Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   kn ಪ್ರಶ್ನೆಗಳು - ಭೂತಕಾಲ ೩

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

೮೬ [ಎಂಬತ್ತ ಆರು]

86 [Embatta āru]

ಪ್ರಶ್ನೆಗಳು - ಭೂತಕಾಲ ೩

[praśnegaḷu- bhūtakāla 3.]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kannadština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? ನ--- ಯ------ಧ-ಿಸಿದ-? ನ-ನ- ಯ-ವ ಟ- ಧರ-ಸ-ದ-? ನ-ನ- ಯ-ವ ಟ- ಧ-ಿ-ಿ-ೆ- -------------------- ನೀನು ಯಾವ ಟೈ ಧರಿಸಿದೆ? 0
N-n- y--a ṭ------riside? Nīnu yāva ṭai dhariside? N-n- y-v- ṭ-i d-a-i-i-e- ------------------------ Nīnu yāva ṭai dhariside?
Jaké auto sis koupil / koupila? ನ--ು -ಾವ---ರ- -ರೀ--ಸಿದೆ? ನ-ನ- ಯ-ವ ಕ-ರ- ಖರ-ದ-ಸ-ದ-? ನ-ನ- ಯ-ವ ಕ-ರ- ಖ-ೀ-ಿ-ಿ-ೆ- ------------------------ ನೀನು ಯಾವ ಕಾರ್ ಖರೀದಿಸಿದೆ? 0
N-nu---v- k-r kh-----s---? Nīnu yāva kār kharīdiside? N-n- y-v- k-r k-a-ī-i-i-e- -------------------------- Nīnu yāva kār kharīdiside?
Které noviny sis předplatil / předplatila? ನೀನ--ಯ-ವ-ಪತ್ರಿ---- ಚಂದಾ-ಾರನ---? ನ-ನ- ಯ-ವ ಪತ-ರ-ಕ-ಗ- ಚ-ದ-ದ-ರನ-ದ-? ನ-ನ- ಯ-ವ ಪ-್-ಿ-ೆ-ೆ ಚ-ದ-ದ-ರ-ಾ-ೆ- ------------------------------- ನೀನು ಯಾವ ಪತ್ರಿಕೆಗೆ ಚಂದಾದಾರನಾದೆ? 0
N--u---va-p--r-ke-- -------r-nād-? Nīnu yāva patrikege candādāranāde? N-n- y-v- p-t-i-e-e c-n-ā-ā-a-ā-e- ---------------------------------- Nīnu yāva patrikege candādāranāde?
Koho jste viděl / viděla? ನೀವ--ಯ------ ನೋ-ಿದ---? ನ-ವ- ಯ-ರನ-ನ- ನ-ಡ-ದ-ರ-? ನ-ವ- ಯ-ರ-್-ು ನ-ಡ-ದ-ರ-? ---------------------- ನೀವು ಯಾರನ್ನು ನೋಡಿದಿರಿ? 0
Nīvu -ā-annu n---diri? Nīvu yārannu nōḍidiri? N-v- y-r-n-u n-ḍ-d-r-? ---------------------- Nīvu yārannu nōḍidiri?
Koho jste potkal / potkala? ನ-ವು-ಯ----ನು-ಭ-ಟಿ ಮಾ--ದ--ಿ? ನ-ವ- ಯ-ರನ-ನ- ಭ-ಟ- ಮ-ಡ-ದ-ರ-? ನ-ವ- ಯ-ರ-್-ು ಭ-ಟ- ಮ-ಡ-ದ-ರ-? --------------------------- ನೀವು ಯಾರನ್ನು ಭೇಟಿ ಮಾಡಿದಿರಿ? 0
N-v------nn- ----- --ḍi---i? Nīvu yārannu bhēṭi māḍidiri? N-v- y-r-n-u b-ē-i m-ḍ-d-r-? ---------------------------- Nīvu yārannu bhēṭi māḍidiri?
Koho jste poznal / poznala? ನೀವು---ರನ--- ----ತ----ಿರಿ? ನ-ವ- ಯ-ರನ-ನ- ಗ-ರ-ತ-ಸ-ದ-ರ-? ನ-ವ- ಯ-ರ-್-ು ಗ-ರ-ತ-ಸ-ದ-ರ-? -------------------------- ನೀವು ಯಾರನ್ನು ಗುರುತಿಸಿದಿರಿ? 0
