Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   bn কিছু ভাল লাগা

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

৭০ [সত্তর]

70 [Sattara]

কিছু ভাল লাগা

kichu bhāla lāgā

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bengálština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? আ-ন- -- ধূম-া- --ত- চান? আ__ কি ধূ___ ক__ চা__ আ-ন- ক- ধ-ম-া- ক-ত- চ-ন- ------------------------ আপনি কি ধূমপান করতে চান? 0
ā-a-i-k- -h--a--n- --r-t- cā--? ā____ k_ d________ k_____ c____ ā-a-i k- d-ū-a-ā-a k-r-t- c-n-? ------------------------------- āpani ki dhūmapāna karatē cāna?
Chcete si zatančit? আপ-ি -- --চ-ে-চ--? আ__ কি না__ চা__ আ-ন- ক- ন-চ-ে চ-ন- ------------------ আপনি কি নাচতে চান? 0
Ā-ani-k-----at- ---a? Ā____ k_ n_____ c____ Ā-a-i k- n-c-t- c-n-? --------------------- Āpani ki nācatē cāna?
Chcete se projít? আ--- কি-বে---ত--চা- / n-vU‡Z -h‡- --ন? আ__ কি বে__ চা_ / n_____ †___ চা__ আ-ন- ক- ব-ড-া-ে চ-ন / n-v-‡- †-‡- চ-ন- -------------------------------------- আপনি কি বেড়াতে চান / nuvU‡Z †h‡Z চান? 0
Āp-ni--- bē--tē-c-na-/ n--U‡Z--‡Z ---a? Ā____ k_ b_____ c___ / n_________ c____ Ā-a-i k- b-ṛ-t- c-n- / n-v-‡-†-‡- c-n-? --------------------------------------- Āpani ki bēṛātē cāna / nuvU‡Z†h‡Z cāna?
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. আ---ধ--প-ন-ক-ত- চ-ই ৷ আ_ ধূ___ ক__ চা_ ৷ আ-ি ধ-ম-া- ক-ত- চ-ই ৷ --------------------- আমি ধূমপান করতে চাই ৷ 0
Āmi -h-m---n----r----c-'i Ā__ d________ k_____ c___ Ā-i d-ū-a-ā-a k-r-t- c-'- ------------------------- Āmi dhūmapāna karatē cā'i
Chceš cigaretu? তোম-- ক--একটা--িগারে- --ই? তো__ কি এ__ সি___ চা__ ত-ম-র ক- এ-ট- স-গ-র-ট চ-ই- -------------------------- তোমার কি একটা সিগারেট চাই? 0
t--ār- ki --a-ā -ig-r-ṭa-c-'-? t_____ k_ ē____ s_______ c____ t-m-r- k- ē-a-ā s-g-r-ṭ- c-'-? ------------------------------ tōmāra ki ēkaṭā sigārēṭa cā'i?
Chce připálit. সে -গ-ন-চ---৷ সে আ__ চা_ ৷ স- আ-ু- চ-য় ৷ ------------- সে আগুন চায় ৷ 0
S- ā-u-a cāẏa S_ ā____ c___ S- ā-u-a c-ẏ- ------------- Sē āguna cāẏa
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. আম- ক--- ----ক-ত--চ-ই-৷ আ_ কি_ পা_ ক__ চা_ ৷ আ-ি ক-ছ- প-ন ক-ত- চ-ই ৷ ----------------------- আমি কিছু পান করতে চাই ৷ 0
ām---i--u p----k--atē-cā-i ā__ k____ p___ k_____ c___ ā-i k-c-u p-n- k-r-t- c-'- -------------------------- āmi kichu pāna karatē cā'i
Něco bych snědl / snědla. আম- ক-ছু---ত----ই-৷ আ_ কি_ খে_ চা_ ৷ আ-ি ক-ছ- খ-ত- চ-ই ৷ ------------------- আমি কিছু খেতে চাই ৷ 0
ā----ic-u -h-tē c-'i ā__ k____ k____ c___ ā-i k-c-u k-ē-ē c-'- -------------------- āmi kichu khētē cā'i
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. আ-ি --টু আর-ম-কর-ে --- ৷ আ_ এ__ আ__ ক__ চা_ ৷ আ-ি এ-ট- আ-া- ক-ত- চ-ই ৷ ------------------------ আমি একটু আরাম করতে চাই ৷ 0
ā-- ēkaṭ--ā-ām--karat----'i ā__ ē____ ā____ k_____ c___ ā-i ē-a-u ā-ā-a k-r-t- c-'- --------------------------- āmi ēkaṭu ārāma karatē cā'i
