Konverzační příručka

cs Úklid   »   mk Чистење на куќата

18 [osmnáct]

Úklid

Úklid

18 [осумнаесет]

18 [osoomnayesyet]

Чистење на куќата

[Chistyeњye na kookjata]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
Dnes je sobota. Д--е--- --бот-. Д---- е с------ Д-н-с е с-б-т-. --------------- Денес е сабота. 0
Dyen-e- -e s-b--a. D------ y- s------ D-e-y-s y- s-b-t-. ------------------ Dyenyes ye sabota.
Dnes máme čas. Ден---н-е-и-а-е --е--. Д---- н-- и---- в----- Д-н-с н-е и-а-е в-е-е- ---------------------- Денес ние имаме време. 0
Dye---- niy--i-am-- ---em-e. D------ n--- i----- v------- D-e-y-s n-y- i-a-y- v-y-m-e- ---------------------------- Dyenyes niye imamye vryemye.
Dnes uklidíme byt. Д--е----е ќе ---чи-ти---с-а--т. Д---- н-- ќ- г- ч------ с------ Д-н-с н-е ќ- г- ч-с-и-е с-а-о-. ------------------------------- Денес ние ќе го чистиме станот. 0
D---yes-niye-k--e --- -------ye s-a--t. D------ n--- k--- g-- c-------- s------ D-e-y-s n-y- k-y- g-o c-i-t-m-e s-a-o-. --------------------------------------- Dyenyes niye kjye guo chistimye stanot.
Já uklidím koupelnu. Ј-с-ј--ч-с-ам--ања--. Ј-- ј- ч----- б------ Ј-с ј- ч-с-а- б-њ-т-. --------------------- Јас ја чистам бањата. 0
Ј-- ---chi--a- -a-a--. Ј-- ј- c------ b------ Ј-s ј- c-i-t-m b-њ-t-. ---------------------- Јas јa chistam baњata.
Můj manžel umyje auto. М--о--м- ја м-е-к-ла--. М---- м- ј- м-- к------ М-ж-т м- ј- м-е к-л-т-. ----------------------- Мажот ми ја мие колата. 0
Ma--- m---- m--e--ol--a. M---- m- ј- m--- k------ M-ʐ-t m- ј- m-y- k-l-t-. ------------------------ Maʐot mi јa miye kolata.
Děti umyjí kola. Дец-та ги чист-------сипе---е. Д----- г- ч----- в------------ Д-ц-т- г- ч-с-а- в-л-с-п-д-т-. ------------------------------ Децата ги чистат велосипедите. 0
Dye----- g-i--hi--a- -ye--si-y---t--. D------- g-- c------ v--------------- D-e-z-t- g-i c-i-t-t v-e-o-i-y-d-t-e- ------------------------------------- Dyetzata gui chistat vyelosipyeditye.
Babička zalije květiny. Ба-а-----о-ев---в-ќињ-та. Б--- г- п----- ц--------- Б-б- г- п-л-в- ц-е-и-а-а- ------------------------- Баба ги полева цвеќињата. 0
Ba-a---- p-------t-----j-њata. B--- g-- p------ t------------ B-b- g-i p-l-e-a t-v-e-j-њ-t-. ------------------------------ Baba gui polyeva tzvyekjiњata.
Děti si uklidí dětský pokoj. Д-ц--а ----ас-р--а-т--е--ка-а --ба. Д----- ј- р--------- д------- с---- Д-ц-т- ј- р-с-р-в-а- д-т-к-т- с-б-. ----------------------------------- Децата ја раскреваат детската соба. 0
Dye---ta јa -a---yev-a---y-t-ka-a-so-a. D------- ј- r---------- d-------- s---- D-e-z-t- ј- r-s-r-e-a-t d-e-s-a-a s-b-. --------------------------------------- Dyetzata јa raskryevaat dyetskata soba.
Můj manžel si uklidí svůj psací stůl. М-жо- м---- --с---ва н--о---- --б--на--аса. М---- м- ј- р------- н------- р------ м---- М-ж-т м- ј- р-с-р-в- н-г-в-т- р-б-т-а м-с-. ------------------------------------------- Мажот ми ја раскрева неговата работна маса. 0
M-ʐo--m---a-r-s--ye----ye-uova-a--abo--a ma-a. M---- m- ј- r-------- n--------- r------ m---- M-ʐ-t m- ј- r-s-r-e-a n-e-u-v-t- r-b-t-a m-s-. ---------------------------------------------- Maʐot mi јa raskryeva nyeguovata rabotna masa.
Dám prádlo do pračky. Ја---и----ва- а-и---та-во-ма-----а ----ерењ- -ли-т-. Ј-- г- с----- а------- в- м------- з- п----- а------ Ј-с г- с-а-а- а-и-т-т- в- м-ш-н-т- з- п-р-њ- а-и-т-. ---------------------------------------------------- Јас ги ставам алиштата во машината за перење алишта. 0
Јa- g----t-v-- -lis----- v- -a-h-n--------y------e---is-ta. Ј-- g-- s----- a-------- v- m-------- z- p-------- a------- Ј-s g-i s-a-a- a-i-h-a-a v- m-s-i-a-a z- p-e-y-њ-e a-i-h-a- ----------------------------------------------------------- Јas gui stavam alishtata vo mashinata za pyeryeњye alishta.
Pověsím prádlo. Ја---- закач-в---а-------. Ј-- г- з-------- а-------- Ј-с г- з-к-ч-в-м а-и-т-т-. -------------------------- Јас ги закачувам алиштата. 0
Јa- gui --kac-o---m-a-i---a-a. Ј-- g-- z---------- a--------- Ј-s g-i z-k-c-o-v-m a-i-h-a-a- ------------------------------ Јas gui zakachoovam alishtata.
Vyžehlím prádlo. Јас--и--е--ам -л-шт---. Ј-- г- п----- а-------- Ј-с г- п-г-а- а-и-т-т-. ----------------------- Јас ги пеглам алиштата. 0
Ј-s g---py-gu-am -li----t-. Ј-- g-- p------- a--------- Ј-s g-i p-e-u-a- a-i-h-a-a- --------------------------- Јas gui pyegulam alishtata.
Okna jsou špinavá. Про--рц-т--с- и-в---а--. П--------- с- и--------- П-о-о-ц-т- с- и-в-л-а-и- ------------------------ Прозорците се извалкани. 0
Pro--r-zi------- i----k-ni. P----------- s-- i--------- P-o-o-t-i-y- s-e i-v-l-a-i- --------------------------- Prozortzitye sye izvalkani.
Podlaha je špinavá. Подот-е------кан. П---- е и-------- П-д-т е и-в-л-а-. ----------------- Подот е извалкан. 0
Po-ot -e-i------n. P---- y- i-------- P-d-t y- i-v-l-a-. ------------------ Podot ye izvalkan.
Nádobí je špinavé. С-дов-т---е--з-ал--н-. С------- с- и--------- С-д-в-т- с- и-в-л-а-и- ---------------------- Садовите се извалкани. 0
S------y--sye i---l-ani. S-------- s-- i--------- S-d-v-t-e s-e i-v-l-a-i- ------------------------ Sadovitye sye izvalkani.
Kdo umyje okna? Ко-----ч---и прозо-цит-? К-- г- ч---- п---------- К-ј г- ч-с-и п-о-о-ц-т-? ------------------------ Кој ги чисти прозорците? 0
Ko---u----is-- p-oz-r-zi--e? K-- g-- c----- p------------ K-ј g-i c-i-t- p-o-o-t-i-y-? ---------------------------- Koј gui chisti prozortzitye?
Kdo vyluxuje? К-ј--с---ува--раш--а? К-- в------- п------- К-ј в-м-к-в- п-а-и-а- --------------------- Кој всмукува прашина? 0
Koј -sm--koova-p--s--na? K-- v--------- p-------- K-ј v-m-o-o-v- p-a-h-n-? ------------------------ Koј vsmookoova prashina?
Kdo umyje nádobí? К-ј-г--мие--а--в---? К-- г- м-- с-------- К-ј г- м-е с-д-в-т-? -------------------- Кој ги мие садовите? 0
Koј--u---iye sa---i---? K-- g-- m--- s--------- K-ј g-i m-y- s-d-v-t-e- ----------------------- Koј gui miye sadovitye?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Včasné učení

