Konverzační příručka

cs Úklid   »   el Καθαρισμός σπιτιού

18 [osmnáct]

Úklid

Úklid

18 [δεκαοκτώ]

18 [dekaoktṓ]

Καθαρισμός σπιτιού

[Katharismós spitioú]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština řečtina Poslouchat Více
Dnes je sobota. Σήμ-ρ--εί-α- -ά-βατ-. Σ----- ε---- Σ------- Σ-μ-ρ- ε-ν-ι Σ-β-α-ο- --------------------- Σήμερα είναι Σάββατο. 0
Sḗmera-e--a---á-b-to. S----- e---- S------- S-m-r- e-n-i S-b-a-o- --------------------- Sḗmera eínai Sábbato.
Dnes máme čas. Σή--ρα---ο--ε--ρόν-. Σ----- έ----- χ----- Σ-μ-ρ- έ-ο-μ- χ-ό-ο- -------------------- Σήμερα έχουμε χρόνο. 0
Sḗmer--éc-o--e chr--o. S----- é------ c------ S-m-r- é-h-u-e c-r-n-. ---------------------- Sḗmera échoume chróno.
Dnes uklidíme byt. Σήμερα -------ου-- το-σπ---. Σ----- κ---------- τ- σ----- Σ-μ-ρ- κ-θ-ρ-ζ-υ-ε τ- σ-ί-ι- ---------------------------- Σήμερα καθαρίζουμε το σπίτι. 0
S-mera --tha-í-o----to s-í-i. S----- k----------- t- s----- S-m-r- k-t-a-í-o-m- t- s-í-i- ----------------------------- Sḗmera katharízoume to spíti.
Já uklidím koupelnu. (--ώ- κα-αρ-ζ---ο-μπ---ο. (---- κ------- τ- μ------ (-γ-) κ-θ-ρ-ζ- τ- μ-ά-ι-. ------------------------- (Εγώ) καθαρίζω το μπάνιο. 0
(-g-)-k----rí-ō-to ---n--. (---- k-------- t- m------ (-g-) k-t-a-í-ō t- m-á-i-. -------------------------- (Egṓ) katharízō to mpánio.
Můj manžel umyje auto. Ο-ά-τ-α--μο- π--νει-το -υ-ο-ί-ητο. Ο ά----- μ-- π----- τ- α---------- Ο ά-τ-α- μ-υ π-έ-ε- τ- α-τ-κ-ν-τ-. ---------------------------------- Ο άντρας μου πλένει το αυτοκίνητο. 0
O---t--- mou-p--nei -- a--o-í-ēto. O á----- m-- p----- t- a---------- O á-t-a- m-u p-é-e- t- a-t-k-n-t-. ---------------------------------- O ántras mou plénei to autokínēto.
Děti umyjí kola. Τ-----δ-ά -α-αρίζ--- ----ο--λα--. Τ- π----- κ--------- τ- π-------- Τ- π-ι-ι- κ-θ-ρ-ζ-υ- τ- π-δ-λ-τ-. --------------------------------- Τα παιδιά καθαρίζουν τα ποδήλατα. 0
T--p-id-á-kat-a---o-n--a --dḗla-a. T- p----- k---------- t- p-------- T- p-i-i- k-t-a-í-o-n t- p-d-l-t-. ---------------------------------- Ta paidiá katharízoun ta podḗlata.
Babička zalije květiny. Η γ-α-ι-----ίζε--τα-λ--λο-δια. Η γ----- π------ τ- λ--------- Η γ-α-ι- π-τ-ζ-ι τ- λ-υ-ο-δ-α- ------------------------------ Η γιαγιά ποτίζει τα λουλούδια. 0
Ē gi-gi---otíz-i-t-----l-ú---. Ē g----- p------ t- l--------- Ē g-a-i- p-t-z-i t- l-u-o-d-a- ------------------------------ Ē giagiá potízei ta louloúdia.
Děti si uklidí dětský pokoj. Τ--π-ιδι- τα-τ-ποιο-ν-το-πα---κ---ωμ----. Τ- π----- τ---------- τ- π------ δ------- Τ- π-ι-ι- τ-κ-ο-ο-ο-ν τ- π-ι-ι-ό δ-μ-τ-ο- ----------------------------------------- Τα παιδιά τακτοποιούν το παιδικό δωμάτιο. 0
Ta-p-idi---a----o-oú--t- p---ik-----á--o. T- p----- t---------- t- p------ d------- T- p-i-i- t-k-o-o-o-n t- p-i-i-ó d-m-t-o- ----------------------------------------- Ta paidiá taktopoioún to paidikó dōmátio.
Můj manžel si uklidí svůj psací stůl. Ο ά-τρ-- μου-τακτοπ--ε- -ο -ραφείο --υ. Ο ά----- μ-- τ--------- τ- γ------ τ--- Ο ά-τ-α- μ-υ τ-κ-ο-ο-ε- τ- γ-α-ε-ο τ-υ- --------------------------------------- Ο άντρας μου τακτοποιεί το γραφείο του. 0
O--ntras --u t-ktop-i----o---aph--o--ou. O á----- m-- t--------- t- g------- t--- O á-t-a- m-u t-k-o-o-e- t- g-a-h-í- t-u- ---------------------------------------- O ántras mou taktopoieí to grapheío tou.
Dám prádlo do pračky. (Εγ-)-β--ω τ- --ύ-α--το---υ--ή-ι-. (---- β--- τ- ρ---- σ-- π--------- (-γ-) β-ζ- τ- ρ-ύ-α σ-ο π-υ-τ-ρ-ο- ---------------------------------- (Εγώ) βάζω τα ρούχα στο πλυντήριο. 0
(Egṓ) -áz--ta r--c-- --- -l-nt----. (---- b--- t- r----- s-- p--------- (-g-) b-z- t- r-ú-h- s-o p-y-t-r-o- ----------------------------------- (Egṓ) bázō ta roúcha sto plyntḗrio.
Pověsím prádlo. (Ε-ώ) -πλών--τ- -ο---. (---- α----- τ- ρ----- (-γ-) α-λ-ν- τ- ρ-ύ-α- ---------------------- (Εγώ) απλώνω τα ρούχα. 0
(-g-)----ṓ-ō-t- -oúch-. (---- a----- t- r------ (-g-) a-l-n- t- r-ú-h-. ----------------------- (Egṓ) aplṓnō ta roúcha.
Vyžehlím prádlo. (--ώ)-σιδ--ώ----α--ού--. (---- σ------- τ- ρ----- (-γ-) σ-δ-ρ-ν- τ- ρ-ύ-α- ------------------------ (Εγώ) σιδερώνω τα ρούχα. 0
(-gṓ)-side---ō-ta-roú--a. (---- s------- t- r------ (-g-) s-d-r-n- t- r-ú-h-. ------------------------- (Egṓ) siderṓnō ta roúcha.
Okna jsou špinavá. Τα---ρ--υρα -ί--ι -ρ-μ---. Τ- π------- ε---- β------- Τ- π-ρ-θ-ρ- ε-ν-ι β-ώ-ι-α- -------------------------- Τα παράθυρα είναι βρώμικα. 0
T- --r-t-yra-eín-i-b-ṓm---. T- p-------- e---- b------- T- p-r-t-y-a e-n-i b-ṓ-i-a- --------------------------- Ta paráthyra eínai brṓmika.
Podlaha je špinavá. Τ--πάτ-μα ---αι β-ώμι--. Τ- π----- ε---- β------- Τ- π-τ-μ- ε-ν-ι β-ώ-ι-ο- ------------------------ Το πάτωμα είναι βρώμικο. 0
To pá--ma ---ai --ṓ-i--. T- p----- e---- b------- T- p-t-m- e-n-i b-ṓ-i-o- ------------------------ To pátōma eínai brṓmiko.
Nádobí je špinavé. Τ- ---τ------- β--μι-α. Τ- π---- ε---- β------- Τ- π-ά-α ε-ν-ι β-ώ-ι-α- ----------------------- Τα πιάτα είναι βρώμικα. 0
Ta pi--a e---i---ṓm-k-. T- p---- e---- b------- T- p-á-a e-n-i b-ṓ-i-a- ----------------------- Ta piáta eínai brṓmika.
Kdo umyje okna? Π-ι-- ----ρ-ζ-ι-τα --ρ---ρ-; Π---- κ-------- τ- π-------- Π-ι-ς κ-θ-ρ-ζ-ι τ- π-ρ-θ-ρ-; ---------------------------- Ποιος καθαρίζει τα παράθυρα; 0
Po-----a--a-í--i-t--p-ráth-ra? P---- k--------- t- p--------- P-i-s k-t-a-í-e- t- p-r-t-y-a- ------------------------------ Poios katharízei ta paráthyra?
Kdo vyluxuje? Π--ο- ----ι ηλεκτ--κ- --ού--; Π---- β---- η-------- σ------ Π-ι-ς β-ζ-ι η-ε-τ-ι-ή σ-ο-π-; ----------------------------- Ποιος βάζει ηλεκτρική σκούπα; 0
P-i-s-b-z-i --e-tr----skoúpa? P---- b---- ē-------- s------ P-i-s b-z-i ē-e-t-i-ḗ s-o-p-? ----------------------------- Poios bázei ēlektrikḗ skoúpa?
Kdo umyje nádobí? Π-ιο- πλένε- -- -ιά-α; Π---- π----- τ- π----- Π-ι-ς π-έ-ε- τ- π-ά-α- ---------------------- Ποιος πλένει τα πιάτα; 0
P-i-------ei-ta--iá-a? P---- p----- t- p----- P-i-s p-é-e- t- p-á-a- ---------------------- Poios plénei ta piáta?

