Konverzační příručka

cs Příslovce   »   be Прыслоўі

100 [sto]

Příslovce

Příslovce

100 [сто]

100 [sto]

Прыслоўі

[Pryslouі]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
už jednou – ještě nikdy ужо-к-л--ь-- яшч---ік--і у-- к----- – я--- н----- у-о к-л-с- – я-ч- н-к-л- ------------------------ ужо калісь – яшчэ ніколі 0
u-ho-ka-іs’---y-shch- ---olі u--- k----- – y------ n----- u-h- k-l-s- – y-s-c-e n-k-l- ---------------------------- uzho kalіs’ – yashche nіkolі
Byl / a jste už někdy v Berlíně? В- --о-к---с--б--і-ў Бе-лін-? В- ў-- к----- б--- ў Б------- В- ў-о к-л-с- б-л- ў Б-р-і-е- ----------------------------- Вы ўжо калісь былі ў Берліне? 0
Vy---ho ka-іs--b--і-----r---e? V- u--- k----- b--- u B------- V- u-h- k-l-s- b-l- u B-r-і-e- ------------------------------ Vy uzho kalіs’ bylі u Berlіne?
Ne, ještě nikdy. Не,-я--- -ік---. Н-- я--- н------ Н-, я-ч- н-к-л-. ---------------- Не, яшчэ ніколі. 0
Ne,-y-shch--nіk---. N-- y------ n------ N-, y-s-c-e n-k-l-. ------------------- Ne, yashche nіkolі.
někdo – nikdo хто-н---дзь-- н---о х---------- – н---- х-о-н-б-д-ь – н-х-о ------------------- хто-небудзь – ніхто 0
khto---b---- – -іkhto k----------- – n----- k-t---e-u-z- – n-k-t- --------------------- khto-nebudz’ – nіkhto
Znáte tady někoho? Вы ка-о-не---зь -ут---д--ц-? В- к----------- т-- в------- В- к-г---е-у-з- т-т в-д-е-е- ---------------------------- Вы каго-небудзь тут ведаеце? 0
Vy-ka---nebudz’-tu- ve-a--se? V- k----------- t-- v-------- V- k-g---e-u-z- t-t v-d-e-s-? ----------------------------- Vy kago-nebudz’ tut vedaetse?
Ne, neznám tady nikoho. Н-, ----т ніко-а не--е-аю. Н-- я т-- н----- н- в----- Н-, я т-т н-к-г- н- в-д-ю- -------------------------- Не, я тут нікога не ведаю. 0
Ne---a tut-n-k------ -ed--u. N-- y- t-- n----- n- v------ N-, y- t-t n-k-g- n- v-d-y-. ---------------------------- Ne, ya tut nіkoga ne vedayu.
ještě – už ne яш-э - у-- -е я--- – у-- н- я-ч- – у-о н- ------------- яшчэ – ужо не 0
y--h--e-– uz---ne y------ – u--- n- y-s-c-e – u-h- n- ----------------- yashche – uzho ne
Zůstanete tady ještě dlouho? Вы т---яшчэ на-оў---заста-я---я? В- т-- я--- н------ з----------- В- т-т я-ч- н-д-ў-а з-с-а-я-е-я- -------------------------------- Вы тут яшчэ надоўга застаняцеся? 0
V- tut ya-hc-e --do-g- -asta--a-s--ya? V- t-- y------ n------ z-------------- V- t-t y-s-c-e n-d-u-a z-s-a-y-t-e-y-? -------------------------------------- Vy tut yashche nadouga zastanyatsesya?
Ne, nezůstanu tady dlouho. Не--- -о-ь----т н- зас---у--. Н-- я б---- т-- н- з--------- Н-, я б-л-ш т-т н- з-с-а-у-я- ----------------------------- Не, я больш тут не застануся. 0
N-- y- -ol’-h t-- ----a------ya. N-- y- b----- t-- n- z---------- N-, y- b-l-s- t-t n- z-s-a-u-y-. -------------------------------- Ne, ya bol’sh tut ne zastanusya.
ještě něco – už nic я-ч- -ры-у –--о-ьш--іч-га я--- к---- – б---- н----- я-ч- к-ы-у – б-л-ш н-ч-г- ------------------------- яшчэ крыху – больш нічога 0
y-shch- krykhu - bo-’-h--і---ga y------ k----- – b----- n------ y-s-c-e k-y-h- – b-l-s- n-c-o-a ------------------------------- yashche krykhu – bol’sh nіchoga
Chcete ještě něco k pití? Х---ц- --ч--кр--- в---ц-? Х----- я--- к---- в------ Х-ч-ц- я-ч- к-ы-у в-п-ц-? ------------------------- Хочаце яшчэ крыху выпіць? 0
Khocha-s--ya-h-he-k-y--u--yp----? K-------- y------ k----- v------- K-o-h-t-e y-s-c-e k-y-h- v-p-t-’- --------------------------------- Khochatse yashche krykhu vypіts’?
Ne, už nic nechci. Не--я б-ль--ні-ога не-----. Н-- я б---- н----- н- х---- Н-, я б-л-ш н-ч-г- н- х-ч-. --------------------------- Не, я больш нічога не хачу. 0
Ne,-ya -ol--- -і---g--n--k-ac-u. N-- y- b----- n------ n- k------ N-, y- b-l-s- n-c-o-a n- k-a-h-. -------------------------------- Ne, ya bol’sh nіchoga ne khachu.
už něco – ještě nic ужо -то-неб--зь-–--ш-э---чога у-- ш---------- – я--- н----- у-о ш-о-н-б-д-ь – я-ч- н-ч-г- ----------------------------- ужо што-небудзь – яшчэ нічога 0
uzho -hto-neb---- --yash-he----hoga u--- s----------- – y------ n------ u-h- s-t---e-u-z- – y-s-c-e n-c-o-a ----------------------------------- uzho shto-nebudz’ – yashche nіchoga
Jedl / jedla jste už něco? Вы -жо-------буд-ь ---? В- ў-- ш---------- е--- В- ў-о ш-о-н-б-д-ь е-і- ----------------------- Вы ўжо што-небудзь елі? 0
V- uzho--ht---ebudz’ y-l-? V- u--- s----------- y---- V- u-h- s-t---e-u-z- y-l-? -------------------------- Vy uzho shto-nebudz’ yelі?
Ne, ještě jsem nic nejedl / nejedla. Н---- --чэ----ога-не еў / не--ла. Н-- я я--- н----- н- е- / н- е--- Н-, я я-ч- н-ч-г- н- е- / н- е-а- --------------------------------- Не, я яшчэ нічога не еў / не ела. 0
Ne---- --s-c-e -іc--g- n--y---- ne-----. N-- y- y------ n------ n- y-- / n- y---- N-, y- y-s-c-e n-c-o-a n- y-u / n- y-l-. ---------------------------------------- Ne, ya yashche nіchoga ne yeu / ne yela.
ještě někdo – už nikdo х---н--удз- я-ч- – --х-- ---ьш х---------- я--- – н---- б---- х-о-н-б-д-ь я-ч- – н-х-о б-л-ш ------------------------------ хто-небудзь яшчэ – ніхто больш 0
kh-o-neb--z’ --s---- – --k----b--’-h k----------- y------ – n----- b----- k-t---e-u-z- y-s-c-e – n-k-t- b-l-s- ------------------------------------ khto-nebudz’ yashche – nіkhto bol’sh
Chce ještě někdo kávu? Хто-н-б-д-- ---- хоча--авы? Х---------- я--- х--- к---- Х-о-н-б-д-ь я-ч- х-ч- к-в-? --------------------------- Хто-небудзь яшчэ хоча кавы? 0
K-to--ebu----ya-hc-e k---ha--a--? K----------- y------ k----- k---- K-t---e-u-z- y-s-c-e k-o-h- k-v-? --------------------------------- Khto-nebudz’ yashche khocha kavy?
Ne, už nikdo. Н---б-ль----хто. Н-- б---- н----- Н-, б-л-ш н-х-о- ---------------- Не, больш ніхто. 0
N----o---h --kh-o. N-- b----- n------ N-, b-l-s- n-k-t-. ------------------ Ne, bol’sh nіkhto.