N----y--ann---uruti----r-? Nīvu yārannu gurutisidiri? N-v- y-r-n-u g-r-t-s-d-r-? -------------------------- Nīvu yārannu gurutisidiri?
Kdy jste vstával / vstávala? ನೀವು---್---ಹೊ---ಿ---ಎದ್-ಿ--? ನ-ವ- ಎಷ-ಟ- ಹ-ತ-ತ-ಗ- ಎದ-ದ-ರ-? ನ-ವ- ಎ-್-ು ಹ-ತ-ತ-ಗ- ಎ-್-ಿ-ಿ- ---------------------------- ನೀವು ಎಷ್ಟು ಹೊತ್ತಿಗೆ ಎದ್ದಿರಿ? 0
Nīv- -ṣ-u -o-tige-ed-iri? Nīvu eṣṭu hottige eddiri? N-v- e-ṭ- h-t-i-e e-d-r-? ------------------------- Nīvu eṣṭu hottige eddiri?
Kdy jste začal / začala? ನ------್ಟು---ತ-ತಿ-ೆ --ರಾ-ಂಭ-ಸ--ಿ--? ನ-ವ- ಎಷ-ಟ- ಹ-ತ-ತ-ಗ- ಪ-ರ-ರ-ಭ-ಸ-ದ-ರ-? ನ-ವ- ಎ-್-ು ಹ-ತ-ತ-ಗ- ಪ-ರ-ರ-ಭ-ಸ-ದ-ರ-? ----------------------------------- ನೀವು ಎಷ್ಟು ಹೊತ್ತಿಗೆ ಪ್ರಾರಂಭಿಸಿದಿರಿ? 0
Nīv---ṣ-- h-tt------ā--mb-i--d---? Nīvu eṣṭu hottige prārambhisidiri? N-v- e-ṭ- h-t-i-e p-ā-a-b-i-i-i-i- ---------------------------------- Nīvu eṣṭu hottige prārambhisidiri?
Kdy jste skončil / skončila? ನ--ು ಎಷ್ಟು ಹೊ-್--ಗ- ಮುಗ-ಸಿದಿರಿ? ನ-ವ- ಎಷ-ಟ- ಹ-ತ-ತ-ಗ- ಮ-ಗ-ಸ-ದ-ರ-? ನ-ವ- ಎ-್-ು ಹ-ತ-ತ-ಗ- ಮ-ಗ-ಸ-ದ-ರ-? ------------------------------- ನೀವು ಎಷ್ಟು ಹೊತ್ತಿಗೆ ಮುಗಿಸಿದಿರಿ? 0
N-v- -ṣ---h-tt-ge-m-gisid---? Nīvu eṣṭu hottige mugisidiri? N-v- e-ṭ- h-t-i-e m-g-s-d-r-? ----------------------------- Nīvu eṣṭu hottige mugisidiri?
Proč jste se vzbudil / vzbudila? ನ--ಗೆ ಏ-- -ಚ-ಚರ-ಾಯ-ತ-? ನ-ಮಗ- ಏಕ- ಎಚ-ಚರವ-ಯ-ತ-? ನ-ಮ-ೆ ಏ-ೆ ಎ-್-ರ-ಾ-ಿ-ು- ---------------------- ನಿಮಗೆ ಏಕೆ ಎಚ್ಚರವಾಯಿತು? 0
N--ag- ēke e-carav--itu? Nimage ēke eccaravāyitu? N-m-g- ē-e e-c-r-v-y-t-? ------------------------ Nimage ēke eccaravāyitu?
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? ನೀ-- ----ಅಧ್-ಾಪ-ರ-ದ--ಿ? ನ-ವ- ಏಕ- ಅಧ-ಯ-ಪಕರ-ದ-ರ-? ನ-ವ- ಏ-ೆ ಅ-್-ಾ-ಕ-ಾ-ಿ-ಿ- ----------------------- ನೀವು ಏಕೆ ಅಧ್ಯಾಪಕರಾದಿರಿ? 0
N-v- --e--d-y-pak---d-ri? Nīvu ēke adhyāpakarādiri? N-v- ē-e a-h-ā-a-a-ā-i-i- ------------------------- Nīvu ēke adhyāpakarādiri?
