Konverzační příručka

cs Příslovce   »   uk Прислівники

100 [sto]

Příslovce

Příslovce

100 [сто]

100 [sto]

Прислівники

[Pryslivnyky]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
už jednou – ještě nikdy вже -ди- --з----е--і-оли в-- о--- р-- – щ- н----- в-е о-и- р-з – щ- н-к-л- ------------------------ вже один раз – ще ніколи 0
vzhe-odyn---z – -h-he -i---y v--- o--- r-- – s---- n----- v-h- o-y- r-z – s-c-e n-k-l- ---------------------------- vzhe odyn raz – shche nikoly
Byl / a jste už někdy v Berlíně? В--вже бул----Б-рл--і? В- в-- б--- в Б------- В- в-е б-л- в Б-р-і-і- ---------------------- Ви вже були в Берліні? 0
Vy vz-e--u-----Ber-i-i? V- v--- b--- v B------- V- v-h- b-l- v B-r-i-i- ----------------------- Vy vzhe buly v Berlini?
Ne, ještě nikdy. Ні------іко-и. Н-- щ- н------ Н-, щ- н-к-л-. -------------- Ні, ще ніколи. 0
Ni- -h--e nikoly. N-- s---- n------ N-, s-c-e n-k-l-. ----------------- Ni, shche nikoly.
někdo – nikdo Хто--еб-д- --ні-то Х--------- – н---- Х-о-н-б-д- – н-х-о ------------------ Хто-небудь – ніхто 0
K--o-ne--d-------h-o K---------- – n----- K-t---e-u-ʹ – n-k-t- -------------------- Khto-nebudʹ – nikhto
Znáte tady někoho? В- з--є-- --- --г--неб-дь? В- з----- т-- к----------- В- з-а-т- т-т к-г---е-у-ь- -------------------------- Ви знаєте тут кого-небудь? 0
V---na-ete t--------n--u--? V- z------ t-- k----------- V- z-a-e-e t-t k-h---e-u-ʹ- --------------------------- Vy znayete tut koho-nebudʹ?
Ne, neznám tady nikoho. Ні-------з--- т----і-ог-. Н-- я н- з--- т-- н------ Н-, я н- з-а- т-т н-к-г-. ------------------------- Ні, я не знаю тут нікого. 0
Ni- ya n- --ay--tu---ik-ho. N-- y- n- z---- t-- n------ N-, y- n- z-a-u t-t n-k-h-. --------------------------- Ni, ya ne znayu tut nikoho.
ještě – už ne ще – б---ше--і щ- – б----- н- щ- – б-л-ш- н- -------------- ще – більше ні 0
s-----– -ilʹ--e--i s---- – b------ n- s-c-e – b-l-s-e n- ------------------ shche – bilʹshe ni
Zůstanete tady ještě dlouho? В- т-- -- н--о--о-з--и--єте--? В- т-- щ- н------ з----------- В- т-т щ- н-д-в-о з-л-ш-є-е-я- ------------------------------ Ви тут ще надовго залишаєтеся? 0
V- tu- -h--e---dovh- -al-sh-yet-s-a? V- t-- s---- n------ z-------------- V- t-t s-c-e n-d-v-o z-l-s-a-e-e-y-? ------------------------------------ Vy tut shche nadovho zalyshayetesya?
Ne, nezůstanu tady dlouho. Ні--я-за-и-аюся н-н-до-го. Н-- я з-------- н--------- Н-, я з-л-ш-ю-я н-н-д-в-о- -------------------------- Ні, я залишаюся ненадовго. 0
Ni--ya -a--s-ayu--- n---d--h-. N-- y- z----------- n--------- N-, y- z-l-s-a-u-y- n-n-d-v-o- ------------------------------ Ni, ya zalyshayusya nenadovho.
ještě něco – už nic щ- --сь –---ль----іч-го щ- щ--- – б----- н----- щ- щ-с- – б-л-ш- н-ч-г- ----------------------- ще щось – більше нічого 0
s---e-sh--os- –---lʹ-h- --choho s---- s------ – b------ n------ s-c-e s-c-o-ʹ – b-l-s-e n-c-o-o ------------------------------- shche shchosʹ – bilʹshe nichoho
Chcete ještě něco k pití? Х-ч--е-ще щ--ь вип---? Х----- щ- щ--- в------ Х-ч-т- щ- щ-с- в-п-т-? ---------------------- Хочете ще щось випити? 0
K---he-e shche----ho-- vy-yt-? K------- s---- s------ v------ K-o-h-t- s-c-e s-c-o-ʹ v-p-t-? ------------------------------ Khochete shche shchosʹ vypyty?
Ne, už nic nechci. Н-,-я не--очу --л--е-н-----. Н-- я н- х--- б----- н------ Н-, я н- х-ч- б-л-ш- н-ч-г-. ---------------------------- Ні, я не хочу більше нічого. 0
N-- ---n---hoc-- -il-she ---hoho. N-- y- n- k----- b------ n------- N-, y- n- k-o-h- b-l-s-e n-c-o-o- --------------------------------- Ni, ya ne khochu bilʹshe nichoho.
už něco – ještě nic вж---о-ь --ще -іч-го в-- щ--- – щ- н----- в-е щ-с- – щ- н-ч-г- -------------------- вже щось – ще нічого 0
vz-e--h-h--ʹ --sh-he----h--o v--- s------ – s---- n------ v-h- s-c-o-ʹ – s-c-e n-c-o-o ---------------------------- vzhe shchosʹ – shche nichoho
Jedl / jedla jste už něco? В--вже щ-сь-з’ї--? В- в-- щ--- з----- В- в-е щ-с- з-ї-и- ------------------ Ви вже щось з’їли? 0
V- vzhe sh-h---------y? V- v--- s------ z------ V- v-h- s-c-o-ʹ z-i-l-? ----------------------- Vy vzhe shchosʹ zʺïly?
Ne, ještě jsem nic nejedl / nejedla. Ні- я-ще ніч-г-----ї--/ ї--. Н-- я щ- н----- н- ї- / ї--- Н-, я щ- н-ч-г- н- ї- / ї-а- ---------------------------- Ні, я ще нічого не їв / їла. 0
Ni,-ya -h-he nicho-o ne---v-/-i--a. N-- y- s---- n------ n- i-- / i---- N-, y- s-c-e n-c-o-o n- i-v / i-l-. ----------------------------------- Ni, ya shche nichoho ne ïv / ïla.
ještě někdo – už nikdo щ---то-н---дь---б---ш- --х-о щ- х--------- – б----- н---- щ- х-о-н-б-д- – б-л-ш- н-х-о ---------------------------- ще хто-небудь – більше ніхто 0
s--he k--o-nebu-----b-l-she n-khto s---- k---------- – b------ n----- s-c-e k-t---e-u-ʹ – b-l-s-e n-k-t- ---------------------------------- shche khto-nebudʹ – bilʹshe nikhto
Chce ještě někdo kávu? Баж-є-щ- -т--н-будь к-ви? Б---- щ- х--------- к---- Б-ж-є щ- х-о-н-б-д- к-в-? ------------------------- Бажає ще хто-небудь кави? 0
Baz-a----h--e k--o--e---ʹ kav-? B------ s---- k---------- k---- B-z-a-e s-c-e k-t---e-u-ʹ k-v-? ------------------------------- Bazhaye shche khto-nebudʹ kavy?
Ne, už nikdo. Н-, біл----ні---. Н-- б----- н----- Н-, б-л-ш- н-х-о- ----------------- Ні, більше ніхто. 0
N---b---she n-khto. N-- b------ n------ N-, b-l-s-e n-k-t-. ------------------- Ni, bilʹshe nikhto.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Arabský jazyk

