Ч--о- е-еде-.
Часот е еден.
Ч-с-т е е-е-.
-------------
Часот е еден. 0 C-as-t y--yed--n.Chasot ye yedyen.C-a-o- y- y-d-e-.-----------------Chasot ye yedyen.
Ч-со--- ч-т-р-.
Часот е четири.
Ч-с-т е ч-т-р-.
---------------
Часот е четири. 0 C--s-t ye-chyetiri.Chasot ye chyetiri.C-a-o- y- c-y-t-r-.-------------------Chasot ye chyetiri.
Часо--е----т.
Часот е шест.
Ч-с-т е ш-с-.
-------------
Часот е шест. 0 C---ot -e-shy--t.Chasot ye shyest.C-a-o- y- s-y-s-.-----------------Chasot ye shyest.
Ч---т ----д-м.
Часот е седум.
Ч-с-т е с-д-м-
--------------
Часот е седум. 0 Ch--ot y- -y-----.Chasot ye syedoom.C-a-o- y- s-e-o-m-------------------Chasot ye syedoom.
Ч---т е --у-.
Часот е осум.
Ч-с-т е о-у-.
-------------
Часот е осум. 0 C--s-- y--o--om.Chasot ye osoom.C-a-o- y- o-o-m-----------------Chasot ye osoom.
Часо- е---ве-.
Часот е девет.
Ч-с-т е д-в-т-
--------------
Часот е девет. 0 C--s------dy---e-.Chasot ye dyevyet.C-a-o- y- d-e-y-t-------------------Chasot ye dyevyet.
Ч-со- е--е-ет.
Часот е десет.
Ч-с-т е д-с-т-
--------------
Часот е десет. 0 C-aso---e d--s-e-.Chasot ye dyesyet.C-a-o- y- d-e-y-t-------------------Chasot ye dyesyet.
Ч--о-----д--аесет.
Часот е единаесет.
Ч-с-т е е-и-а-с-т-
------------------
Часот е единаесет. 0 Cha-o--y- -e---a-e-yet.Chasot ye yedinayesyet.C-a-o- y- y-d-n-y-s-e-.-----------------------Chasot ye yedinayesyet.
Ч--о- е -----ес--.
Часот е дванаесет.
Ч-с-т е д-а-а-с-т-
------------------
Часот е дванаесет. 0 C-a-o--y- d-----e-y--.Chasot ye dvanayesyet.C-a-o- y- d-a-a-e-y-t-----------------------Chasot ye dvanayesyet.
Една-ми-у-а---а --е-ет-се---ди.
Една минута има шеесет секунди.
Е-н- м-н-т- и-а ш-е-е- с-к-н-и-
-------------------------------
Една минута има шеесет секунди. 0 Y-d-a--in-ot--im- -h-ey----t s-----ndi.Yedna minoota ima shyeyesyet syekoondi.Y-d-a m-n-o-a i-a s-y-y-s-e- s-e-o-n-i----------------------------------------Yedna minoota ima shyeyesyet syekoondi.
Е--н-ча- има ш-есе- м-нути.
Еден час има шеесет минути.
Е-е- ч-с и-а ш-е-е- м-н-т-.
---------------------------
Еден час има шеесет минути. 0 Ye-yen-ch---i-- sh---esy---m------.Yedyen chas ima shyeyesyet minooti.Y-d-e- c-a- i-a s-y-y-s-e- m-n-o-i------------------------------------Yedyen chas ima shyeyesyet minooti.
Е-е- де- и-а дв--с-т - -ет--и часа.
Еден ден има дваесет и четири часа.
Е-е- д-н и-а д-а-с-т и ч-т-р- ч-с-.
-----------------------------------
Еден ден има дваесет и четири часа. 0 Y--y---dye- -----va-esy-- i------iri -has-.Yedyen dyen ima dvayesyet i chyetiri chasa.Y-d-e- d-e- i-a d-a-e-y-t i c-y-t-r- c-a-a--------------------------------------------Yedyen dyen ima dvayesyet i chyetiri chasa.
Na Zemi žije asi 7 000 miliónů lidí.
A ti mluví zhruba 7 000 milióny různých jazyků!
Stejně jako lidé, mohou být i jazyky mezi sebou příbuzné.
To znamená, že mají společný původní jazyk.
Existují však také jazyky, které jsou úplně izolovány.
Nejsou geneticky spřízněny s žádným jazykem.
V Evropě je za izolovaný jazyk považována například baskitština.
Většina jazyků však má své rodiče, děti nebo sourozence.
Patří tedy do stejné jazykové rodiny.
Jak si jsou jazyky podobné, poznáme na příkladech.
Jazykovědci napočítali dnes asi 300 genetických jednotek.
K nim patří 180 rodin, které zahrnují více než jeden jazyk.
Zbytek tvoří 120 izolovaných jazyků.
Největší jazykovou rodinou je rodina indoevropská.
Patří do ní asi 280 jazyků.
Patří sem románské, germánské a slovanské jazyky.
To představuje cca 3 000 miliónů lidí na všech kontinentech!
V Asii dominuje sinotibetská jazyková rodina.
Zahrnuje více než 1 300 miliónů lidí.
Nejvýznamnějším jazykem sinotibetské jazykové rodiny je čínština.
Afrika je domovem třetí největší jazykové rodiny.
Podle místa svého nejrozšířenějšího výskytu se nazývá nigerijsko-konžská.
Tu používá „jen“ asi 350 miliónů lidí.
V této jazykové rodině je nejvýznamnějším jazykem svahilština.
Většinou platí, že čím bližší příbuzenský vztah, tím lepší dorozumívání.
Lidé, kteří příbuzné jazyky používají, si rozumějí dobře.
Jiný jazyk se naučí relativně snadno.
Takže učte se jazyky - rodinné setkání je vždy tak příjemné!