Konverzační příručka

cs Kladení otázek 1   »   kn ಪ್ರಶ್ನೆಗಳನ್ನು ಕೇಳುವುದು ೧

62 [šedesát dva]

Kladení otázek 1

Kladení otázek 1

೬೨ [ಅರವತ್ತೆರಡು]

62 [aravatteraḍu]

ಪ್ರಶ್ನೆಗಳನ್ನು ಕೇಳುವುದು ೧

[praśnegaḷannu kēḷuvudu. 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kannadština Poslouchat Více
učit se ಕ-ಿಯ-ವ-ದು. ಕ--------- ಕ-ಿ-ು-ು-ು- ---------- ಕಲಿಯುವುದು. 0
K--i--vu-u. K---------- K-l-y-v-d-. ----------- Kaliyuvudu.
Učí se žáci hodně? ವಿ-್-ಾ-್-ಿ----ತ---ಾ-ಕ-ಿಯ-ವರೆ? ವ------------ ತ---- ಕ-------- ವ-ದ-ಯ-ರ-ಥ-ಗ-ು ತ-ಂ-ಾ ಕ-ಿ-ು-ರ-? ----------------------------- ವಿದ್ಯಾರ್ಥಿಗಳು ತುಂಬಾ ಕಲಿಯುವರೆ? 0
Vi--ār--------t-mb---al--uvare? V------------ t---- k---------- V-d-ā-t-i-a-u t-m-ā k-l-y-v-r-? ------------------------------- Vidyārthigaḷu tumbā kaliyuvare?
Ne, učí se málo. ಇ-್-,-ಅವರು-ಕಡ-ಮೆ -ಲಿ-ು-್-ಾ-ೆ. ಇ---- ಅ--- ಕ---- ಕ----------- ಇ-್-, ಅ-ರ- ಕ-ಿ-ೆ ಕ-ಿ-ು-್-ಾ-ೆ- ----------------------------- ಇಲ್ಲ, ಅವರು ಕಡಿಮೆ ಕಲಿಯುತ್ತಾರೆ. 0
I-la--a---- -a-i-e --l----tā--. I---- a---- k----- k----------- I-l-, a-a-u k-ḍ-m- k-l-y-t-ā-e- ------------------------------- Illa, avaru kaḍime kaliyuttāre.
ptát se ಪ-ರ--ನಿಸುವುದು ಪ------------ ಪ-ರ-್-ಿ-ು-ು-ು ------------- ಪ್ರಶ್ನಿಸುವುದು 0
Pr-śnis---du P----------- P-a-n-s-v-d- ------------ Praśnisuvudu
Ptáte se často učitele? ನೀ----ೆ-್-ಾ---ಅ-್--ಪಕರ--- -್--್ನೆಗ-ನ್---ಕೇ-ುತ-ತ---? ನ--- ಹ------- ಅ---------- ಪ------------ ಕ---------- ನ-ವ- ಹ-ಚ-ಚ-ಗ- ಅ-್-ಾ-ಕ-ಿ-ೆ ಪ-ರ-್-ೆ-ಳ-್-ು ಕ-ಳ-ತ-ತ-ರ-? --------------------------------------------------- ನೀವು ಹೆಚ್ಚಾಗಿ ಅಧ್ಯಾಪಕರಿಗೆ ಪ್ರಶ್ನೆಗಳನ್ನು ಕೇಳುತ್ತೀರಾ? 0
n------ccā---ad-yā--k--i----ra-n-g-ḷ-nnu -ē---t-rā? n--- h------ a------------ p------------ k--------- n-v- h-c-ā-i a-h-ā-a-a-i-e p-a-n-g-ḷ-n-u k-ḷ-t-ī-ā- --------------------------------------------------- nīvu heccāgi adhyāpakarige praśnegaḷannu kēḷuttīrā?
Ne, neptám se ho často. ಇಲ್-- ನ--ು ಹೆ--ಚಾಗ- ಅಧ್ಯಾ-ಕ-ಿಗೆ------ನ-ಗಳ-್-ು ಕೇ-ುವ-----ಲ. ಇ---- ನ--- ಹ------- ಅ---------- ಪ------------ ಕ----------- ಇ-್-, ನ-ನ- ಹ-ಚ-ಚ-ಗ- ಅ-್-ಾ-ಕ-ಿ-ೆ ಪ-ರ-್-ೆ-ಳ-್-ು ಕ-ಳ-ವ-ದ-ಲ-ಲ- ---------------------------------------------------------- ಇಲ್ಲ, ನಾನು ಹೆಚ್ಚಾಗಿ ಅಧ್ಯಾಪಕರಿಗೆ ಪ್ರಶ್ನೆಗಳನ್ನು ಕೇಳುವುದಿಲ್ಲ. 0
I-la, -ān----c--gi adh--p-ka---- -raśne--ḷa-nu--ē-----i-l-. I---- n--- h------ a------------ p------------ k----------- I-l-, n-n- h-c-ā-i a-h-ā-a-a-i-e p-a-n-g-ḷ-n-u k-ḷ-v-d-l-a- ----------------------------------------------------------- Illa, nānu heccāgi adhyāpakarige praśnegaḷannu kēḷuvudilla.
odpovídat ಉತ-ತ----ವ--ು. ಉ------------ ಉ-್-ರ-ಸ-ವ-ದ-. ------------- ಉತ್ತರಿಸುವುದು. 0
U-t-r--u---u. U------------ U-t-r-s-v-d-. ------------- Uttarisuvudu.
Odpovězte, prosím. ದಯವಿ---- ಉತ್-- ನೀ-ಿ. ದ------- ಉ---- ನ---- ದ-ವ-ಟ-ಟ- ಉ-್-ರ ನ-ಡ-. -------------------- ದಯವಿಟ್ಟು ಉತ್ತರ ನೀಡಿ. 0
