Konverzační příručka

cs Příslovce   »   bg Наречия

100 [sto]

Příslovce

Příslovce

100 [сто]

100 [sto]

Наречия

[Narechiya]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
už jednou – ještě nikdy вече - ощ- -е в--- – о-- н- в-ч- – о-е н- ------------- вече – още не 0
v---- – -s--he-ne v---- – o----- n- v-c-e – o-h-h- n- ----------------- veche – oshche ne
Byl / a jste už někdy v Berlíně? Б--- ----т---еч- в --р-ин? Б--- л- с-- в--- в Б------ Б-л- л- с-е в-ч- в Б-р-и-? -------------------------- Били ли сте вече в Берлин? 0
Bil---i--t--v--he---Be-lin? B--- l- s-- v---- v B------ B-l- l- s-e v-c-e v B-r-i-? --------------------------- Bili li ste veche v Berlin?
Ne, ještě nikdy. Не---щ--не. Н-- о-- н-- Н-, о-е н-. ----------- Не, още не. 0
N-, -s-ch- n-. N-- o----- n-- N-, o-h-h- n-. -------------- Ne, oshche ne.
někdo – nikdo н-кой - ---ой н---- – н---- н-к-й – н-к-й ------------- някой – никой 0
nyakoy-– --k-y n----- – n---- n-a-o- – n-k-y -------------- nyakoy – nikoy
Znáte tady někoho? П--н----е -и--як--о -ук? П-------- л- н----- т--- П-з-а-а-е л- н-к-г- т-к- ------------------------ Познавате ли някого тук? 0
P-zn--a-e-l- -y-k-------? P-------- l- n------ t--- P-z-a-a-e l- n-a-o-o t-k- ------------------------- Poznavate li nyakogo tuk?
Ne, neznám tady nikoho. Н-, н---о----ам-н--ого--ук. Н-- н- п------- н----- т--- Н-, н- п-з-а-а- н-к-г- т-к- --------------------------- Не, не познавам никого тук. 0
N-,-n---oz--v-m-nik--o--u-. N-- n- p------- n----- t--- N-, n- p-z-a-a- n-k-g- t-k- --------------------------- Ne, ne poznavam nikogo tuk.
ještě – už ne ощ--– няма о-- – н--- о-е – н-м- ---------- още – няма 0
oshc-- –-n--ma o----- – n---- o-h-h- – n-a-a -------------- oshche – nyama
Zůstanete tady ještě dlouho? Щ--о--ан----ли--ще-д-лго-т-к? Щ- о------- л- о-- д---- т--- Щ- о-т-н-т- л- о-е д-л-о т-к- ----------------------------- Ще останете ли още дълго тук? 0
S--h----tane-- -- o-------y----tuk? S---- o------- l- o----- d---- t--- S-c-e o-t-n-t- l- o-h-h- d-l-o t-k- ----------------------------------- Shche ostanete li oshche dylgo tuk?
Ne, nezůstanu tady dlouho. Н-,--ям- -а остана-д-лг--ту-. Н-- н--- д- о----- д---- т--- Н-, н-м- д- о-т-н- д-л-о т-к- ----------------------------- Не, няма да остана дълго тук. 0
Ne, n--m- -a o-ta-- d-lg- tuk. N-- n---- d- o----- d---- t--- N-, n-a-a d- o-t-n- d-l-o t-k- ------------------------------ Ne, nyama da ostana dylgo tuk.
ještě něco – už nic о-е-не-о –-н--- п-в--е о-- н--- – н--- п----- о-е н-щ- – н-щ- п-в-ч- ---------------------- още нещо – нищо повече 0
o------nes-c-o-----s-cho-p-veche o----- n------ – n------ p------ o-h-h- n-s-c-o – n-s-c-o p-v-c-e -------------------------------- oshche neshcho – nishcho poveche
Chcete ještě něco k pití? Жел--те -и о-- н-що ------н-? Ж------ л- о-- н--- з- п----- Ж-л-е-е л- о-е н-щ- з- п-е-е- ----------------------------- Желаете ли още нещо за пиене? 0
Zhel-ete-l- ----he--e-hcho-z- -iene? Z------- l- o----- n------ z- p----- Z-e-a-t- l- o-h-h- n-s-c-o z- p-e-e- ------------------------------------ Zhelaete li oshche neshcho za piene?
Ne, už nic nechci. Не,-не ж--а------ ---е--. Н-- н- ж---- н--- п------ Н-, н- ж-л-я н-щ- п-в-ч-. ------------------------- Не, не желая нищо повече. 0
Ne- -- -he-ay--n---c-- --v--he. N-- n- z------ n------ p------- N-, n- z-e-a-a n-s-c-o p-v-c-e- ------------------------------- Ne, ne zhelaya nishcho poveche.
už něco – ještě nic в--е--е-- –--ще н-що в--- н--- – о-- н--- в-ч- н-щ- – о-е н-щ- -------------------- вече нещо – още нищо 0
v-che n--hcho –---hch- --sh-ho v---- n------ – o----- n------ v-c-e n-s-c-o – o-h-h- n-s-c-o ------------------------------ veche neshcho – oshche nishcho
Jedl / jedla jste už něco? Я---т--ли----е-нещ-? Я----- л- в--- н---- Я-о-т- л- в-ч- н-щ-? -------------------- Ядохте ли вече нещо? 0
Y-----te -- -e-he n--h---? Y------- l- v---- n------- Y-d-k-t- l- v-c-e n-s-c-o- -------------------------- Yadokhte li veche neshcho?
Ne, ještě jsem nic nejedl / nejedla. Н-,-о---нищо -- --м-ял. Н-- о-- н--- н- с-- я-- Н-, о-е н-щ- н- с-м я-. ----------------------- Не, още нищо не съм ял. 0
N-------h- n-sh--- ne--y--y--. N-- o----- n------ n- s-- y--- N-, o-h-h- n-s-c-o n- s-m y-l- ------------------------------ Ne, oshche nishcho ne sym yal.
ještě někdo – už nikdo о-е-н-кой---ник-й по--че о-- н---- – н---- п----- о-е н-к-й – н-к-й п-в-ч- ------------------------ още някой – никой повече 0
o---h- -----y --n------o--che o----- n----- – n---- p------ o-h-h- n-a-o- – n-k-y p-v-c-e ----------------------------- oshche nyakoy – nikoy poveche
Chce ještě někdo kávu? Ж-лае--и -щ--ня--- ка--? Ж---- л- о-- н---- к---- Ж-л-е л- о-е н-к-й к-ф-? ------------------------ Желае ли още някой кафе? 0
Zh-la--l- --hc-- -yak-- k-f-? Z----- l- o----- n----- k---- Z-e-a- l- o-h-h- n-a-o- k-f-? ----------------------------- Zhelae li oshche nyakoy kafe?
Ne, už nikdo. Не- -ико-. Н-- н----- Н-, н-к-й- ---------- Не, никой. 0
N-- nik--. N-- n----- N-, n-k-y- ---------- Ne, nikoy.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Arabský jazyk

