Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   bn প্রশ্ন – অতীত কাল ২

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

৮৬ [ছিয়াশি]

86 [Chiẏāśi]

প্রশ্ন – অতীত কাল ২

[praśna – atīta kāla 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bengálština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? তুম---োন টা--প-ে-িলে? ত--- ক-- ট-- প------- ত-ম- ক-ন ট-ই প-ে-ি-ে- --------------------- তুমি কোন টাই পরেছিলে? 0
t-mi--ō-a----- p-rēc----? t--- k--- ṭ--- p--------- t-m- k-n- ṭ-'- p-r-c-i-ē- ------------------------- tumi kōna ṭā'i parēchilē?
Jaké auto sis koupil / koupila? ত-মি --- ---়ী-া -ি-ে--? ত--- ক-- গ------ ক------ ত-ম- ক-ন গ-ড-ী-া ক-ন-ছ-? ------------------------ তুমি কোন গাড়ীটা কিনেছো? 0
T--i-k--- -āṛīṭ----nē---? T--- k--- g----- k------- T-m- k-n- g-ṛ-ṭ- k-n-c-ō- ------------------------- Tumi kōna gāṛīṭā kinēchō?
Které noviny sis předplatil / předplatila? ত-মি--োন--বর----া-জ----েছিল-? ত--- ক-- খ---- ক--- ন-------- ত-ম- ক-ন খ-র-র ক-গ- ন-য়-ছ-ল-? ----------------------------- তুমি কোন খবরের কাগজ নিয়েছিলে? 0
T-mi kō-a-k-ab--ē-- kā-a---n-ẏē-hi-ē? T--- k--- k-------- k----- n--------- T-m- k-n- k-a-a-ē-a k-g-j- n-ẏ-c-i-ē- ------------------------------------- Tumi kōna khabarēra kāgaja niẏēchilē?
Koho jste viděl / viděla? আ--- ক----দ-খে-ি-েন? আ--- ক--- দ--------- আ-ন- ক-ক- দ-খ-ছ-ল-ন- -------------------- আপনি কাকে দেখেছিলেন? 0
Āpa-i k-k----k-ēch-l-n-? Ā---- k--- d------------ Ā-a-i k-k- d-k-ē-h-l-n-? ------------------------ Āpani kākē dēkhēchilēna?
Koho jste potkal / potkala? আপন--ক-র-সাথ----খ- -রেছি---? আ--- ক-- স--- দ--- ক-------- আ-ন- ক-র স-থ- দ-খ- ক-ে-ি-ে-? ---------------------------- আপনি কার সাথে দেখা করেছিলেন? 0
Ā-a---kā-- s-th- --khā-ka--chi-ēna? Ā---- k--- s---- d---- k----------- Ā-a-i k-r- s-t-ē d-k-ā k-r-c-i-ē-a- ----------------------------------- Āpani kāra sāthē dēkhā karēchilēna?
Koho jste poznal / poznala? আ--ি কাক- -ি--ে---র--ি-েন? আ--- ক--- চ---- প--------- আ-ন- ক-ক- চ-ন-ে প-র-ছ-ল-ন- -------------------------- আপনি কাকে চিনতে পেরেছিলেন? 0
Āpan- ---ē---na---pērē----ē--? Ā---- k--- c----- p----------- Ā-a-i k-k- c-n-t- p-r-c-i-ē-a- ------------------------------ Āpani kākē cinatē pērēchilēna?
Kdy jste vstával / vstávala? আ-ন- --ন-উ-েছেন? আ--- ক-- উ------ আ-ন- ক-ন উ-ে-ে-? ---------------- আপনি কখন উঠেছেন? 0
Āpani-kak---- -----h---? Ā---- k------ u--------- Ā-a-i k-k-a-a u-h-c-ē-a- ------------------------ Āpani kakhana uṭhēchēna?
Kdy jste začal / začala? আ--ি-কখ---ু-------ে-? আ--- ক-- শ--- ক------ আ-ন- ক-ন শ-র- ক-ে-ে-? --------------------- আপনি কখন শুরু করেছেন? 0
Āpa-- -akha-- ---u kar-ch-na? Ā---- k------ ś--- k--------- Ā-a-i k-k-a-a ś-r- k-r-c-ē-a- ----------------------------- Āpani kakhana śuru karēchēna?
Kdy jste skončil / skončila? আ-নি --ন শেষ করে-ে-? আ--- ক-- শ-- ক------ আ-ন- ক-ন শ-ষ ক-ে-ে-? -------------------- আপনি কখন শেষ করেছেন? 0
