Konverzační příručka

cs Osoby   »   bn ব্যক্তি

1 [jedna]

Osoby

Osoby

১ [এক]

1 [Ēka]

ব্যক্তি

[byakti]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bengálština Poslouchat Více
আ-ি আ-- আ-ি --- আমি 0
ā-i ā-- ā-i --- āmi
já a ty আমি এ-ং তুমি আ-- এ-- ত--- আ-ি এ-ং ত-ম- ------------ আমি এবং তুমি 0
āmi--ba- t--i ā-- ē--- t--- ā-i ē-a- t-m- ------------- āmi ēbaṁ tumi
my oba / my obě আম-া দুজনে -আম-া উভ--ই) আ--- দ---- (---- উ----- আ-র- দ-জ-ে (-ম-া উ-য়-ই- ----------------------- আমরা দুজনে (আমরা উভয়েই) 0
ā---- --j--ē (ā-ar--u----ē--) ā---- d----- (----- u-------- ā-a-ā d-j-n- (-m-r- u-h-ẏ-'-) ----------------------------- āmarā dujanē (āmarā ubhaẏē'i)
on স- --েল-) স- (----- স- (-ে-ে- --------- সে (ছেলে) 0
s--(c--l-) s- (------ s- (-h-l-) ---------- sē (chēlē)
on a ona স- (----) এ-ং-সে--ম---) স- (----- এ-- স- (----- স- (-ে-ে- এ-ং স- (-ে-ে- ----------------------- সে (ছেলে) এবং সে (মেয়ে) 0
s- (chē-ē--ē-a- -----ē-ē) s- (------ ē--- s- (----- s- (-h-l-) ē-a- s- (-ē-ē- ------------------------- sē (chēlē) ēbaṁ sē (mēẏē)
oni oba / ony obě তার- --জনে ত--- দ---- ত-র- দ-জ-ে ---------- তারা দুজনে 0
t-rā du--nē t--- d----- t-r- d-j-n- ----------- tārā dujanē
muž পু-ুষ প---- প-র-ষ ----- পুরুষ 0
pu--ṣa p----- p-r-ṣ- ------ puruṣa
žena স্ত--ী-/ -হ--া স----- / ম---- স-ত-র- / ম-ি-া -------------- স্ত্রী / মহিলা 0
s--ī-/--a-ilā s--- / m----- s-r- / m-h-l- ------------- strī / mahilā
dítě শিশু শ--- শ-শ- ---- শিশু 0
ś-śu ś--- ś-ś- ---- śiśu
rodina একটি -র-বার এ--- প----- এ-ট- প-ি-া- ----------- একটি পরিবার 0
ēk-----ari-ā-a ē---- p------- ē-a-i p-r-b-r- -------------- ēkaṭi paribāra
moje rodina আ-া----ি-ার আ--- প----- আ-া- প-ি-া- ----------- আমার পরিবার 0
ā-āra----i-āra ā---- p------- ā-ā-a p-r-b-r- -------------- āmāra paribāra
Moje rodina je tady. আ-া- -রিবার--খ--ে-৷ আ--- প----- এ---- ৷ আ-া- প-ি-া- এ-া-ে ৷ ------------------- আমার পরিবার এখানে ৷ 0
ā-ā-a ---ib--a -k--nē ā---- p------- ē----- ā-ā-a p-r-b-r- ē-h-n- --------------------- āmāra paribāra ēkhānē
Jsem tady. আ---এখ--- ৷ আ-- এ---- ৷ আ-ি এ-া-ে ৷ ----------- আমি এখানে ৷ 0
ām----hānē ā-- ē----- ā-i ē-h-n- ---------- āmi ēkhānē
Jsi tady. ত-মি--খ-নে-৷ ত--- এ---- ৷ ত-ম- এ-া-ে ৷ ------------ তুমি এখানে ৷ 0
t----ē---nē t--- ē----- t-m- ē-h-n- ----------- tumi ēkhānē
On je tady a ona je tady. সে (--ল-- এখ-নে-এবং--ে-(ম------খা---৷ স- (----- এ---- এ-- স- (----- এ---- ৷ স- (-ে-ে- এ-া-ে এ-ং স- (-ে-ে- এ-া-ে ৷ ------------------------------------- সে (ছেলে) এখানে এবং সে (মেয়ে) এখানে ৷ 0
s--(--ē-ē) ēkh-n--ēbaṁ-sē (mēẏē- ēk---ē s- (------ ē----- ē--- s- (----- ē----- s- (-h-l-) ē-h-n- ē-a- s- (-ē-ē- ē-h-n- --------------------------------------- sē (chēlē) ēkhānē ēbaṁ sē (mēẏē) ēkhānē
Jsme tady. আ--- এখা-- ৷ আ--- এ---- ৷ আ-র- এ-া-ে ৷ ------------ আমরা এখানে ৷ 0
ā-a---ēkhā-ē ā---- ē----- ā-a-ā ē-h-n- ------------ āmarā ēkhānē
Jste tady. ত-মর- এখানে-৷ ত---- এ---- ৷ ত-ম-া এ-া-ে ৷ ------------- তোমরা এখানে ৷ 0
tōma-- ēkhā-ē t----- ē----- t-m-r- ē-h-n- ------------- tōmarā ēkhānē
Všichni jsou tady. ত--া-স----এখান--৷ ত--- স--- এ---- ৷ ত-র- স-া- এ-া-ে ৷ ----------------- তারা সবাই এখানে ৷ 0
tā-- --b--- -k-ānē t--- s----- ē----- t-r- s-b-'- ē-h-n- ------------------ tārā sabā'i ēkhānē

Učením jazyků proti Alzheimerovi

Kdo chce zůstat dlouho duševně zdráv, měl by se učit jazyky. Znalost jazyků může chránit před demencí. To prokázaly mnohé vědecké studie. Věk přitom nehraje roli. Důležité je jen pravidelně trénovat mozek. Učení slovíček aktivuje různé části mozku. Ty řídí důležité kognitivní procesy. Lidé, kteří hovoří více jazyky, jsou proto pozornější. Také se lépe soustředí. Vícejazyčnost má však i další výhody. Multilingvní lidé se i lépe rozhodují. Také se rychleji rozhodují. Je to tím, že jejich mozek se naučil výběru. Pro jednu věc zná totiž minimálně dva termíny. Každý takový termín představuje jednu možnost. Lidé hovořící více jazyky se proto musí neustále rozhodovat. Jejich mozek je vycvičen k výběru z více možností. A tento trénink neprocvičuje jen řečové centrum. Znalost více jazyků je prospěšná i pro další části mozku. Znalost jazyků také znamená lepší kognitivní kontrolu. Samozřejmě, že učením cizích jazyků nelze demenci zabránit. Tato nemoc však postupuje u lidí hovořících více jazyky pomaleji. Zdá se, že jejich mozek umí její následky lépe kompenzovat. Symptomy demence se u lidí studujících cizí jazyky tolik neprojevují. Nebývají tolik zmateni ani nezapomínají. Studium jazyků je tedy prospěšné v mládí i ve stáří. A s každým dalším jazykem je učení snazší. Místo po léku bychom proto měli sáhnout po slovníku!