এগু-ো ---র----- ৷
এ---- আ--- স--- ৷
এ-ু-ো আ-া- স-ড- ৷
-----------------
এগুলো আমার সিডি ৷ 0 ēg--- ---r- s-ḍiē---- ā---- s---ē-u-ō ā-ā-a s-ḍ-----------------ēgulō āmāra siḍi
এ-া------গি-া- ৷
এ-- আ--- গ---- ৷
এ-া আ-া- গ-ট-র ৷
----------------
এটা আমার গিটার ৷ 0 Ē-ā-ām-ra g--ā-aĒ-- ā---- g-----Ē-ā ā-ā-a g-ṭ-r-----------------Ēṭā āmāra giṭāra
এ--ল----ার--ই-৷
এ---- আ--- ব- ৷
এ-ু-ো আ-া- ব- ৷
---------------
এগুলো আমার বই ৷ 0 Ēgu----m-ra ---iĒ---- ā---- b---Ē-u-ō ā-ā-a b-'-----------------Ēgulō āmāra ba'i
Kdo Vás jako dítě učil mluvit?
Určitě teď řeknete: matka!
To si myslí většina lidí na světě.
Pojem mateřský jazyk existuje téměř u všech národů.
Znají jej jak Angličané, tak Číňané.
Možná proto, že matky tráví s dětmi více času.
Nové studie však došly k jiným závěrům.
Ukazují, že náš jazyk je většinou jazykem našich otců.
Vědci zkoumali genetický materiál a jazyky smíšených národů.
V těchto národech pocházeli rodiče z různých kultur.
Tyto národy vznikly před mnoha tisíciletími.
Důvodem bylo velké stěhování národů.
Genotyp těchto smíšených národů byl podroben vědecké analýze.
Potom byl porovnán s jazykem národa.
Většina národů mluvila jazykem svých mužských předků.
Jinými slovy, jazykem určité země je ten, který patří k chromozomu Y.
Muži si tedy vzali svůj jazyk s sebou do cizích zemí.
A tamní ženy potom převzaly nový jazyk od mužů.
Ale i dnes otcové náš jazyk výrazně ovlivňují.
Neboť malé děti se při učení orientují podle jazyka svých otců.
Otcové s dětmi mluví mnohem méně.
Také stavba mužské věty je jednodušší než ženská.
V důsledku toho je jazyk otců pro děti vhodnější.
Nezatěžuje je a snadněji se jej naučí.
Proto děti při mluvení napodobují raději tatínka než maminku.
Později však slovní zásoba matky vytváří jazyk dítěte.
Náš jazyk tedy ovlivňují matka i otec.
Měl by se tedy nazývat jazyk rodičovský!