Konverzační příručka

Otázky – minulý čas 2   »   ಪ್ರಶ್ನೆಗಳು - ಭೂತಕಾಲ ೩

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

೮೬ [ಎಂಬತ್ತ ಆರು]

86 [Embatta āru]

+

ಪ್ರಶ್ನೆಗಳು - ಭೂತಕಾಲ ೩

[praśnegaḷu- bhūtakāla 3.]

Kliknutím na libovolnou mezeru můžete zobrazit text nebo:   

čeština kannadština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? ನೀ-- ಯ-- ಟ- ಧ------? ನೀನು ಯಾವ ಟೈ ಧರಿಸಿದೆ? 0
Nī-- y--- ṭ-- d--------? Nīnu yāva ṭai dhariside?
+
Jaké auto sis koupil / koupila? ನೀ-- ಯ-- ಕ--- ಖ--------? ನೀನು ಯಾವ ಕಾರ್ ಖರೀದಿಸಿದೆ? 0
Nī-- y--- k-- k----------? Nīnu yāva kār kharīdiside?
+
Které noviny sis předplatil / předplatila? ನೀ-- ಯ-- ಪ-------- ಚ----------? ನೀನು ಯಾವ ಪತ್ರಿಕೆಗೆ ಚಂದಾದಾರನಾದೆ? 0
Nī-- y--- p-------- c------------? Nīnu yāva patrikege candādāranāde?
+
     
Koho jste viděl / viděla? ನೀ-- ಯ------ ನ-------? ನೀವು ಯಾರನ್ನು ನೋಡಿದಿರಿ? 0
Nī-- y------ n-------? Nīvu yārannu nōḍidiri?
+
Koho jste potkal / potkala? ನೀ-- ಯ------ ಭ--- ಮ-------? ನೀವು ಯಾರನ್ನು ಭೇಟಿ ಮಾಡಿದಿರಿ? 0
Nī-- y------ b---- m-------? Nīvu yārannu bhēṭi māḍidiri?
+
Koho jste poznal / poznala? ನೀ-- ಯ------ ಗ-----------? ನೀವು ಯಾರನ್ನು ಗುರುತಿಸಿದಿರಿ? 0
Nī-- y------ g-----------? Nīvu yārannu gurutisidiri?
+
     
Kdy jste vstával / vstávala? ನೀ-- ಎ---- ಹ------- ಎ------? ನೀವು ಎಷ್ಟು ಹೊತ್ತಿಗೆ ಎದ್ದಿರಿ? 0
Nī-- e--- h------ e-----? Nīvu eṣṭu hottige eddiri?
+
Kdy jste začal / začala? ನೀ-- ಎ---- ಹ------- ಪ-------------? ನೀವು ಎಷ್ಟು ಹೊತ್ತಿಗೆ ಪ್ರಾರಂಭಿಸಿದಿರಿ? 0
Nī-- e--- h------ p--------------? Nīvu eṣṭu hottige prārambhisidiri?
+
Kdy jste skončil / skončila? ನೀ-- ಎ---- ಹ------- ಮ---------? ನೀವು ಎಷ್ಟು ಹೊತ್ತಿಗೆ ಮುಗಿಸಿದಿರಿ? 0
Nī-- e--- h------ m---------? Nīvu eṣṭu hottige mugisidiri?
+
     
Proč jste se vzbudil / vzbudila? ನಿ--- ಏ-- ಎ----------? ನಿಮಗೆ ಏಕೆ ಎಚ್ಚರವಾಯಿತು? 0
Ni---- ē-- e-----------? Nimage ēke eccaravāyitu?
+
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? ನೀ-- ಏ-- ಅ------------? ನೀವು ಏಕೆ ಅಧ್ಯಾಪಕರಾದಿರಿ? 0
Nī-- ē-- a--------------? Nīvu ēke adhyāpakarādiri?
+
Proč jste si vzal / vzala taxi? ನೀ-- ಟ------------ ಏ-- ತ------------? ನೀವು ಟ್ಯಾಕ್ಸಿಯನ್ನು ಏಕೆ ತೆಗೆದುಕೊಂಡಿರಿ? 0
Nī-- ṭ---------- ē-- t------------? Nīvu ṭyāksiyannu ēke tegedukoṇḍiri?
+
     
Odkud jste přišel / přišla? ನೀ-- ಎ------ ಬ---------? ನೀವು ಎಲ್ಲಿಂದ ಬಂದಿದ್ದೀರಿ? 0
Nī-- e------ b---------? Nīvu ellinda bandiddīri?
+
Kam jste šel / šla? ನೀ-- ಎ------ ಹ---------? ನೀವು ಎಲ್ಲಿಗೆ ಹೋಗಿದ್ದಿರಿ? 0
Nī-- e----- h--------? Nīvu ellige hōgiddiri?
+
Kde jste byl / byla? ನೀ-- ಎ----------? ನೀವು ಎಲ್ಲಿದ್ದಿರಿ? 0
Nī-- e--------? Nīvu elliddiri?
+
     
Komu jsi pomohl / pomohla? ನೀ-- ಯ----- ಸ--- ಮ-----? ನೀನು ಯಾರಿಗೆ ಸಹಾಯ ಮಾಡಿದೆ? 0
Nī-- y----- s----- m-----? Nīnu yārige sahāya māḍide?
+
Komu jsi napsal / napsala? ನೀ-- ಯ----- ಬ----? ನೀನು ಯಾರಿಗೆ ಬರೆದೆ? 0
Nī-- y----- b-----? Nīnu yārige barede?
+
Komu jsi odpověděl / odpověděla? ನೀ-- ಯ----- ಉ---- ಕ-----? ನೀನು ಯಾರಿಗೆ ಉತ್ತರ ಕೊಟ್ಟೆ? 0
Nī-- y----- u----- k----? Nīnu yārige uttara koṭṭe?
+
     

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…