Daya-iṭṭ- utt--- ----. D-------- u----- n---- D-y-v-ṭ-u u-t-r- n-ḍ-. ---------------------- Dayaviṭṭu uttara nīḍi.
Odpovídám. ನಾನ- --್ತ--ಸು-್ತೇನೆ. ನ--- ಉ-------------- ನ-ನ- ಉ-್-ರ-ಸ-ತ-ತ-ನ-. -------------------- ನಾನು ಉತ್ತರಿಸುತ್ತೇನೆ. 0
Nā-u-ut---isut--ne. N--- u------------- N-n- u-t-r-s-t-ē-e- ------------------- Nānu uttarisuttēne.
pracovat ಕೆ-- ಮಾಡ-ವು-ು ಕ--- ಮ------- ಕ-ಲ- ಮ-ಡ-ವ-ದ- ------------- ಕೆಲಸ ಮಾಡುವುದು 0
Ke-a-a--ā--vudu K----- m------- K-l-s- m-ḍ-v-d- --------------- Kelasa māḍuvudu
Pracuje právě? ಈಗ --ನು-ಕ-ಲಸ -ಾಡ-ತ್---್ದಾ--? ಈ- ಅ--- ಕ--- ಮ-------------- ಈ- ಅ-ನ- ಕ-ಲ- ಮ-ಡ-ತ-ತ-ದ-ದ-ನ-? ---------------------------- ಈಗ ಅವನು ಕೆಲಸ ಮಾಡುತ್ತಿದ್ದಾನಾ? 0
ī----v----ke---- m---t-iddā-ā? ī-- a---- k----- m------------ ī-a a-a-u k-l-s- m-ḍ-t-i-d-n-? ------------------------------ īga avanu kelasa māḍuttiddānā?
Ano, právě pracuje. ಹೌದು--ಈಗ ಅವನ---ೆ-ಸ-ಮ---ತ್-ಿದ್-ಾನ-. ಹ---- ಈ- ಅ--- ಕ--- ಮ-------------- ಹ-ದ-, ಈ- ಅ-ನ- ಕ-ಲ- ಮ-ಡ-ತ-ತ-ದ-ದ-ನ-. ---------------------------------- ಹೌದು, ಈಗ ಅವನು ಕೆಲಸ ಮಾಡುತ್ತಿದ್ದಾನೆ. 0
H--du,-īga-----u-kel-sa-m-ḍ-t-i-d-n-. H----- ī-- a---- k----- m------------ H-u-u- ī-a a-a-u k-l-s- m-ḍ-t-i-d-n-. ------------------------------------- Haudu, īga avanu kelasa māḍuttiddāne.
přijít ಬ--ವು--. ಬ------- ಬ-ು-ು-ು- -------- ಬರುವುದು. 0
B--uv-du. B-------- B-r-v-d-. --------- Baruvudu.
Přijdete? ನೀವ--ಬ------ರ-? ನ--- ಬ--------- ನ-ವ- ಬ-ು-್-ೀ-ಾ- --------------- ನೀವು ಬರುತ್ತೀರಾ? 0
Nī----aru-tī-ā? N--- b--------- N-v- b-r-t-ī-ā- --------------- Nīvu baruttīrā?
Ano, přijdeme hned. ಹೌ-ು- --ವ----ಗ-ಬ-ುತ್-ೇ--. ಹ---- ನ--- ಬ-- ಬ--------- ಹ-ದ-, ನ-ವ- ಬ-ಗ ಬ-ು-್-ೇ-ೆ- ------------------------- ಹೌದು, ನಾವು ಬೇಗ ಬರುತ್ತೇವೆ. 0
Hau-u--n--- --ga----u-t-v-. H----- n--- b--- b--------- H-u-u- n-v- b-g- b-r-t-ē-e- --------------------------- Haudu, nāvu bēga baruttēve.
bydlet ವ-ಸ--ುವು-ು. ವ---------- ವ-ಸ-ಸ-ವ-ದ-. ----------- ವಾಸಿಸುವುದು. 0
Vā---uvu-u. V---------- V-s-s-v-d-. ----------- Vāsisuvudu.
Bydlíte v Berlíně? ನೀವು--ರ್ಲ-ನಿನ--ಲ- ವ-----ತ್ತಿ-್ದೀ--? ನ--- ಬ----------- ವ---------------- ನ-ವ- ಬ-್-ೀ-ಿ-ಲ-ಲ- ವ-ಸ-ಸ-ತ-ತ-ದ-ದ-ರ-? ----------------------------------- ನೀವು ಬರ್ಲೀನಿನಲ್ಲಿ ವಾಸಿಸುತ್ತಿದ್ದೀರಾ? 0
Nī-u -arlīn--alli vā---ut--dd---? N--- b----------- v-------------- N-v- b-r-ī-i-a-l- v-s-s-t-i-d-r-? --------------------------------- Nīvu barlīninalli vāsisuttiddīrā?
Ano, bydlím v Berlíně. ಹೌ-ು---ಾನ- -----ನಿನಲ್-ಿ-ವ-ಸ-ಸ-ತ-ತ-ದ್ದೇನ-. ಹ---- ನ--- ಬ----------- ವ---------------- ಹ-ದ-, ನ-ನ- ಬ-್-ೀ-ಿ-ಲ-ಲ- ವ-ಸ-ಸ-ತ-ತ-ದ-ದ-ನ-. ----------------------------------------- ಹೌದು, ನಾನು ಬರ್ಲೀನಿನಲ್ಲಿ ವಾಸಿಸುತ್ತಿದ್ದೇನೆ. 0
H--du, nān- b--l-n----l--vās-su--id---e. H----- n--- b----------- v-------------- H-u-u- n-n- b-r-ī-i-a-l- v-s-s-t-i-d-n-. ---------------------------------------- Haudu, nānu barlīninalli vāsisuttiddēne.

