Konverzační příručka

cs Osoby   »   kn ಜನಗಳು / ಜನರು

1 [jedna]

Osoby

Osoby

೧ [ಒಂದು]

1 [Ondu]

ಜನಗಳು / ಜನರು

[janagaḷu/janaru]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kannadština Poslouchat Více
ನಾನು ನ-ನ- ನ-ನ- ---- ನಾನು 0
n--u nānu n-n- ---- nānu
já a ty ನಾನು --್ತು --ನು ನ-ನ- ಮತ-ತ- ನ-ನ- ನ-ನ- ಮ-್-ು ನ-ನ- --------------- ನಾನು ಮತ್ತು ನೀನು 0
nān----t-u-nī-u nānu mattu nīnu n-n- m-t-u n-n- --------------- nānu mattu nīnu
my oba / my obě ನಾ-ಿಬ್ಬ-ು ನ-ವ-ಬ-ಬರ- ನ-ವ-ಬ-ಬ-ು --------- ನಾವಿಬ್ಬರು 0
n--ib--ru nāvibbaru n-v-b-a-u --------- nāvibbaru
on ಅವ-ು ಅವನ- ಅ-ನ- ---- ಅವನು 0
a-a-u avanu a-a-u ----- avanu
on a ona ಅ----ಮತ--ು--ವಳು ಅವನ- ಮತ-ತ- ಅವಳ- ಅ-ನ- ಮ-್-ು ಅ-ಳ- --------------- ಅವನು ಮತ್ತು ಅವಳು 0
a-anu--at-- -v--u avanu mattu avaḷu a-a-u m-t-u a-a-u ----------------- avanu mattu avaḷu
oni oba / ony obě ಅವರ-ಬ---ು ಅವರ-ಬ-ಬರ- ಅ-ರ-ಬ-ಬ-ು --------- ಅವರಿಬ್ಬರು 0
a-a---ba-u avaribbaru a-a-i-b-r- ---------- avaribbaru
muž ಗಂಡ ಗ-ಡ ಗ-ಡ --- ಗಂಡ 0
g-ṇ-a gaṇḍa g-ṇ-a ----- gaṇḍa
žena ಹೆಂಡತಿ ಹ--ಡತ- ಹ-ಂ-ತ- ------ ಹೆಂಡತಿ 0
he-ḍ-ti heṇḍati h-ṇ-a-i ------- heṇḍati
dítě ಮ-ು ಮಗ- ಮ-ು --- ಮಗು 0
magu magu m-g- ---- magu
rodina ಒಂ------ುಂಬ ಒ-ದ- ಕ-ಟ--ಬ ಒ-ದ- ಕ-ಟ-ಂ- ----------- ಒಂದು ಕುಟುಂಬ 0
o--- kuṭ---a ondu kuṭumba o-d- k-ṭ-m-a ------------ ondu kuṭumba
moje rodina ನನ-ನ ಕ-ಟುಂಬ ನನ-ನ ಕ-ಟ--ಬ ನ-್- ಕ-ಟ-ಂ- ----------- ನನ್ನ ಕುಟುಂಬ 0
na--a-ku---ba nanna kuṭumba n-n-a k-ṭ-m-a ------------- nanna kuṭumba
Moje rodina je tady. ನನ್----ಟ-ಂಬ---್-ಿ-ಇ-ೆ. ನನ-ನ ಕ-ಟ--ಬ ಇಲ-ಲ- ಇದ-. ನ-್- ಕ-ಟ-ಂ- ಇ-್-ಿ ಇ-ೆ- ---------------------- ನನ್ನ ಕುಟುಂಬ ಇಲ್ಲಿ ಇದೆ. 0
n--n- ---umb--i-l- --e. nanna kuṭumba illi ide. n-n-a k-ṭ-m-a i-l- i-e- ----------------------- nanna kuṭumba illi ide.
Jsem tady. ನ--ು ಇಲ್ಲಿ-ಇದ--ೇನೆ. ನ-ನ- ಇಲ-ಲ- ಇದ-ದ-ನ-. ನ-ನ- ಇ-್-ಿ ಇ-್-ೇ-ೆ- ------------------- ನಾನು ಇಲ್ಲಿ ಇದ್ದೇನೆ. 0
N-nu i-l- i-d-ne. Nānu illi iddēne. N-n- i-l- i-d-n-. ----------------- Nānu illi iddēne.
Jsi tady. ನೀನ- -ಲ್-ಿ--ದ-ಯ. ನ-ನ- ಇಲ-ಲ-ದ-ದ-ಯ. ನ-ನ- ಇ-್-ಿ-್-ೀ-. ---------------- ನೀನು ಇಲ್ಲಿದ್ದೀಯ. 0
Nī------------. Nīnu illiddīya. N-n- i-l-d-ī-a- --------------- Nīnu illiddīya.
On je tady a ona je tady. ಅ-----ಲ್-------ೆ ಮ-್ತು ಅ--ು-ಇ--ಲ-ದ್----. ಅವನ- ಇಲ-ಲ-ದ-ದ-ನ- ಮತ-ತ- ಅವಳ- ಇಲ-ಲ-ದ-ದ-ಳ-. ಅ-ನ- ಇ-್-ಿ-್-ಾ-ೆ ಮ-್-ು ಅ-ಳ- ಇ-್-ಿ-್-ಾ-ೆ- ---------------------------------------- ಅವನು ಇಲ್ಲಿದ್ದಾನೆ ಮತ್ತು ಅವಳು ಇಲ್ಲಿದ್ದಾಳೆ. 0
A-a-----li-d----mat-u --a-u --l--d-ḷ-. Avanu illiddāne mattu avaḷu illiddāḷe. A-a-u i-l-d-ā-e m-t-u a-a-u i-l-d-ā-e- -------------------------------------- Avanu illiddāne mattu avaḷu illiddāḷe.
Jsme tady. ನ-ವು--ಲ--ಿದ್ದೇವೆ. ನ-ವ- ಇಲ-ಲ-ದ-ದ-ವ-. ನ-ವ- ಇ-್-ಿ-್-ೇ-ೆ- ----------------- ನಾವು ಇಲ್ಲಿದ್ದೇವೆ. 0
Nā----lli--ē-e. Nāvu illiddēve. N-v- i-l-d-ē-e- --------------- Nāvu illiddēve.
Jste tady. ನೀವ- -ಲ್----ದ-ರಿ. ನ-ವ- ಇಲ-ಲ-ದ-ದ-ರ-. ನ-ವ- ಇ-್-ಿ-್-ೀ-ಿ- ----------------- ನೀವು ಇಲ್ಲಿದ್ದೀರಿ. 0
N-vu------d-r-. Nīvu illiddīri. N-v- i-l-d-ī-i- --------------- Nīvu illiddīri.
Všichni jsou tady. ಅ-ರ-ಗಳ---ಲರ- ಇ-್--ದ್---ೆ ಅವರ-ಗಳ-ಲ-ಲರ- ಇಲ-ಲ-ದ-ದ-ರ- ಅ-ರ-ಗ-ೆ-್-ರ- ಇ-್-ಿ-್-ಾ-ೆ ------------------------ ಅವರುಗಳೆಲ್ಲರು ಇಲ್ಲಿದ್ದಾರೆ 0
Av-ru-a--llaru-illid-ā-e Avarugaḷellaru illiddāre A-a-u-a-e-l-r- i-l-d-ā-e ------------------------ Avarugaḷellaru illiddāre

