Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 2   »   bn সম্বন্ধবাচক সর্বনাম ২

67 [šedesát sedm]

Přivlastňovací zájmena 2

Přivlastňovací zájmena 2

৬৭ [সাতষট্টি]

67 [Sātaṣaṭṭi]

সম্বন্ধবাচক সর্বনাম ২

[sambandhabācaka sarbanāma 2]

čeština bengálština Poslouchat Více
brýle চশ-া চশমা 0
c----- ca---ā caśamā c-ś-m- ------
Zapomněl své brýle. সে ত-- চ--- ভ--- গ--- ৷ সে তার চশমা ভুলে গেছে ৷ 0
s- t--- c----- b---- g---- sē t--- c----- b---- g---ē sē tāra caśamā bhulē gēchē s- t-r- c-ś-m- b-u-ē g-c-ē --------------------------
Kdepak jsou jeho brýle? সে ত-- চ--- ক---- ফ--- গ---? সে তার চশমা কোথায় ফেলে গেছে? 0
s- t--- c----- k------ p---- g----? sē t--- c----- k------ p---- g----? sē tāra caśamā kōthāẏa phēlē gēchē? s- t-r- c-ś-m- k-t-ā-a p-ē-ē g-c-ē? ----------------------------------?
hodinky / hodiny ঘড-ি ঘড়ি 0
G---- Gh--i Ghaṛi G-a-i -----
Jeho hodinky jsou rozbité. তা- ঘ--- খ---- হ-- গ--- ৷ তার ঘড়ি খারাপ হয়ে গেছে ৷ 0
t--- g---- k------ h--- g---- tā-- g---- k------ h--- g---ē tāra ghaṛi khārāpa haẏē gēchē t-r- g-a-i k-ā-ā-a h-ẏ- g-c-ē -----------------------------
Hodiny visí na stěně. ঘড---- দ------ ঝ----- আ-- ৷ ঘড়িটা দেওয়ালে ঝোলানো আছে ৷ 0
g------ d-'ō---- j------ ā--- gh----- d------- j------ ā--ē ghaṛiṭā dē'ōẏālē jhōlānō āchē g-a-i-ā d-'ō-ā-ē j-ō-ā-ō ā-h- ----------'------------------
pas পা-----ট পাসপোর্ট 0
p-------- pā------a pāsapōrṭa p-s-p-r-a ---------
Ztratil svůj pas. সে ত-- প------- হ----- ফ----- ৷ সে তার পাসপোর্ট হারিয়ে ফেলেছে ৷ 0
s- t--- p-------- h----- p------- sē t--- p-------- h----- p------ē sē tāra pāsapōrṭa hāriẏē phēlēchē s- t-r- p-s-p-r-a h-r-ẏ- p-ē-ē-h- ---------------------------------
Kde je jeho pas? তা--- ত-- প------- ক----? তাহলে তার পাসপোর্ট কোথায়? 0
t----- t--- p-------- k------? tā---- t--- p-------- k------? tāhalē tāra pāsapōrṭa kōthāẏa? t-h-l- t-r- p-s-p-r-a k-t-ā-a? -----------------------------?
ona – její (svůj / svoje) তা-- – ত---র তারা – তাদের 0
T--- – t----- Tā-- – t----a Tārā – tādēra T-r- – t-d-r- -----–-------
Ty děti nemohou najít své rodiče. বা------ ত---- ব--- – ম--- খ---- প----- ন- ৷ বাচ্চারা তাদের বাবা – মাকে খুঁজে পাচ্ছে না ৷ 0
b------ t----- b--- – m--- k---̐j- p----- n- bā----- t----- b--- – m--- k------ p----- nā bāccārā tādēra bābā – mākē khum̐jē pācchē nā b-c-ā-ā t-d-r- b-b- – m-k- k-u-̐j- p-c-h- n- --------------------–----------̐------------
Ale támhle přicházejí jejich rodiče! এই ত- ও--- ব--- – ম- এ-- গ---- ৷ এই তো ওদের বাবা – মা এসে গেছেন ৷ 0
ē'i t- ō---- b--- – m- ē-- g------ ē'- t- ō---- b--- – m- ē-- g-----a ē'i tō ōdēra bābā – mā ēsē gēchēna ē'i t- ō-ē-a b-b- – m- ē-ē g-c-ē-a -'----------------–---------------
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) আপ-- – আ---র আপনি – আপনার 0
ā---- – ā------ āp--- – ā-----a āpani – āpanāra ā-a-i – ā-a-ā-a ------–--------
Jaká byla Vaše cesta, pane Müllere? আপ--- য----- ক--- হ-. ম-. ম----? আপনার যাত্রা কেমন হল. মি. মিলার? 0
ā------ y---- k----- h---. M-. M-----? āp----- y---- k----- h---. M-. M-----? āpanāra yātrā kēmana hala. Mi. Milāra? ā-a-ā-a y-t-ā k-m-n- h-l-. M-. M-l-r-? -------------------------.---.-------?
Kde je Vaše manželka, pane Müllere? আপ--- স----- ক----- ম-. ম----? আপনার স্ত্রী কোথায়, মি. মিলার? 0
Ā------ s--- k------, m-. M-----? Āp----- s--- k------- m-. M-----? Āpanāra strī kōthāẏa, mi. Milāra? Ā-a-ā-a s-r- k-t-ā-a, m-. M-l-r-? --------------------,---.-------?
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) আপ-- – আ---র আপনি – আপনার 0
Ā---- – ā------ Āp--- – ā-----a Āpani – āpanāra Ā-a-i – ā-a-ā-a ------–--------
Jaká byla Vaše cesta, paní Schmidt? আপ--- য----- ক--- হ-. ম---- স----? আপনার যাত্রা কেমন হল. মিসেস স্মিথ? 0
ā------ y---- k----- h---. M----- s-----? āp----- y---- k----- h---. M----- s-----? āpanāra yātrā kēmana hala. Misēsa smitha? ā-a-ā-a y-t-ā k-m-n- h-l-. M-s-s- s-i-h-? -------------------------.--------------?
Kde je Váš manžel, paní Schmidt? আপ--- স----- ক----- ম---- স----? আপনার স্বামী কোথায়, মিসেস স্মিথ? 0
Ā------ s---- k------, m----- s-----? Āp----- s---- k------- m----- s-----? Āpanāra sbāmī kōthāẏa, misēsa smitha? Ā-a-ā-a s-ā-ī k-t-ā-a, m-s-s- s-i-h-? ---------------------,--------------?

