Konverzační příručka

cs Ve vlaku   »   kn ರೈಲಿನೊಳಗೆ

34 [třicet čtyři]

Ve vlaku

Ve vlaku

೩೪ [ಮೂವತ್ತನಾಲ್ಕು]

34 [Mūvattanālku]

ರೈಲಿನೊಳಗೆ

railinoḷage.

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kannadština Poslouchat Více
Je to vlak do Berlína? ಇ---ಬರ್ಲೀನ್--- ಹೋ--- ರ-ಲೆ? ಇ_ ಬ___ ಗೆ ಹೋ__ ರೈ__ ಇ-ು ಬ-್-ೀ-್ ಗ- ಹ-ಗ-ವ ರ-ಲ-? -------------------------- ಇದು ಬರ್ಲೀನ್ ಗೆ ಹೋಗುವ ರೈಲೆ? 0
Idu bar--- g--h--uv- rai-e? I__ b_____ g_ h_____ r_____ I-u b-r-ī- g- h-g-v- r-i-e- --------------------------- Idu barlīn ge hōguva raile?
V kolik hodin ten vlak odjíždí? ರೈ---ಯಾವ-- ಹ--ಡು--ತ--? ರೈ_ ಯಾ__ ಹೊ______ ರ-ಲ- ಯ-ವ-ಗ ಹ-ರ-ು-್-ದ-? ---------------------- ರೈಲು ಯಾವಾಗ ಹೊರಡುತ್ತದೆ? 0
R-il- y-vā-a ----ḍut--d-? R____ y_____ h___________ R-i-u y-v-g- h-r-ḍ-t-a-e- ------------------------- Railu yāvāga horaḍuttade?
V kolik hodin dorazí ten vlak do Berlína? ರ-ಲು----ಲ-ನ- ಅ-್-ು--ಷ್ಟು ಹೊತ್ತ-ಗೆ-ತ-ು-ು--ತ--? ರೈ_ ಬ___ ಅ__ ಎ__ ಹೊ___ ತ______ ರ-ಲ- ಬ-್-ೀ-್ ಅ-್-ು ಎ-್-ು ಹ-ತ-ತ-ಗ- ತ-ು-ು-್-ದ-? --------------------------------------------- ರೈಲು ಬರ್ಲೀನ್ ಅನ್ನು ಎಷ್ಟು ಹೊತ್ತಿಗೆ ತಲುಪುತ್ತದೆ? 0
Rail----rlī--an-- eṣ-u----ti-- ta-up----d-? R____ b_____ a___ e___ h______ t___________ R-i-u b-r-ī- a-n- e-ṭ- h-t-i-e t-l-p-t-a-e- ------------------------------------------- Railu barlīn annu eṣṭu hottige taluputtade?
S dovolením, mohu projít? ಕ್-ಮ--ಿ,--ಾ---ಹಾ-- ---ಬಹು-ೆ? ಕ್____ ನಾ_ ಹಾ_ ಹೋ_____ ಕ-ಷ-ಿ-ಿ- ನ-ನ- ಹ-ದ- ಹ-ಗ-ಹ-ದ-? ---------------------------- ಕ್ಷಮಿಸಿ, ನಾನು ಹಾದು ಹೋಗಬಹುದೆ? 0
Kṣ-m--i- --nu h-d- --gab--u-e? K_______ n___ h___ h__________ K-a-i-i- n-n- h-d- h-g-b-h-d-? ------------------------------ Kṣamisi, nānu hādu hōgabahude?
Myslím, že toto je mé místo. ಇ---ನನ್--ಸ-ಥಳ-ಎ--- -ಾ-ಿಸ-------. ಇ_ ನ__ ಸ್__ ಎಂ_ ಭಾ______ ಇ-ು ನ-್- ಸ-ಥ- ಎ-ದ- ಭ-ವ-ಸ-ತ-ತ-ನ-. -------------------------------- ಇದು ನನ್ನ ಸ್ಥಳ ಎಂದು ಭಾವಿಸುತ್ತೇನೆ. 0
Idu--an-- s----a-end- -hāv-s-ttē--. I__ n____ s_____ e___ b____________ I-u n-n-a s-h-ḷ- e-d- b-ā-i-u-t-n-. ----------------------------------- Idu nanna sthaḷa endu bhāvisuttēne.
Myslím, že sedíte na mém místě. ನ-ವ--ನ--ನ-ಸ----ಲ--- ಕು----ಕೊಂಡ------ಿ -ಂ------ಿ-ುತ----ೆ. ನೀ_ ನ__ ಸ್_____ ಕು_______ ಎಂ_ ಭಾ______ ನ-ವ- ನ-್- ಸ-ಥ-ದ-್-ಿ ಕ-ಳ-ತ-ಕ-ಂ-ಿ-್-ೀ-ಿ ಎ-ದ- ಭ-ವ-ಸ-ತ-ತ-ನ-. -------------------------------------------------------- ನೀವು ನನ್ನ ಸ್ಥಳದಲ್ಲಿ ಕುಳಿತುಕೊಂಡಿದ್ದೀರಿ ಎಂದು ಭಾವಿಸುತ್ತೇನೆ. 0