Kdo chce mluvit, musí i psát!

Učení cizích jazyků není vždy lehké. Především začátky bývají pro studenty často obtížné. Mnozí si nevěří, když mají říci větu v cizím jazyce. Bojí se, že udělají chybu. Takovým studentům může pomoct psaní. Neboť kdo se chce naučit dobře mluvit, měl by co nejvíc psát! Psaní nám pomáhá si na nový jazyk zvyknout. To má mnoho důvodů. Psaní funguje jinak než mluvení. Je to mnohem komplexnější proces. Při psaní přemýšlíme déle, která slova použijeme. Náš mozek tak pracuje s novým jazykem mnohem intenzivněji. Při psaní jsme také mnohem uvolněnější. Nikdo na naši odpověď nečeká. Takže se pomalu zbavujeme strachu z cizího jazyka. Psaní navíc rozvíjí kreativitu. Cítíme se volněji a více si s novým jazykem hrajeme. Při psaní máme také více času než při mluvení. Rozvíjí také naši paměť! Největší výhodou psaní je však určitý odstup. Jinými slovy, své vyjádření si můžeme zkontrolovat. Vidíme vše jasně před sebou. Můžeme tak opravit své chyby, a tím se i učit. O čem v novém jazyce píšete, není až tak důležité. Důležité je jen pravidelně, písemně formulovat věty. Pokud se chcete procvičovat, najděte si kamaráda v cizině a dopisujte si. Potom byste se měli sejít i osobně. Uvidíte sami: Mluvení je pak mnohem snadnější!