Vestmik

et Kõrvallaused sõnaga et 2   »   cs Vedlejší věty s že 2

92 [üheksakümmend kaks]

Kõrvallaused sõnaga et 2

Kõrvallaused sõnaga et 2

92 [devadesát dva]

Vedlejší věty s že 2

Valige, kuidas soovite tõlget näha:   
eesti tšehhi Mängi Rohkem
Mind ärritab, et sa norskad. Ro-č-luje mě--ž- --ráp-š. Rozčiluje mě, že chrápeš. R-z-i-u-e m-, ž- c-r-p-š- ------------------------- Rozčiluje mě, že chrápeš. 0
Mind ärritab, et sa nii palju õlut jood. R---ilu-e-mě--že pi-e- -ol-k-----. Rozčiluje mě, že piješ tolik piva. R-z-i-u-e m-, ž- p-j-š t-l-k p-v-. ---------------------------------- Rozčiluje mě, že piješ tolik piva. 0
Mind ärritab, et sa nii hilja tuled. R-z--l--e-mě---- -deš t-k---zdě. Rozčiluje mě, že jdeš tak pozdě. R-z-i-u-e m-, ž- j-e- t-k p-z-ě- -------------------------------- Rozčiluje mě, že jdeš tak pozdě. 0
Ma arvan, et tal on arsti vaja. M-slím,-že--ot-ebuje ---aře. Myslím, že potřebuje lékaře. M-s-í-, ž- p-t-e-u-e l-k-ř-. ---------------------------- Myslím, že potřebuje lékaře. 0
Ma arvan, et ta on haige. My-lí-- ---je nemo---. Myslím, že je nemocný. M-s-í-, ž- j- n-m-c-ý- ---------------------- Myslím, že je nemocný. 0
Ma arvan, et ta nüüd magab. M--lí-,-že---ď-spí. Myslím, že teď spí. M-s-í-, ž- t-ď s-í- ------------------- Myslím, že teď spí. 0
Me loodame, et ta abiellub meie tütrega. Do-fá-----e--e --e-í-- -a-- ----ou. Doufáme, že se ožení s naší dcerou. D-u-á-e- ž- s- o-e-í s n-š- d-e-o-. ----------------------------------- Doufáme, že se ožení s naší dcerou. 0
Me loodame, et tal on palju raha. D---á--- -e--á ho-------ěz. Doufáme, že má hodně peněz. D-u-á-e- ž- m- h-d-ě p-n-z- --------------------------- Doufáme, že má hodně peněz. 0
Me loodame, et ta on miljonär. Dou-áme, že-j--mi------. Doufáme, že je milionář. D-u-á-e- ž- j- m-l-o-á-. ------------------------ Doufáme, že je milionář. 0
Ma kuulsin, et su naisega juhtus õnnetus. S-y-------l--el- j--m--ž- -voj- že-a mě-a-ú---. Slyšel / slyšela jsem, že tvoje žena měla úraz. S-y-e- / s-y-e-a j-e-, ž- t-o-e ž-n- m-l- ú-a-. ----------------------------------------------- Slyšel / slyšela jsem, že tvoje žena měla úraz. 0
Ma kuulsin, et ta lamab haiglas. S-yš-l-/--ly--l- --e-- že-leží - ---oc--c-. Slyšel / slyšela jsem, že leží v nemocnici. S-y-e- / s-y-e-a j-e-, ž- l-ž- v n-m-c-i-i- ------------------------------------------- Slyšel / slyšela jsem, že leží v nemocnici. 0
Ma kuulsin, et su auto on täiesti katki. S-yš-l - ------a --em,-že-t-é-au---je-úpl-ě--ozbi--. Slyšel / slyšela jsem, že tvé auto je úplně rozbité. S-y-e- / s-y-e-a j-e-, ž- t-é a-t- j- ú-l-ě r-z-i-é- ---------------------------------------------------- Slyšel / slyšela jsem, že tvé auto je úplně rozbité. 0
Mind rõõmustab, et te tulite. Tě----ě,-ž- -st- -ř-------př-š--. Těší mě, že jste přišel / přišla. T-š- m-, ž- j-t- p-i-e- / p-i-l-. --------------------------------- Těší mě, že jste přišel / přišla. 0
Mind rõõmustab, et te huvitatud olete. T--- -ě, -- má-e zájem. Těší mě, že máte zájem. T-š- m-, ž- m-t- z-j-m- ----------------------- Těší mě, že máte zájem. 0
Mind rõõmustab, et te maja osta soovite. T--- -ě- ---ch-et- --up-- --n-d-m. Těší mě, že chcete koupit ten dům. T-š- m-, ž- c-c-t- k-u-i- t-n d-m- ---------------------------------- Těší mě, že chcete koupit ten dům. 0
Ma kardan, et viimane buss on juba läinud. Obáv-m se--že-p-s-e-ní-aut---s--- -e-. Obávám se, že poslední autobus už jel. O-á-á- s-, ž- p-s-e-n- a-t-b-s u- j-l- -------------------------------------- Obávám se, že poslední autobus už jel. 0
Ma kardan, et me peame takso võtma. Ob-vám--e,--e -i-bud--- m---- --ít---xi. Obávám se, že si budeme muset vzít taxi. O-á-á- s-, ž- s- b-d-m- m-s-t v-í- t-x-. ---------------------------------------- Obávám se, že si budeme muset vzít taxi. 0
Ma kardan, et mul ei ole raha kaasas. O-ává---e- -e --s-b- n-má--ž--n- pe---e. Obávám se, že u sebe nemám žádné peníze. O-á-á- s-, ž- u s-b- n-m-m ž-d-é p-n-z-. ---------------------------------------- Obávám se, že u sebe nemám žádné peníze. 0

Lae alla MP3 (.zip failid)

Videot ei leitud!

Žestidest kõneni

Rääkides ja kuulates teeb meie aju palju tööd. Ta peab töötlema keelelisi signaale. Signaalide alla käivad ka viiped ja sümbolid. Neid kasutas inimene veel enne rääkima hakkamist. Mõned sümbolid on mõistetavad kõigis kultuurides. Teisi tuleb aga õppida. Neist pole võimalik aru saada vaid peale vaadates. Viipeid ja sümboleid töödeldakse samamoodi kui kõnet. Ja neid töödeldakse samas aju piirkonnas! Uus teadusuuring on seda tõestanud. Teadlased uurisid mitut katsealust. Katsealused pidid vaatama mitut videolõiku. Videote vaatamise ajal mõõdeti nende aju aktiivsust. Ühes grupis väljendati videote abil palju erinevaid asju. Selleks kasutati liikumist, sümboleid ja kõnet. Teine katsegrupp vaatas teistsuguseid videolõike. Antud videod olid seosetud. Seal polnud kõnet, žeste ega sümboleid. Neis puudus tähendus. Mõõtmise abil said teadlased teada, kus mis infot töödeldi. Nad võrdlesid katsealuste ajude aktiivsuseid. Kõik, millel oli tähendus, analüüsiti samas aju piirkonnas. Antud katse tulemused on väga huvitavad. See näitab, kuidas meie aju on aegade jaooksul keelt õppinud. Kõigepealt suhtles inimene žestide abil. Hiljem arenes välja keel. Ajul tuli seega õppida töötlema kõnet nagu ta töötles viipeid. Kokkuvõttes uuendas aju justkui vana versiooni...