Genetická mutace umožňuje mluvení

Člověk je jediným žijícím tvorem na Zemi, který umí mluvit. To jej odlišuje od zvířat a rostlin. Zvířata a rostliny spolu pochopitelně také komunikují. Nepoužívají však komplexní slabikový jazyk. Proč ale člověk mluví? K mluvení jsou třeba určité organické znaky. Tyto tělesné předpoklady má pouze člověk. To samozřejmě neznamená, že je vyvinul člověk. V dějinách evoluce se nic neděje bezdůvodně. Někdy v průběhu evoluce začal člověk mluvit. Zatím nevíme, kdy to přesně bylo. Muselo se ale stát něco, co dalo člověku řeč. Vědci si myslí, že za to může genetická mutace. Antropologové porovnávali genetický materiál různých žijících organismů. Je dobře známo, že řeč ovlivňuje určitý gen. Lidé, kteří mají tento gen poškozený, mají také problémy s řečí. Špatně se vyjadřují a také hůře rozumí. Tento gen byl zkoumán u lidí, opic a myší. U lidí a šimpanzů je velmi podobný. Lze najít pouze dva malé rozdíly. Mozek je ale rozpozná. Společně s jinými geny ovlivňují tyto rozdíly určité mozkové aktivity. Lidé mohou díky tomu mluvit, opice nikoliv. Avšak záhada lidské řeči tím ještě není vyřešena. Samotná genetická mutace nestačí k tomu, aby bylo možné mluvit. Vědci implantovali lidskou genetickou variantu myším. Mluvit se však nenaučily… Jejich pískání ale znělo jinak!