Konverzační příručka

cs Úklid   »   it Pulizie di casa

18 [osmnáct]

Úklid

Úklid

18 [diciotto]

Pulizie di casa

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština italština Poslouchat Více
Dnes je sobota. Og-- è s-----. Oggi è sabato. 0
Dnes máme čas. Og-- a------ t----. Oggi abbiamo tempo. 0
Dnes uklidíme byt. Og-- p------ l-------------. Oggi puliamo l’appartamento. 0
Já uklidím koupelnu. Io p------ i- b----. Io pulisco il bagno. 0
Můj manžel umyje auto. Mi- m----- p------ l- m------- / l-----. Mio marito pulisce la macchina / l’auto. 0
Děti umyjí kola. I b------ p-------- l- b---------. I bambini puliscono le biciclette. 0
Babička zalije květiny. La n---- a------- i f----. La nonna annaffia i fiori. 0
Děti si uklidí dětský pokoj. I b------ m------ i- o----- l- l--- s-----. I bambini mettono in ordine la loro stanza. 0
Můj manžel si uklidí svůj psací stůl. Mi- m----- m---- i- o----- l- s-- s--------. Mio marito mette in ordine la sua scrivania. 0
Dám prádlo do pračky. Me--- l- b--------- n---- l--------. Metto la biancheria nella lavatrice. 0
Pověsím prádlo. St---- i- b-----. Stendo il bucato. 0
Vyžehlím prádlo. St--- l- b---------. Stiro la biancheria. 0
Okna jsou špinavá. Le f------- s--- s------. Le finestre sono sporche. 0
Podlaha je špinavá. Il p-------- è s-----. Il pavimento è sporco. 0
Nádobí je špinavé. Le s-------- s--- s------. Le stoviglie sono sporche. 0
Kdo umyje okna? Ch- p------ l- f-------? Chi pulisce le finestre? 0
Kdo vyluxuje? Ch- s-------? / C-- p---- l--------------? Chi spolvera? / Chi passa l’aspirapolvere? 0
Kdo umyje nádobí? Ch- l--- i p-----? Chi lava i piatti? 0

Včasné učení

Cizí jazyky jsou stále důležitější. To platí i v profesionálním životě. Počet lidí, kteří se učí cizí jazyky, se proto zvyšuje. I mnoho rodičů si přeje, aby se jejich děti učily jazyky. Nejlépe již v mládí. Na celém světě existuje proto už celá řada mezinárodních základních škol. Také mateřské školky s vícejazyčnou výukou jsou stále oblíbenější. Začít s učením tak brzy, má své výhody. Je to dáno vývojem našeho mozku. Až do 4 let věku se v mozku tvoří struktury pro jazyky. Neuronální sítě nám pomáhají při učení. Později se nové struktury vytvářejí obtížněji. Starší děti a dospělí se učí cizí jazyky mnohem hůř. Proto bychom měli časný vývoj našeho mozku aktivně podporovat. Krátce řečeno: čím dříve, tím lépe. Jsou však i lidé, kteří časné učení kritizují. Mají strach, že mnohojazyčnost malé děti přetěžuje. Navíc existuje nebezpečí, že se žádný jazyk nenaučí pořádně. Z vědeckého hlediska jsou však tyto obavy neopodstatněné. Většina lingvistů a neuropsychologů jsou optimisté. Ve svých studiích na toto téma došli k pozitivním výsledkům. Děti se většinou učí cizí jazyky rády. A: když se děti učí jazyk, také v tom jazyce myslí. Proto prostřednictvím cizích jazyků poznávají i svou mateřštinu. Ze znalosti jazyků potom profitují celý život. Je dokonce lepší začít s těžkými jazyky. Neboť mozek dětí se učí rychle a intuitivně. Je jim jedno, jestli si pamatují hello, ciao nebo néih hóu .