N-vu ----- ---a--da-l---------oṇ-id---i-e-du---ā-i--ttēne. N___ n____ s__________ k_______________ e___ b____________ N-v- n-n-a s-h-ḷ-d-l-i k-ḷ-t-k-ṇ-i-d-r- e-d- b-ā-i-u-t-n-. ---------------------------------------------------------- Nīvu nanna sthaḷadalli kuḷitukoṇḍiddīri endu bhāvisuttēne.
Kde je spací vůz? ಸ್-ೀ-ರ್--ಲ-ಲ-ದ-? ಸ್___ ಎ____ ಸ-ಲ-ಪ-್ ಎ-್-ಿ-ೆ- ---------------- ಸ್ಲೀಪರ್ ಎಲ್ಲಿದೆ? 0
Slīpar-e-l-de? S_____ e______ S-ī-a- e-l-d-? -------------- Slīpar ellide?
Spací vůz je na konci vlaku. ಸ--ೀ--್--ೈಲ-- -ೊನ---್ಲ--ೆ. ಸ್___ ರೈ__ ಕೊ______ ಸ-ಲ-ಪ-್ ರ-ಲ-ನ ಕ-ನ-ಯ-್-ಿ-ೆ- -------------------------- ಸ್ಲೀಪರ್ ರೈಲಿನ ಕೊನೆಯಲ್ಲಿದೆ. 0
S-ī-a--ra---n- ko------i--. S_____ r______ k___________ S-ī-a- r-i-i-a k-n-y-l-i-e- --------------------------- Slīpar railina koneyallide.
A kde je jídelní vůz? – Vepředu. ಊ-ದ -ಬ್-ಿ ಎಲ್-ಿದೆ? ರ-ಲಿ- ಮು-ಭಾ-ದ-್ಲ-? ಊ__ ಡ__ ಎ____ ರೈ__ ಮುಂ______ ಊ-ದ ಡ-್-ಿ ಎ-್-ಿ-ೆ- ರ-ಲ-ನ ಮ-ಂ-ಾ-ದ-್-ಿ- ------------------------------------- ಊಟದ ಡಬ್ಬಿ ಎಲ್ಲಿದೆ? ರೈಲಿನ ಮುಂಭಾಗದಲ್ಲಿ? 0
Ūṭada-ḍabb----l--e? -ai--na -u-b---a---li? Ū____ ḍ____ e______ R______ m_____________ Ū-a-a ḍ-b-i e-l-d-? R-i-i-a m-m-h-g-d-l-i- ------------------------------------------ Ūṭada ḍabbi ellide? Railina mumbhāgadalli?
Mohu spát dole? ನಾ-ು--ಲ್ಲ- ಕ-ಳಗ----ಲಗ-ಹು--? ನಾ_ ಇ__ ಕೆ___ ಮ______ ನ-ನ- ಇ-್-ಿ ಕ-ಳ-ಡ- ಮ-ಗ-ಹ-ದ-? --------------------------- ನಾನು ಇಲ್ಲಿ ಕೆಳಗಡೆ ಮಲಗಬಹುದೆ? 0
Nā-u-il-i--e--gaḍ-----a--bahu--? N___ i___ k_______ m____________ N-n- i-l- k-ḷ-g-ḍ- m-l-g-b-h-d-? -------------------------------- Nānu illi keḷagaḍe malagabahude?
Mohl bych spát uprostřed? ನ--- ಇ--ಲಿ ಮಧ-ಯ-ಲ್-ಿ --ಗ---ದೆ? ನಾ_ ಇ__ ಮ_____ ಮ______ ನ-ನ- ಇ-್-ಿ ಮ-್-ದ-್-ಿ ಮ-ಗ-ಹ-ದ-? ------------------------------ ನಾನು ಇಲ್ಲಿ ಮಧ್ಯದಲ್ಲಿ ಮಲಗಬಹುದೆ? 0
N--- i-l--ma-h---al-- mala--ba-ud-? N___ i___ m__________ m____________ N-n- i-l- m-d-y-d-l-i m-l-g-b-h-d-? ----------------------------------- Nānu illi madhyadalli malagabahude?
Mohl bych spát nahoře? ನಾನ------ಿ -ೇಲ---- ಮ-ಗ---ದೆ? ನಾ_ ಇ__ ಮೇ___ ಮ______ ನ-ನ- ಇ-್-ಿ ಮ-ಲ-ಗ-ೆ ಮ-ಗ-ಹ-ದ-? ---------------------------- ನಾನು ಇಲ್ಲಿ ಮೇಲುಗಡೆ ಮಲಗಬಹುದೆ? 0
N-nu-i--- m-l-g-ḍ- -al----ah--e? N___ i___ m_______ m____________ N-n- i-l- m-l-g-ḍ- m-l-g-b-h-d-? -------------------------------- Nānu illi mēlugaḍe malagabahude?
Kdy budeme na hranici? ನ--- ಯ-ವ---ಗ-ಿಯನ್-- -ಲ--ು-್-ೇವೆ? ನಾ_ ಯಾ__ ಗ____ ತ______ ನ-ವ- ಯ-ವ-ಗ ಗ-ಿ-ನ-ನ- ತ-ು-ು-್-ೇ-ೆ- -------------------------------- ನಾವು ಯಾವಾಗ ಗಡಿಯನ್ನು ತಲುಪುತ್ತೇವೆ? 0