Āp--i k-k--n- -ēṣa-ka-----n-? Ā---- k------ ś--- k--------- Ā-a-i k-k-a-a ś-ṣ- k-r-c-ē-a- ----------------------------- Āpani kakhana śēṣa karēchēna?
Proč jste se vzbudil / vzbudila? আ-নি--ে----গ- উঠে---? আ--- ক-- জ--- উ------ আ-ন- ক-ন জ-গ- উ-ে-ে-? --------------------- আপনি কেন জেগে উঠেছেন? 0
Āp-----ē-a -ē-ē---h--hēn-? Ā---- k--- j--- u--------- Ā-a-i k-n- j-g- u-h-c-ē-a- -------------------------- Āpani kēna jēgē uṭhēchēna?
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? আপন- কে------ষক--য়----? আ--- ক-- শ----- হ------ আ-ন- ক-ন শ-ক-ষ- হ-ে-ে-? ----------------------- আপনি কেন শিক্ষক হয়েছেন? 0
Ā---- kē-a-śik-a-a -aẏēchē-a? Ā---- k--- ś------ h--------- Ā-a-i k-n- ś-k-a-a h-ẏ-c-ē-a- ----------------------------- Āpani kēna śikṣaka haẏēchēna?
Proč jste si vzal / vzala taxi? আপনি কেন--্য--্---ন-য়-ছে-? আ--- ক-- ট------- ন------- আ-ন- ক-ন ট-য-ক-স- ন-য়-ছ-ন- -------------------------- আপনি কেন ট্যাক্সি নিয়েছেন? 0
Āpa-- --na -y-k---ni-ē-hē-a? Ā---- k--- ṭ----- n--------- Ā-a-i k-n- ṭ-ā-s- n-ẏ-c-ē-a- ---------------------------- Āpani kēna ṭyāksi niẏēchēna?
Odkud jste přišel / přišla? আ-নি-ক--া থ----এসে---? আ--- ক--- থ--- এ------ আ-ন- ক-থ- থ-ক- এ-ে-ে-? ---------------------- আপনি কোথা থেকে এসেছেন? 0
Āpan- k-thā-thēkē ---chē--? Ā---- k---- t---- ē-------- Ā-a-i k-t-ā t-ē-ē ē-ē-h-n-? --------------------------- Āpani kōthā thēkē ēsēchēna?
Kam jste šel / šla? আপন----থায় গ----িল--? আ--- ক---- গ--------- আ-ন- ক-থ-য় গ-য়-ছ-ল-ন- --------------------- আপনি কোথায় গিয়েছিলেন? 0
Ā--ni --t-----g--ēc---ē-a? Ā---- k------ g----------- Ā-a-i k-t-ā-a g-ẏ-c-i-ē-a- -------------------------- Āpani kōthāẏa giẏēchilēna?
Kde jste byl / byla? আ-ন- কো------লে-? আ--- ক---- ছ----- আ-ন- ক-থ-য় ছ-ল-ন- ----------------- আপনি কোথায় ছিলেন? 0
Ā-a-i-k-t--ẏ- chil-na? Ā---- k------ c------- Ā-a-i k-t-ā-a c-i-ē-a- ---------------------- Āpani kōthāẏa chilēna?
Komu jsi pomohl / pomohla? ত-মি কাকে --হ-য-- কর---ল-? ত--- ক--- স------ ক------- ত-ম- ক-ক- স-হ-য-য ক-ে-ি-ে- -------------------------- তুমি কাকে সাহায্য করেছিলে? 0
T--i kā-- ---ā-y--k-rēc-i--? T--- k--- s------ k--------- T-m- k-k- s-h-y-a k-r-c-i-ē- ---------------------------- Tumi kākē sāhāyya karēchilē?
Komu jsi napsal / napsala? তুম- --কে --খেছ--ে? ত--- ক--- ল-------- ত-ম- ক-ক- ল-খ-ছ-ল-? ------------------- তুমি কাকে লিখেছিলে? 0
T--i----ē -ik-ēch-lē? T--- k--- l---------- T-m- k-k- l-k-ē-h-l-? --------------------- Tumi kākē likhēchilē?
Komu jsi odpověděl / odpověděla? তুমি ---ে উ-্-----য়-ছি--? ত--- ক--- উ---- দ-------- ত-ম- ক-ক- উ-্-র দ-য়-ছ-ল-? ------------------------- তুমি কাকে উত্তর দিয়েছিলে? 0
Tu-i --k- -t-a-----ẏēchi--? T--- k--- u----- d--------- T-m- k-k- u-t-r- d-ẏ-c-i-ē- --------------------------- Tumi kākē uttara diẏēchilē?

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…