Konverzační příručka

cs Úklid   »   et Suurpuhastus

18 [osmnáct]

Úklid

Úklid

18 [kaheksateist]

Suurpuhastus

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština estonština Poslouchat Více
Dnes je sobota. T-na--- lau-äe-. T--- o- l------- T-n- o- l-u-ä-v- ---------------- Täna on laupäev. 0
Dnes máme čas. Tä---------l--eg-. T--- o- m--- a---- T-n- o- m-i- a-g-. ------------------ Täna on meil aega. 0
Dnes uklidíme byt. Tän- ko----a---m---orter-t. T--- k-------- m- k-------- T-n- k-r-s-a-e m- k-r-e-i-. --------------------------- Täna koristame me korterit. 0
Já uklidím koupelnu. Ma-puh-s-a- v-n--t-b-. M- p------- v--------- M- p-h-s-a- v-n-i-u-a- ---------------------- Ma puhastan vannituba. 0
Můj manžel umyje auto. M- m------seb -ut-t. M- m--- p---- a----- M- m-e- p-s-b a-t-t- -------------------- Mu mees peseb autot. 0
Děti umyjí kola. L-p--d p--a--a--d-j-lgra-tai-. L----- p--------- j----------- L-p-e- p-h-s-a-a- j-l-r-t-a-d- ------------------------------ Lapsed puhastavad jalgrattaid. 0
Babička zalije květiny. V-n-e-a---s-a- -ill-. V------ k----- l----- V-n-e-a k-s-a- l-l-i- --------------------- Vanaema kastab lilli. 0
Děti si uklidí dětský pokoj. L--sed-korist---d -as-e-oa ---. L----- k--------- l------- ä--- L-p-e- k-r-s-a-a- l-s-e-o- ä-a- ------------------------------- Lapsed koristavad lastetoa ära. 0
Můj manžel si uklidí svůj psací stůl. M- mees k--ist-b--m---ir--t-s-a---. M- m--- k------- o-- k------------- M- m-e- k-r-s-a- o-a k-r-u-u-l-u-a- ----------------------------------- Mu mees koristab oma kirjutuslauda. 0
Dám prádlo do pračky. Mi-a ---en -ii-e----s----i-a-se. M--- p---- r----- p------------- M-n- p-n-n r-i-e- p-s-m-s-n-s-e- -------------------------------- Mina panen riided pesumasinasse. 0
Pověsím prádlo. M---ipu--n----u-----. M- r------ p--- ü---- M- r-p-t-n p-s- ü-e-. --------------------- Ma riputan pesu üles. 0
Vyžehlím prádlo. Ma -r-i--- ---u. M- t------ p---- M- t-i-g-n p-s-. ---------------- Ma triigin pesu. 0
Okna jsou špinavá. A---- on-mu---d. A---- o- m------ A-n-d o- m-s-a-. ---------------- Aknad on mustad. 0
Podlaha je špinavá. P----- -- -u-t. P----- o- m---- P-r-n- o- m-s-. --------------- Põrand on must. 0
Nádobí je špinavé. Nõud o- -us-ad. N--- o- m------ N-u- o- m-s-a-. --------------- Nõud on mustad. 0
Kdo umyje okna? Kes-akna--ära pese-? K-- a---- ä-- p----- K-s a-n-d ä-a p-s-b- -------------------- Kes aknad ära peseb? 0
Kdo vyluxuje? Kes-võta---olmu? K-- v---- t----- K-s v-t-b t-l-u- ---------------- Kes võtab tolmu? 0
Kdo umyje nádobí? K-- ----- nõu-? K-- p---- n---- K-s p-s-b n-u-? --------------- Kes peseb nõud? 0

Včasné učení

Cizí jazyky jsou stále důležitější. To platí i v profesionálním životě. Počet lidí, kteří se učí cizí jazyky, se proto zvyšuje. I mnoho rodičů si přeje, aby se jejich děti učily jazyky. Nejlépe již v mládí. Na celém světě existuje proto už celá řada mezinárodních základních škol. Také mateřské školky s vícejazyčnou výukou jsou stále oblíbenější. Začít s učením tak brzy, má své výhody. Je to dáno vývojem našeho mozku. Až do 4 let věku se v mozku tvoří struktury pro jazyky. Neuronální sítě nám pomáhají při učení. Později se nové struktury vytvářejí obtížněji. Starší děti a dospělí se učí cizí jazyky mnohem hůř. Proto bychom měli časný vývoj našeho mozku aktivně podporovat. Krátce řečeno: čím dříve, tím lépe. Jsou však i lidé, kteří časné učení kritizují. Mají strach, že mnohojazyčnost malé děti přetěžuje. Navíc existuje nebezpečí, že se žádný jazyk nenaučí pořádně. Z vědeckého hlediska jsou však tyto obavy neopodstatněné. Většina lingvistů a neuropsychologů jsou optimisté. Ve svých studiích na toto téma došli k pozitivním výsledkům. Děti se většinou učí cizí jazyky rády. A: když se děti učí jazyk, také v tom jazyce myslí. Proto prostřednictvím cizích jazyků poznávají i svou mateřštinu. Ze znalosti jazyků potom profitují celý život. Je dokonce lepší začít s těžkými jazyky. Neboť mozek dětí se učí rychle a intuitivně. Je jim jedno, jestli si pamatují hello, ciao nebo néih hóu .