Arabský jazyk

Arabský jazyk je jedním z nejdůležitějších jazyků na světě. Více než 300 miliónů lidí mluví arabsky. A ti žijí ve více než 20 různých zemích. Arabština patří mezi afroasijské jazyky. Arabský jazyk vznikl před několika tisíci lety. Nejdříve se používal na Arabském poloostrově. Poté se odtud rozšířil. Mluvená arabština se od té spisovné značně liší. Existuje také mnoho různých arabských dialektů. Dá se říct, že v každé oblasti se mluví jinak. Lidé mluvící různými dialekty si často vůbec nerozumí. Proto jsou filmy z arabských zemí většinou dabovány. Jedině tak jim rozumějí lidé v celé arabské oblasti. Klasickou arabštinou se dnes mluví už jen zřídka. Vyskytuje se pouze v písemné formě. V knihách a novinách se používá standardní arabský jazyk. Arabština dodnes nemá svůj odborný jazyk. Odborné pojmy tedy většinou pocházejí z jiných jazyků. V této oblasti jsou nejdominantnější francouzština a angličtina. Zájem o arabštinu v posledních letech značně stoupl. Stále více lidí se chce naučit arabsky. Kursy arabštiny nabízí každá univerzita a také mnoho škol. Hodně lidí fascinuje především arabské písmo. Píše se zprava doleva. Arabská výslovnost a gramatika nejsou tak jednoduché. Vyskytuje se tam mnoho hlásek a pravidel, které jsou pro jiné jazyky cizí. Při studiu by měl člověk dodržovat určité pořadí. Nejdříve výslovnost, potom gramatika, potom písmo…