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. আমি-আপনা---কি-ু-জ-জ-ঞা-া --তে--াই-৷ আ_ আ___ কি_ জি___ ক__ চা_ ৷ আ-ি আ-ন-ক- ক-ছ- জ-জ-ঞ-স- ক-ত- চ-ই ৷ ----------------------------------- আমি আপনাকে কিছু জিজ্ঞাসা করতে চাই ৷ 0
ā-i-āpanākē -ich- ji-ñ--ā--a--tē-cā'i ā__ ā______ k____ j______ k_____ c___ ā-i ā-a-ā-ē k-c-u j-j-ā-ā k-r-t- c-'- ------------------------------------- āmi āpanākē kichu jijñāsā karatē cā'i
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. আ---আ-ন---ক--ে কি-ু -া--৷ আ_ আ___ কা_ কি_ চা_ ৷ আ-ি আ-ন-র ক-ছ- ক-ছ- চ-ই ৷ ------------------------- আমি আপনার কাছে কিছু চাই ৷ 0
ā-i--pa--r--kā-hē--ich- -ā-i ā__ ā______ k____ k____ c___ ā-i ā-a-ā-a k-c-ē k-c-u c-'- ---------------------------- āmi āpanāra kāchē kichu cā'i
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. আম- আ-না-- --মন্---- ক----চা-। আ_ আ___ নি_____ ক__ চা__ আ-ি আ-ন-ক- ন-ম-্-্-ণ ক-ত- চ-ই- ------------------------------ আমি আপনাকে নিমন্ত্রণ করতে চাই। 0
āmi-ā---āk- n-m---r--a---r-tē-cā-i. ā__ ā______ n_________ k_____ c____ ā-i ā-a-ā-ē n-m-n-r-ṇ- k-r-t- c-'-. ----------------------------------- āmi āpanākē nimantraṇa karatē cā'i.
Co si přejete, prosím? আপনি-কী -ান? আ__ কী চা__ আ-ন- ক- চ-ন- ------------ আপনি কী চান? 0
Ā-a----- ----? Ā____ k_ c____ Ā-a-i k- c-n-? -------------- Āpani kī cāna?
Přejete si kávu? আ-নি-ক----ি খেত- --ন? আ__ কি ক_ খে_ চা__ আ-ন- ক- ক-ি খ-ত- চ-ন- --------------------- আপনি কি কফি খেতে চান? 0
Ā--ni ki-k---i khētē--āna? Ā____ k_ k____ k____ c____ Ā-a-i k- k-p-i k-ē-ē c-n-? -------------------------- Āpani ki kaphi khētē cāna?
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? ন--- --নি চ- খেতে -া-? না_ আ__ চা খে_ চা__ ন-ক- আ-ন- চ- খ-ত- চ-ন- ---------------------- নাকি আপনি চা খেতে চান? 0
Nā----p--i-c- k-ē-ē-c---? N___ ā____ c_ k____ c____ N-k- ā-a-i c- k-ē-ē c-n-? ------------------------- Nāki āpani cā khētē cāna?
Chceme jet domů. আ-রা--রে যে-ে---ই-৷ আ__ ঘ_ যে_ চা_ ৷ আ-র- ঘ-ে য-ত- চ-ই ৷ ------------------- আমরা ঘরে যেতে চাই ৷ 0
Ā-ar---ha-ē--ē-ē-cā-i Ā____ g____ y___ c___ Ā-a-ā g-a-ē y-t- c-'- --------------------- Āmarā gharē yētē cā'i
Chcete zavolat taxi? তো-রা -ি----া--স- চ-ও? তো__ কি ট্___ চা__ ত-ম-া ক- ট-য-ক-স- চ-ও- ---------------------- তোমরা কি ট্যাক্সি চাও? 0
t--ar-----ṭy-ksi -ā-ō? t_____ k_ ṭ_____ c____ t-m-r- k- ṭ-ā-s- c-'-? ---------------------- tōmarā ki ṭyāksi cā'ō?
Chtějí telefonovat. তা-- - ও-া--ক-া------রতে---ন / -া-৤ তা_ / ও_ এ__ ফো_ ক__ চা_ / চা__ ত-র- / ও-া এ-ট- ফ-ন ক-ত- চ-ন / চ-য়- ----------------------------------- তারা / ওরা একটা ফোন করতে চান / চায়৤ 0
T--ā-- -rā ē--ṭ- p-ō-a-k--at- cān- --cā--৤ T___ / ō__ ē____ p____ k_____ c___ / c____ T-r- / ō-ā ē-a-ā p-ō-a k-r-t- c-n- / c-ẏ-৤ ------------------------------------------ Tārā / ōrā ēkaṭā phōna karatē cāna / cāẏa৤

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + bengálština (1-100) MP3 bengálština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.