N-vu-----ga-ga---a-n--t--up---ē-e? N___ y_____ g________ t___________ N-v- y-v-g- g-ḍ-y-n-u t-l-p-t-ē-e- ---------------------------------- Nāvu yāvāga gaḍiyannu taluputtēve?
Jak dlouho trvá cesta do Berlína? ಬರ್-ೀ---ವರ---ನ ಪ್-ಯ--ಕ್ಕೆ --್-ು --- ----? ಬ___ ವ___ ಪ್_____ ಎ__ ಸ__ ಬೇ__ ಬ-್-ೀ-್ ವ-ೆ-ಿ- ಪ-ರ-ಾ-ಕ-ಕ- ಎ-್-ು ಸ-ಯ ಬ-ಕ-? ----------------------------------------- ಬರ್ಲೀನ್ ವರೆಗಿನ ಪ್ರಯಾಣಕ್ಕೆ ಎಷ್ಟು ಸಮಯ ಬೇಕು? 0
B--līn--aregi-- p-a-āṇ--k- --ṭ- s-m--a bēku? B_____ v_______ p_________ e___ s_____ b____ B-r-ī- v-r-g-n- p-a-ā-a-k- e-ṭ- s-m-y- b-k-? -------------------------------------------- Barlīn varegina prayāṇakke eṣṭu samaya bēku?
Má ten vlak zpoždění? ರ--ು ತ-ವಾ-ಿ--ಡುತ-ತಿ--ಯ-? ರೈ_ ತ___ ಓ______ ರ-ಲ- ತ-ವ-ಗ- ಓ-ು-್-ಿ-ೆ-ೆ- ------------------------ ರೈಲು ತಡವಾಗಿ ಓಡುತ್ತಿದೆಯೆ? 0
Ra-lu-t-ḍav--i -ḍ--ti-eye? R____ t_______ ō__________ R-i-u t-ḍ-v-g- ō-u-t-d-y-? -------------------------- Railu taḍavāgi ōḍuttideye?
Máte něco na čtení? ನಿಮ್--ಬಳಿ----ು ಏ----- ಇದ---? ನಿ__ ಬ_ ಓ__ ಏ___ ಇ___ ನ-ಮ-ಮ ಬ-ಿ ಓ-ಲ- ಏ-ಾ-ರ- ಇ-ೆ-ೆ- ---------------------------- ನಿಮ್ಮ ಬಳಿ ಓದಲು ಏನಾದರು ಇದೆಯೆ? 0
N-m-m- b-ḷ- --a-u---ādar--i---e? N_____ b___ ō____ ē______ i_____ N-m-m- b-ḷ- ō-a-u ē-ā-a-u i-e-e- -------------------------------- Nim'ma baḷi ōdalu ēnādaru ideye?
Je tady možné koupit něco k jídlu a pití? ಇ--ಲ- ತ-ನ್--- -ತ-ತು --ಡ-------ಾ-ರು --ರೆಯ-----ೆ-ೆ? ಇ__ ತಿ___ ಮ__ ಕು___ ಏ___ ದೊ_______ ಇ-್-ಿ ತ-ನ-ನ-ು ಮ-್-ು ಕ-ಡ-ಯ-ು ಏ-ಾ-ರ- ದ-ರ-ಯ-ತ-ತ-ೆ-ೆ- ------------------------------------------------- ಇಲ್ಲಿ ತಿನ್ನಲು ಮತ್ತು ಕುಡಿಯಲು ಏನಾದರು ದೊರೆಯುತ್ತದೆಯೆ? 0
I--- ti------mat-- -uḍ---lu ---d-r- d------t---ye? I___ t______ m____ k_______ ē______ d_____________ I-l- t-n-a-u m-t-u k-ḍ-y-l- ē-ā-a-u d-r-y-t-a-e-e- -------------------------------------------------- Illi tinnalu mattu kuḍiyalu ēnādaru doreyuttadeye?
Můžete mě vzbudit v 7 hodin? ದಯ---------್---ನ- ---ಿಗ್---ಏ-ು -ಂಟ--- ---ಬ--ು--ರ-? ದ____ ನ____ ಬೆ___ ಏ_ ಗಂ__ ಎ______ ದ-ವ-ಟ-ಟ- ನ-್-ನ-ನ- ಬ-ಳ-ಗ-ಗ- ಏ-ು ಗ-ಟ-ಗ- ಎ-್-ಿ-ು-ಿ-ಾ- -------------------------------------------------- ದಯವಿಟ್ಟು ನನ್ನನ್ನು ಬೆಳಿಗ್ಗೆ ಏಳು ಗಂಟೆಗೆ ಎಬ್ಬಿಸುವಿರಾ? 0
Day-vi--- n-n-ann--b--ig-- ēḷu-g---e-e-e--isu---ā? D________ n_______ b______ ē__ g______ e__________ D-y-v-ṭ-u n-n-a-n- b-ḷ-g-e ē-u g-ṇ-e-e e-b-s-v-r-? -------------------------------------------------- Dayaviṭṭu nannannu beḷigge ēḷu gaṇṭege ebbisuvirā?