Učením jazyků proti Alzheimerovi

Kdo chce zůstat dlouho duševně zdráv, měl by se učit jazyky. Znalost jazyků může chránit před demencí. To prokázaly mnohé vědecké studie. Věk přitom nehraje roli. Důležité je jen pravidelně trénovat mozek. Učení slovíček aktivuje různé části mozku. Ty řídí důležité kognitivní procesy. Lidé, kteří hovoří více jazyky, jsou proto pozornější. Také se lépe soustředí. Vícejazyčnost má však i další výhody. Multilingvní lidé se i lépe rozhodují. Také se rychleji rozhodují. Je to tím, že jejich mozek se naučil výběru. Pro jednu věc zná totiž minimálně dva termíny. Každý takový termín představuje jednu možnost. Lidé hovořící více jazyky se proto musí neustále rozhodovat. Jejich mozek je vycvičen k výběru z více možností. A tento trénink neprocvičuje jen řečové centrum. Znalost více jazyků je prospěšná i pro další části mozku. Znalost jazyků také znamená lepší kognitivní kontrolu. Samozřejmě, že učením cizích jazyků nelze demenci zabránit. Tato nemoc však postupuje u lidí hovořících více jazyky pomaleji. Zdá se, že jejich mozek umí její následky lépe kompenzovat. Symptomy demence se u lidí studujících cizí jazyky tolik neprojevují. Nebývají tolik zmateni ani nezapomínají. Studium jazyků je tedy prospěšné v mládí i ve stáří. A s každým dalším jazykem je učení snazší. Místo po léku bychom proto měli sáhnout po slovníku!