Arabský jazyk je jedním z nejdůležitějších jazyků na světě. Více než 300 miliónů lidí mluví arabsky. A ti žijí ve více než 20 různých zemích. Arabština patří mezi afroasijské jazyky. Arabský jazyk vznikl před několika tisíci lety. Nejdříve se používal na Arabském poloostrově. Poté se odtud rozšířil. Mluvená arabština se od té spisovné značně liší. Existuje také mnoho různých arabských dialektů. Dá se říct, že v každé oblasti se mluví jinak. Lidé mluvící různými dialekty si často vůbec nerozumí. Proto jsou filmy z arabských zemí většinou dabovány. Jedině tak jim rozumějí lidé v celé arabské oblasti. Klasickou arabštinou se dnes mluví už jen zřídka. Vyskytuje se pouze v písemné formě. V knihách a novinách se používá standardní arabský jazyk. Arabština dodnes nemá svůj odborný jazyk. Odborné pojmy tedy většinou pocházejí z jiných jazyků. V této oblasti jsou nejdominantnější francouzština a angličtina. Zájem o arabštinu v posledních letech značně stoupl. Stále více lidí se chce naučit arabsky. Kursy arabštiny nabízí každá univerzita a také mnoho škol. Hodně lidí fascinuje především arabské písmo. Píše se zprava doleva. Arabská výslovnost a gramatika nejsou tak jednoduché. Vyskytuje se tam mnoho hlásek a pravidel, které jsou pro jiné jazyky cizí. Při studiu by měl člověk dodržovat určité pořadí. Nejdříve výslovnost, potom gramatika, potom písmo…