Cizí jazyky jsou stále důležitější. To platí i v profesionálním životě. Počet lidí, kteří se učí cizí jazyky, se proto zvyšuje. I mnoho rodičů si přeje, aby se jejich děti učily jazyky. Nejlépe již v mládí. Na celém světě existuje proto už celá řada mezinárodních základních škol. Také mateřské školky s vícejazyčnou výukou jsou stále oblíbenější. Začít s učením tak brzy, má své výhody. Je to dáno vývojem našeho mozku. Až do 4 let věku se v mozku tvoří struktury pro jazyky. Neuronální sítě nám pomáhají při učení. Později se nové struktury vytvářejí obtížněji. Starší děti a dospělí se učí cizí jazyky mnohem hůř. Proto bychom měli časný vývoj našeho mozku aktivně podporovat. Krátce řečeno: čím dříve, tím lépe. Jsou však i lidé, kteří časné učení kritizují. Mají strach, že mnohojazyčnost malé děti přetěžuje. Navíc existuje nebezpečí, že se žádný jazyk nenaučí pořádně. Z vědeckého hlediska jsou však tyto obavy neopodstatněné. Většina lingvistů a neuropsychologů jsou optimisté. Ve svých studiích na toto téma došli k pozitivním výsledkům. Děti se většinou učí cizí jazyky rády. A: když se děti učí jazyk, také v tom jazyce myslí. Proto prostřednictvím cizích jazyků poznávají i svou mateřštinu. Ze znalosti jazyků potom profitují celý život. Je dokonce lepší začít s těžkými jazyky. Neboť mozek dětí se učí rychle a intuitivně. Je jim jedno, jestli si pamatují hello, ciao nebo néih hóu .