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + kannadština (1-100) MP3 kannadština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Miminka umí odezírat ze rtů!

Když se miminka učí mluvit, dívají se svým rodičům na ústa. K tomu dospěli vývojoví psychologové. Zhruba od šesti měsíců začínají děti odezírat ze rtů. Učí se, jak pohybovat rty, aby vytvořily hlásku. Když je dětem rok, už některým slovům rozumí. Od tohoto věku se lidem dívají zase do očí. Získávají tím mnoho důležitých informací. Z očí poznají, jestli jsou jejich rodiče veselí nebo smutní. Tímto způsobem se učí poznávat pocity. Zajímavé je, když na ně mluvíte cizím jazykem. Potom totiž opět začnou odezírat ze rtů. Učí se tak tvořit cizí hlásky. Mluvíte-li s dětmi, měli byste se tedy na ně vždy dívat. Kromě toho potřebují děti ke svému jazykovému vývoji dialog. Rodiče totiž velmi často opakují, co děti řeknou. Děti tedy dostávají zpětnou vazbu. Pro malé děti je velmi důležitá. Vědí, že jim rozumíte. A to je motivuje. Rády potom v učení pokračují. Nestačí tedy dětem jen přehrávat audiokazety. To, že děti opravdu umějí odezírat ze rtů, dokazují studie. Malým dětem byly například přehrávány videa bez zvuku. Šlo o videa v jejich mateřském a cizím jazyce. Videa ve svém mateřském jazyce sledovaly děti déle. Dávaly při nich i větší pozor. První slova dětí jsou však na celém světě stejná. Máma a táta - vysloví snadno ve všech jazycích!