Konverzační příručka

cs Časové údaje   »   uk Години доби

8 [osm]

Časové údaje

Časové údaje

8 [вісім]

8 [visim]

Години доби

[Hodyny doby]

čeština ukrajinština Poslouchat Více
Promiňte! Ви-----! Вибачте! 0
V-------! Vy------! Vybachte! V-b-c-t-! --------!
Kolik je hodin, prosím? Ск----- б---------- к---- г-----? Скажіть будь-ласка, котра година? 0
S------- b----l----, k---- h-----? Sk------ b---------- k---- h-----? Skazhitʹ budʹ-laska, kotra hodyna? S-a-h-t- b-d--l-s-a, k-t-a h-d-n-? -------------------,-------------?
Děkuji mnohokrát. Щи-- д----. Щиро дякую. 0
S------ d------. Sh----- d------. Shchyro dyakuyu. S-c-y-o d-a-u-u. ---------------.
Je jedna hodina. Пе--- г-----. Перша година. 0
P----- h-----. Pe---- h-----. Persha hodyna. P-r-h- h-d-n-. -------------.
Jsou dvě hodiny. Др--- г-----. Друга година. 0
D---- h-----. Dr--- h-----. Druha hodyna. D-u-a h-d-n-. ------------.
Jsou tři hodiny. Тр--- г-----. Третя година. 0
T----- h-----. Tr---- h-----. Tretya hodyna. T-e-y- h-d-n-. -------------.
Jsou čtyři hodiny. Че------ г-----. Четверта година. 0
C-------- h-----. Ch------- h-----. Chetverta hodyna. C-e-v-r-a h-d-n-. ----------------.
Je pět hodin. П’--- г-----. П’ята година. 0
P----- h-----. Pʺ---- h-----. Pʺyata hodyna. P-y-t- h-d-n-. -------------.
Je šest hodin. Шо--- г-----. Шоста година. 0
S----- h-----. Sh---- h-----. Shosta hodyna. S-o-t- h-d-n-. -------------.
Je sedm hodin. Сь--- г-----. Сьома година. 0
S---- h-----. Sʹ--- h-----. Sʹoma hodyna. S-o-a h-d-n-. ------------.
Je osm hodin. Во---- г-----. Восьма година. 0
V----- h-----. Vo---- h-----. Vosʹma hodyna. V-s-m- h-d-n-. -------------.
Je devět hodin. Де----- г-----. Дев’ята година. 0
D------- h-----. De------ h-----. Devʺyata hodyna. D-v-y-t- h-d-n-. ---------------.
Je deset hodin. Де---- г-----. Десята година. 0
D------ h-----. De----- h-----. Desyata hodyna. D-s-a-a h-d-n-. --------------.
Je jedenáct hodin. Од-------- г-----. Одинадцята година. 0
O----------- h-----. Od---------- h-----. Odynadtsyata hodyna. O-y-a-t-y-t- h-d-n-. -------------------.
Je dvanáct hodin. Дв-------- г-----. Дванадцята година. 0
D----------- h-----. Dv---------- h-----. Dvanadtsyata hodyna. D-a-a-t-y-t- h-d-n-. -------------------.
Jedna minuta má šedesát sekund. Хв----- м-- ш-------- с-----. Хвилина має шістдесят секунд. 0
K------- m--- s---------- s-----. Kh------ m--- s---------- s-----. Khvylyna maye shistdesyat sekund. K-v-l-n- m-y- s-i-t-e-y-t s-k-n-. --------------------------------.
Jedna hodina má šedesát minut. Го---- м-- ш-------- х-----. Година має шістдесят хвилин. 0
H----- m--- s---------- k------. Ho---- m--- s---------- k------. Hodyna maye shistdesyat khvylyn. H-d-n- m-y- s-i-t-e-y-t k-v-l-n. -------------------------------.
Jeden den má dvacet čtyři hodin. Де-- м-- д------- ч----- г-----. День має двадцять чотири години. 0
D--- m--- d--------- c------ h-----. De-- m--- d--------- c------ h-----. Denʹ maye dvadtsyatʹ chotyry hodyny. D-n- m-y- d-a-t-y-t- c-o-y-y h-d-n-. -----------------------------------.

Jazykové rodiny

Na Zemi žije asi 7 000 miliónů lidí. A ti mluví zhruba 7 000 milióny různých jazyků! Stejně jako lidé, mohou být i jazyky mezi sebou příbuzné. To znamená, že mají společný původní jazyk. Existují však také jazyky, které jsou úplně izolovány. Nejsou geneticky spřízněny s žádným jazykem. V Evropě je za izolovaný jazyk považována například baskitština. Většina jazyků však má své rodiče, děti nebo sourozence. Patří tedy do stejné jazykové rodiny. Jak si jsou jazyky podobné, poznáme na příkladech. Jazykovědci napočítali dnes asi 300 genetických jednotek. K nim patří 180 rodin, které zahrnují více než jeden jazyk. Zbytek tvoří 120 izolovaných jazyků. Největší jazykovou rodinou je rodina indoevropská. Patří do ní asi 280 jazyků. Patří sem románské, germánské a slovanské jazyky. To představuje cca 3 000 miliónů lidí na všech kontinentech! V Asii dominuje sinotibetská jazyková rodina. Zahrnuje více než 1 300 miliónů lidí. Nejvýznamnějším jazykem sinotibetské jazykové rodiny je čínština. Afrika je domovem třetí největší jazykové rodiny. Podle místa svého nejrozšířenějšího výskytu se nazývá nigerijsko-konžská. Tu používá „jen“ asi 350 miliónů lidí. V této jazykové rodině je nejvýznamnějším jazykem svahilština. Většinou platí, že čím bližší příbuzenský vztah, tím lepší dorozumívání. Lidé, kteří příbuzné jazyky používají, si rozumějí dobře. Jiný jazyk se naučí relativně snadno. Takže učte se jazyky - rodinné setkání je vždy tak příjemné!