Proč jste si vzal / vzala taxi? ನೀ-ು--್ಯ-ಕ್ಸಿ--್ನ--ಏಕ--ತೆ----ಕೊಂ-ಿರ-? ನ-ವ- ಟ-ಯ-ಕ-ಸ-ಯನ-ನ- ಏಕ- ತ-ಗ-ದ-ಕ--ಡ-ರ-? ನ-ವ- ಟ-ಯ-ಕ-ಸ-ಯ-್-ು ಏ-ೆ ತ-ಗ-ದ-ಕ-ಂ-ಿ-ಿ- ------------------------------------- ನೀವು ಟ್ಯಾಕ್ಸಿಯನ್ನು ಏಕೆ ತೆಗೆದುಕೊಂಡಿರಿ? 0
Nīvu--y-k--y-nnu---e-teg-----ṇ-iri? Nīvu ṭyāksiyannu ēke tegedukoṇḍiri? N-v- ṭ-ā-s-y-n-u ē-e t-g-d-k-ṇ-i-i- ----------------------------------- Nīvu ṭyāksiyannu ēke tegedukoṇḍiri?
Odkud jste přišel / přišla? ನ--ು------ಂದ-----ದ-ದೀ--? ನ-ವ- ಎಲ-ಲ--ದ ಬ-ದ-ದ-ದ-ರ-? ನ-ವ- ಎ-್-ಿ-ದ ಬ-ದ-ದ-ದ-ರ-? ------------------------ ನೀವು ಎಲ್ಲಿಂದ ಬಂದಿದ್ದೀರಿ? 0
N----el-inda ba-d--dī--? Nīvu ellinda bandiddīri? N-v- e-l-n-a b-n-i-d-r-? ------------------------ Nīvu ellinda bandiddīri?
Kam jste šel / šla? ನ-ವ---ಲ್------ೋ-ಿ-್--ರ-? ನ-ವ- ಎಲ-ಲ-ಗ- ಹ-ಗ-ದ-ದ-ರ-? ನ-ವ- ಎ-್-ಿ-ೆ ಹ-ಗ-ದ-ದ-ರ-? ------------------------ ನೀವು ಎಲ್ಲಿಗೆ ಹೋಗಿದ್ದಿರಿ? 0
Nīvu---l-ge-h---d-iri? Nīvu ellige hōgiddiri? N-v- e-l-g- h-g-d-i-i- ---------------------- Nīvu ellige hōgiddiri?
Kde jste byl / byla? ನೀವ---ಲ-ಲ-ದ್ದ-ರ-? ನ-ವ- ಎಲ-ಲ-ದ-ದ-ರ-? ನ-ವ- ಎ-್-ಿ-್-ಿ-ಿ- ----------------- ನೀವು ಎಲ್ಲಿದ್ದಿರಿ? 0
N-vu elli-d--i? Nīvu elliddiri? N-v- e-l-d-i-i- --------------- Nīvu elliddiri?
Komu jsi pomohl / pomohla? ನ----ಯಾರಿ-----ಾ---ಾ---ೆ? ನ-ನ- ಯ-ರ-ಗ- ಸಹ-ಯ ಮ-ಡ-ದ-? ನ-ನ- ಯ-ರ-ಗ- ಸ-ಾ- ಮ-ಡ-ದ-? ------------------------ ನೀನು ಯಾರಿಗೆ ಸಹಾಯ ಮಾಡಿದೆ? 0
Nī-- -ār-----ahā----āḍ--e? Nīnu yārige sahāya māḍide? N-n- y-r-g- s-h-y- m-ḍ-d-? -------------------------- Nīnu yārige sahāya māḍide?
Komu jsi napsal / napsala? ನ----ಯ-ರಿ-- ---ದ-? ನ-ನ- ಯ-ರ-ಗ- ಬರ-ದ-? ನ-ನ- ಯ-ರ-ಗ- ಬ-ೆ-ೆ- ------------------ ನೀನು ಯಾರಿಗೆ ಬರೆದೆ? 0
Nīnu y--ig--bar-de? Nīnu yārige barede? N-n- y-r-g- b-r-d-? ------------------- Nīnu yārige barede?
Komu jsi odpověděl / odpověděla? ನ-ನ- ಯ-ರಿಗೆ ಉತ--ರ-ಕ--್ಟೆ? ನ-ನ- ಯ-ರ-ಗ- ಉತ-ತರ ಕ-ಟ-ಟ-? ನ-ನ- ಯ-ರ-ಗ- ಉ-್-ರ ಕ-ಟ-ಟ-? ------------------------- ನೀನು ಯಾರಿಗೆ ಉತ್ತರ ಕೊಟ್ಟೆ? 0
N-----ā-ig----t--a---ṭṭe? Nīnu yārige uttara koṭṭe? N-n- y-r-g- u-t-r- k-ṭ-e- ------------------------- Nīnu yārige uttara koṭṭe?

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…