Arabský jazyk je jedním z nejdůležitějších jazyků na světě. Více než 300 miliónů lidí mluví arabsky. A ti žijí ve více než 20 různých zemích. Arabština patří mezi afroasijské jazyky. Arabský jazyk vznikl před několika tisíci lety. Nejdříve se používal na Arabském poloostrově. Poté se odtud rozšířil. Mluvená arabština se od té spisovné značně liší. Existuje také mnoho různých arabských dialektů. Dá se říct, že v každé oblasti se mluví jinak. Lidé mluvící různými dialekty si často vůbec nerozumí. Proto jsou filmy z arabských zemí většinou dabovány. Jedině tak jim rozumějí lidé v celé arabské oblasti. Klasickou arabštinou se dnes mluví už jen zřídka. Vyskytuje se pouze v písemné formě. V knihách a novinách se používá standardní arabský jazyk. Arabština dodnes nemá svůj odborný jazyk. Odborné pojmy tedy většinou pocházejí z jiných jazyků. V této oblasti jsou nejdominantnější francouzština a angličtina. Zájem o arabštinu v posledních letech značně stoupl. Stále více lidí se chce naučit arabsky. Kursy arabštiny nabízí každá univerzita a také mnoho škol. Hodně lidí fascinuje především arabské písmo. Píše se zprava doleva. Arabská výslovnost a gramatika nejsou tak jednoduché. Vyskytuje se tam mnoho hlásek a pravidel, které jsou pro jiné jazyky cizí. Při studiu by měl člověk dodržovat určité pořadí. Nejdříve výslovnost, potom gramatika, potom písmo…