / π---- α-ό-α – ό-ι π-α / π-έ-ν ----------------------- ακόμα – όχι πια / πλέον 0
a--ma –--ch----a /-p--on a---- – ó--- p-- / p---- a-ó-a – ó-h- p-a / p-é-n ------------------------ akóma – óchi pia / pléon
Zůstanete tady ještě dlouho? Θα-με-νε-ε π-λ- ακ----εδώ; Θ- μ------ π--- α---- ε--- Θ- μ-ί-ε-ε π-λ- α-ό-α ε-ώ- -------------------------- Θα μείνετε πολύ ακόμα εδώ; 0
Th- m-----e p-l--a-ó---e--? T-- m------ p--- a---- e--- T-a m-í-e-e p-l- a-ó-a e-ṓ- --------------------------- Tha meínete polý akóma edṓ?
Ne, nezůstanu tady dlouho. Ό----δ-- -α--εί-ω-π--ύ--κ-μ- -δώ. Ό--- δ-- θ- μ---- π--- α---- ε--- Ό-ι- δ-ν θ- μ-ί-ω π-λ- α-ό-η ε-ώ- --------------------------------- Όχι, δεν θα μείνω πολύ ακόμη εδώ. 0
Óc-i- -e--tha-m--nō--ol- --óm--ed-. Ó---- d-- t-- m---- p--- a---- e--- Ó-h-, d-n t-a m-í-ō p-l- a-ó-ē e-ṓ- ----------------------------------- Óchi, den tha meínō polý akómē edṓ.
ještě něco – už nic κ-τ--α--μα - -ί--τ- ---ο κ--- α---- – τ----- ά--- κ-τ- α-ό-α – τ-π-τ- ά-λ- ------------------------ κάτι ακόμα – τίποτα άλλο 0
káti ak-ma-- --p--a---lo k--- a---- – t----- á--- k-t- a-ó-a – t-p-t- á-l- ------------------------ káti akóma – típota állo
Chcete ještě něco k pití? Θα θ-λ-τ- ----ιείτε--άτι α-όμα; Θ- θ----- ν- π----- κ--- α----- Θ- θ-λ-τ- ν- π-ε-τ- κ-τ- α-ό-α- ------------------------------- Θα θέλατε να πιείτε κάτι ακόμα; 0
Th- -h--at--n---i--t--k------ó--? T-- t------ n- p----- k--- a----- T-a t-é-a-e n- p-e-t- k-t- a-ó-a- --------------------------------- Tha thélate na pieíte káti akóma?
Ne, už nic nechci. Ό-ι---ε -α-ήθ--α τ--οτ- άλ-ο. Ό--- δ- θ- ή---- τ----- ά---- Ό-ι- δ- θ- ή-ε-α τ-π-τ- ά-λ-. ----------------------------- Όχι, δε θα ήθελα τίποτα άλλο. 0
Óc-------tha----e-- típ-t----lo. Ó---- d- t-- ḗ----- t----- á---- Ó-h-, d- t-a ḗ-h-l- t-p-t- á-l-. -------------------------------- Óchi, de tha ḗthela típota állo.
už něco – ještě nic ή-- --τ--–-τ-π-τ- ακό-α ή-- κ--- – τ----- α---- ή-η κ-τ- – τ-π-τ- α-ό-α ----------------------- ήδη κάτι – τίποτα ακόμα 0
ḗd- ---- --t-po-a-a-ó-a ḗ-- k--- – t----- a---- ḗ-ē k-t- – t-p-t- a-ó-a ----------------------- ḗdē káti – típota akóma
Jedl / jedla jste už něco? Έχε-- φ-ει -δη -ά--; Έ---- φ--- ή-- κ---- Έ-ε-ε φ-ε- ή-η κ-τ-; -------------------- Έχετε φάει ήδη κάτι; 0
É----e ph----ḗdē káti? É----- p---- ḗ-- k---- É-h-t- p-á-i ḗ-ē k-t-? ---------------------- Échete pháei ḗdē káti?
Ne, ještě jsem nic nejedl / nejedla. Όχ-, δε- έ--------τ--ο---ακόμ-. Ό--- δ-- έ-- φ--- τ----- α----- Ό-ι- δ-ν έ-ω φ-ε- τ-π-τ- α-ό-α- ------------------------------- Όχι, δεν έχω φάει τίποτα ακόμα. 0
Ó------e- ---ō---á-- típo-- --ó--. Ó---- d-- é--- p---- t----- a----- Ó-h-, d-n é-h- p-á-i t-p-t- a-ó-a- ---------------------------------- Óchi, den échō pháei típota akóma.
ještě někdo – už nikdo κά--ιος --ό-------ν--- άλλ-ς κ------ α---- – κ----- ά---- κ-π-ι-ς α-ό-α – κ-ν-ί- ά-λ-ς ---------------------------- κάποιος ακόμα – κανείς άλλος 0
k-po-o- --óma-– --ne----l--s k------ a---- – k----- á---- k-p-i-s a-ó-a – k-n-í- á-l-s ---------------------------- kápoios akóma – kaneís állos
Chce ještě někdo kávu? Θα -------άπ-------ό-- κ-φ-; Θ- ή---- κ------ α---- κ---- Θ- ή-ε-ε κ-π-ι-ς α-ό-α κ-φ-; ---------------------------- Θα ήθελε κάποιος ακόμα καφέ; 0
T-- -th-l- kápoi-s-a--ma -a-h-? T-- ḗ----- k------ a---- k----- T-a ḗ-h-l- k-p-i-s a-ó-a k-p-é- ------------------------------- Tha ḗthele kápoios akóma kaphé?
Ne, už nikdo. Ό--- -α-είς-ά-λ-ς. Ό--- κ----- ά----- Ό-ι- κ-ν-ί- ά-λ-ς- ------------------ Όχι, κανείς άλλος. 0
Óc--- kaneís--ll--. Ó---- k----- á----- Ó-h-, k-n-í- á-l-s- ------------------- Óchi, kaneís állos.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Arabský jazyk

Arabský jazyk je jedním z nejdůležitějších jazyků na světě. Více než 300 miliónů lidí mluví arabsky. A ti žijí ve více než 20 různých zemích. Arabština patří mezi afroasijské jazyky. Arabský jazyk vznikl před několika tisíci lety. Nejdříve se používal na Arabském poloostrově. Poté se odtud rozšířil. Mluvená arabština se od té spisovné značně liší. Existuje také mnoho různých arabských dialektů. Dá se říct, že v každé oblasti se mluví jinak. Lidé mluvící různými dialekty si často vůbec nerozumí. Proto jsou filmy z arabských zemí většinou dabovány. Jedině tak jim rozumějí lidé v celé arabské oblasti. Klasickou arabštinou se dnes mluví už jen zřídka. Vyskytuje se pouze v písemné formě. V knihách a novinách se používá standardní arabský jazyk. Arabština dodnes nemá svůj odborný jazyk. Odborné pojmy tedy většinou pocházejí z jiných jazyků. V této oblasti jsou nejdominantnější francouzština a angličtina. Zájem o arabštinu v posledních letech značně stoupl. Stále více lidí se chce naučit arabsky. Kursy arabštiny nabízí každá univerzita a také mnoho škol. Hodně lidí fascinuje především arabské písmo. Píše se zprava doleva. Arabská výslovnost a gramatika nejsou tak jednoduché. Vyskytuje se tam mnoho hlásek a pravidel, které jsou pro jiné jazyky cizí. Při studiu by měl člověk dodržovat určité pořadí. Nejdříve výslovnost, potom gramatika, potom písmo…