С--час-од-- ча-.
Сейчас один час.
С-й-а- о-и- ч-с-
----------------
Сейчас один час. 0 S---h-s-o-in-c-as.Seychas odin chas.S-y-h-s o-i- c-a-.------------------Seychas odin chas.
Се-ч-- -ва-ч---.
Сейчас два часа.
С-й-а- д-а ч-с-.
----------------
Сейчас два часа. 0 Se--h-s-dva chas-.Seychas dva chasa.S-y-h-s d-a c-a-a-------------------Seychas dva chasa.
Се--а- т---ч-са.
Сейчас три часа.
С-й-а- т-и ч-с-.
----------------
Сейчас три часа. 0 Seycha- --i--h---.Seychas tri chasa.S-y-h-s t-i c-a-a-------------------Seychas tri chasa.
Се--а---е-ыр---аса.
Сейчас четыре часа.
С-й-а- ч-т-р- ч-с-.
-------------------
Сейчас четыре часа. 0 Se-c--s-ch-tyre--h---.Seychas chetyre chasa.S-y-h-s c-e-y-e c-a-a-----------------------Seychas chetyre chasa.
В -д-ой-ми-----ше-ть-е--т с---н-.
В одной минуте шестьдесят секунд.
В о-н-й м-н-т- ш-с-ь-е-я- с-к-н-.
---------------------------------
В одной минуте шестьдесят секунд. 0 V-o---- m-------he----esy-- s-----.V odnoy minute shestʹdesyat sekund.V o-n-y m-n-t- s-e-t-d-s-a- s-k-n-.-----------------------------------V odnoy minute shestʹdesyat sekund.
В о-но---а-- ----ь-есят ---у-.
В одном часе шестьдесят минут.
В о-н-м ч-с- ш-с-ь-е-я- м-н-т-
------------------------------
В одном часе шестьдесят минут. 0 V--dno- ch----shestʹde---t---nut.V odnom chase shestʹdesyat minut.V o-n-m c-a-e s-e-t-d-s-a- m-n-t----------------------------------V odnom chase shestʹdesyat minut.
В--д--м -----в---ать-ч--ы-- ---а.
В одном дне двадцать четыре часа.
В о-н-м д-е д-а-ц-т- ч-т-р- ч-с-.
---------------------------------
В одном дне двадцать четыре часа. 0 V -d--m --e dva--sa-----e---- ---s-.V odnom dne dvadtsatʹ chetyre chasa.V o-n-m d-e d-a-t-a-ʹ c-e-y-e c-a-a-------------------------------------V odnom dne dvadtsatʹ chetyre chasa.
Na Zemi žije asi 7 000 miliónů lidí.
A ti mluví zhruba 7 000 milióny různých jazyků!
Stejně jako lidé, mohou být i jazyky mezi sebou příbuzné.
To znamená, že mají společný původní jazyk.
Existují však také jazyky, které jsou úplně izolovány.
Nejsou geneticky spřízněny s žádným jazykem.
V Evropě je za izolovaný jazyk považována například baskitština.
Většina jazyků však má své rodiče, děti nebo sourozence.
Patří tedy do stejné jazykové rodiny.
Jak si jsou jazyky podobné, poznáme na příkladech.
Jazykovědci napočítali dnes asi 300 genetických jednotek.
K nim patří 180 rodin, které zahrnují více než jeden jazyk.
Zbytek tvoří 120 izolovaných jazyků.
Největší jazykovou rodinou je rodina indoevropská.
Patří do ní asi 280 jazyků.
Patří sem románské, germánské a slovanské jazyky.
To představuje cca 3 000 miliónů lidí na všech kontinentech!
V Asii dominuje sinotibetská jazyková rodina.
Zahrnuje více než 1 300 miliónů lidí.
Nejvýznamnějším jazykem sinotibetské jazykové rodiny je čínština.
Afrika je domovem třetí největší jazykové rodiny.
Podle místa svého nejrozšířenějšího výskytu se nazývá nigerijsko-konžská.
Tu používá „jen“ asi 350 miliónů lidí.
V této jazykové rodině je nejvýznamnějším jazykem svahilština.
Většinou platí, že čím bližší příbuzenský vztah, tím lepší dorozumívání.
Lidé, kteří příbuzné jazyky používají, si rozumějí dobře.
Jiný jazyk se naučí relativně snadno.
Takže učte se jazyky - rodinné setkání je vždy tak příjemné!