Včasné učení

Cizí jazyky jsou stále důležitější. To platí i v profesionálním životě. Počet lidí, kteří se učí cizí jazyky, se proto zvyšuje. I mnoho rodičů si přeje, aby se jejich děti učily jazyky. Nejlépe již v mládí. Na celém světě existuje proto už celá řada mezinárodních základních škol. Také mateřské školky s vícejazyčnou výukou jsou stále oblíbenější. Začít s učením tak brzy, má své výhody. Je to dáno vývojem našeho mozku. Až do 4 let věku se v mozku tvoří struktury pro jazyky. Neuronální sítě nám pomáhají při učení. Později se nové struktury vytvářejí obtížněji. Starší děti a dospělí se učí cizí jazyky mnohem hůř. Proto bychom měli časný vývoj našeho mozku aktivně podporovat. Krátce řečeno: čím dříve, tím lépe. Jsou však i lidé, kteří časné učení kritizují. Mají strach, že mnohojazyčnost malé děti přetěžuje. Navíc existuje nebezpečí, že se žádný jazyk nenaučí pořádně. Z vědeckého hlediska jsou však tyto obavy neopodstatněné. Většina lingvistů a neuropsychologů jsou optimisté. Ve svých studiích na toto téma došli k pozitivním výsledkům. Děti se většinou učí cizí jazyky rády. A: když se děti učí jazyk, také v tom jazyce myslí. Proto prostřednictvím cizích jazyků poznávají i svou mateřštinu. Ze znalosti jazyků potom profitují celý život. Je dokonce lepší začít s těžkými jazyky. Neboť mozek dětí se učí rychle a intuitivně. Je jim jedno, jestli si pamatují hello, ciao nebo néih hóu .